Papež František odsloužil tradiční mši na velikonoční Zelený čtvrtek, jejíž součástí je obřad mytí a líbání nohou. Letos tento obřad vykonal v uprchlickém centru v Castelnuovo di Porto u Říma. Omyl při něm a políbil nohy migrantů různého vyznání jako gesto vstřícnosti v době, kdy po útocích v Paříži a Bruselu zesílily protimuslimské a protipřistěhovalecké nálady.
„Vítejte“, stálo v několika jazycích na transparentu, jímž hlavu římskokatolické církve přivítaly stovky žadatelů o azyl, kteří nyní v uprchlickém středisku přebývají. Pro tradiční obřad Vatikán vybral čtyři ženy - jednu italskou katoličku z řad pracovnic centra a tři eritrejské koptské křesťanky, a osm mužů - čtyři nigerijské katolíky, tři muslimy z Mali, Sýrie a Pákistánu a indického hinduistu. Papež chtěl podle Vatikánu tímto gestem upozornit na strasti běženců. Pomoc uprchlíkům je jednou z priorit jeho pontifikátu.
Na rozdíl od svých předchůdců provádí současný papež tento rituál nikoli v kostele, ale mezi lidmi v nouzi. Tradiční omývání nohou, které odkazuje na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před jeho ukřižováním, provedl loni František v římské věznici Rebibbia. Nohy umyl a políbil dvanácti odsouzeným (šesti mužům a šesti ženám). Předloni si vybral ústav pro tělesně postižené a v roce 2013, v prvním roce svého pontifikátu, umyl nohy mladým v nápravném zařízení pro mladistvé. Dřívější papežové prováděli tento rituál v římské bazilice svatého Jana Lateránského a nohy myli kněžím, kteří měli reprezentovat Ježíšovy následníky. František omýval obřadně nohy lidem z okraje společnosti každoročně už jako argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio v Buenos Aires, když navštěvoval věznice, domovy důchodců či hospice. František často upozorňuje na problém nucené migrace a vyzývá svět, aby nebyl k utrpení těchto lidí lhostejný.
Před měsícem se František kvůli problému migrace dostal do veřejného sporu s americkým kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem, který navrhuje jako protiimigrační opatření zeď mezi USA a Mexikem. K zastavení násilí na Blízkém východě i v KLDR, stejně jako k ukončení devastace přírody vyzval papež František ve svém historicky prvním velikonočním poselství. Vydání: 2013/14 Papež omyl nohy mladým muslimům, 3.4.2013, Autor: Tomáš Kutil.
V poselství, které papež pronesl před čtvrtmilionem lidí přímo ve Vatikánu, popřál mír celému světu. Vyzdvihl přitom „milovanou Sýrii“, pro niž si přeje politické řešení občanské války, jež by ukončilo utrpení obyvatelstva i uprchlíků. Palestince a Izraelce zase vyzval, aby našli odvahu k jednání a k urovnání dlouholetých sporů. Zmínil také Severní Koreu či africký stát Mali a odsoudil též nemorální vyčerpávání přírodních zdrojů.
„Pokoj pro celý svět, který je dosud rozdělen chamtivostí těch, kdo hledají snadný zisk, a zraněn egoismem, který ohrožuje lidský život a rodinu, egoismem, který nadále obchoduje s lidmi, což je v tomto 21. století nejrozšířenější otroctví. Pokoj pro celý svět trýzněný násilím, jež souvisí s obchodem s narkotiky a nezřízeným vykořisťováním přírodních zdrojů!“ dodal papež nejen pro všechny přítomné na svatopetrském náměstí, ale prostřednictvím médií i pro posluchače na celém světě. Na rozdíl od svých dvou předchůdců pak papež František požehnal pouze v italštině a vynechal tradiční pozdravy v různých světových jazycích. Kratší byla oproti pontifikátu Benedikta XVI. i sobotní vigilie. Přesto bohoslužba trvala přes dvě a půl hodiny a podle ohlasů přítomných byla velmi působivá. František v jejím průběhu pokřtil čtyři dospělé muže - z Itálie, Albánie, Ruska a USA - a všechny přítomné poté vyzval k odvaze: „Neuzavírejme se do sebe, neztrácejme důvěru, nikdy se nevzdávejme. Neexistují situace, které by Bůh nemohl změnit, a není hříchu, který by nemohl odpustit, pokud se mu otevřeme.“
O den dříve prožil papež František v Římském koloseu křížovou cestu. Ve svitu pochodní naslouchal pontifik spolu s dalšími tisíci lidmi meditacím, které sepsali dva libanonští křesťané a které byly proneseny při 14 zastaveních křížové cesty. Meditace obsahovaly především téma násilí na Blízkém východě. „Ať se krev nevinných obětí stane zárodkem bratrštějšího, mírumilovnějšího a spravedlivějšího Orientu,“ zaznělo Koloseem. Nechybělo ani varování před nebezpečím, které pro společnost představují interrupce, eutanazie a genetická modifikace. Papež v závěru obřadu připomněl křesťanskému světu jeho duchovní závazek odpovídat na zlo dobrem a zároveň vyzdvihl přátelství „mnoha muslimských bratří“ vůči křesťanům.
Jeho řeč odměnili lidé velkým potleskem a voláním: „Ať žije papež!“ Ještě aktivnější úlohu než na Velký pátek si papež František zvolil na Zelený čtvrtek. Kromě tradiční bohoslužby v chrámu sv. Petra se totiž vydal do nápravného zařízení pro mladistvé na předměstí Říma. Během obřadu pojal velmi neobvykle tradiční rituál mytí nohou - sklonil se před tuctem mladých vězňů, mezi nimiž byly dvě dívky, což bylo ze strany papeže zřejmě vůbec poprvé. „Papež poklekl před mladými lidmi celkem šestkrát na zem, aby jim umyl, usušil a políbil nohy. Přitom na každého opravdu láskyplně pohlédl. Když pomyslíme na věk Svatého otce, bylo to i fyzicky náročné - klečel totiž na obou kolenou. Mezi dvanácti mladými byli dvě dívky a nejméně dva muslimové,“ popsal obřad P. Federico Lombardi, mluvčí Svatého stolce. „Ježíš přišel sloužit, přišel, aby nám pomohl. Přemýšlejte o tom, jestli jsme opravdu ochotni sloužit druhým,“ řekl František krátce po obřadu mytí nohou.
K chudým a vyloučeným má stále blízko. Pro papeže není toto gesto ničím neobvyklým - už jako argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio podobně navštívil věznice, domovy důchodců či hospice. Svým gestem i jako papež opět potvrdil, že hodlá praktikovat větší sblížení církve s chudými a sociálně vyloučenými lidmi.
Papež František myje nohy uprchlíkům
Homilie papeže Františka z velikonoční vigilie i další promluvy a poselství papeže jsou k dispozici na www.radiovaticana.cz. Papež František na Zelený čtvrtek ve Svatopetrské bazilice ve Vatikánu odsloužil mši spojenou se svěcením olejů, kterou v křesťanské liturgii začíná takzvané velikonoční triduum. To je vrcholem církevního roku. Později sloužil papež další bohoslužbu na památku poslední večeře Ježíše Krista, a to ve věznici Velletri u Říma, kde pak při tradičním rituálu umyl nohy dvanácti vězňům. Papeže po příjezdu potleskem přivítaly dvě stovky trestanců. František jim za to poděkoval a řekl, že někteří z nich mu poslali krásné dopisy.
Před rituálem mytí nohou připomněl, že tuto činnost za časů Ježíše Krista vykonávali otroci a služebníci, kteří nohy omývali hostům domu. Poradil vězňům, ať toto gesto, které nyní provádějí biskupové a kněží, praktikují mezi sebou. „Každý musí sloužit druhým,“ řekl. „Ten největší musí sloužit tomu nejmenšímu,“ dodal. „To je zásada Ježíše a evangelia. Zásada služby, a nikoli ovládání a ponižování druhých,“ uzavřel.
Posléze umyl a políbil nohy 12 vězňům - devíti Italům a třem mužům z Brazílie, Pobřeží slonoviny a Maroka. Konzervativní katolíci v minulosti Františka kritizovali za to, že nohy umyl ženám nebo muslimům. Mše spojená se svěcením olejů (Svatopetrská bazilika ve Vatikánu).
Zdroj: Vatican Media/Handout via REUTERS. Papež myl nohy uprchlíkům nebo tělesně postiženým. Rituál mytí nohou odkazuje na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před jeho ukřižováním a zpravidla se odehrává v kostele. Současný papež ale tuto pokoru projevuje i výběrem míst, kam se na Zelený čtvrtek vydává. Loňská mírová dohoda v Jižním Súdánu a další témata zmiňovaná papežem ukazují jeho důraz na spravedlnost a humanitární pomoc.