Výška a krása svatovítské katedrály předčí vaše představy. Ať k ní míříte poprvé, nebo už jste ji viděli, moment němého úžasu vás přepadne pokaždé, když katedrálu projdete skrz budovu z druhého nádvoří Pražského hradu. Dominantou Pražského hradu je katedrála sv. Víta, impozantní gotický chrám postavený na místě dřívější románské rotundy a baziliky.
Interiér chrámu s unikátní křížovou klenbou a 24 kaplemi ukrývá nespočet uměleckých děl a kulturně-historických artefaktů. Zde jsou uloženy české korunovační klenoty a v kryptách pod chrámem se nacházejí hrobky českých panovníků a jejich rodin, dále českých patronů, šlechticů i arcibiskupů.
Historie chrámu začala, když kolem roku 930 založil kníže Václav I. malou rotundu svatého Víta, což mu posloužilo jako vznik nejposvátnějšího místa v Čechách; po Václavově smrti se rotunda stala bazilikou a později byla nahrazena prostornější bazilikou.
Ve třináctém století vyrostla trojlodní katedrála sv. Víta v gotickém stylu, a to v roce 1344, současně s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství. Hlavní stavitelské osobnosti propojují evropské traditionální školy: zadání krále Karla IV. řešil francouzský architekt Matyáš z Arrasu, avšak po jeho smrti v roce 1352 dílo převzal německý stavitel Petr Parléř.
Parléř vtiskl chrámu podobu přední evropské stavby vrcholné gotiky a do své smrti v roce 1399 stihl uzavřít chór prozatímní stěnou. Stavba byla obnovena až na konci 19. století a slavnostně dokončena v roce 1929, kdy byla katedrála představena veřejnosti v podobě, kterou dnes známe.
Půdorys svatovítské katedrály má tvar kříže s nejdelší základnou 124 metrů a maximální šířkou 60 metrů. Výška klenby dosahuje 33 metrů, hlavní věž dosahuje 96,5 metru a čelní věže 82 metrů. Na jižní věži jsou zavěšeny sedm zvonů, včetně Zikmunda, největšího zvonu v Česku. Váží asi 15 tun a vyrobil ho roku 1549 Tomáš Jaroš.
Korunovační komory a legendy
Vchod do chrámu vedl původně přes jižní předsíň, dnes se Zlatá brána používá jen při zvláštních příležitostech. Dveře do korunní komory mají sedm různých zámků a ke každému patří jeden klíč; aby se je dalo otevřít, musí se sejít všichni majitelé klíčů: prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.
O královské koruně se traduje, že kdo si ji nasadí a není z královského rodu, do roka zemře. Legendu potvrdila smrt Reinharda Heydricha: korunovační klenoty si prohlížel 19. listopadu 1941 a následky atentátu podlehlo 4. června 1942.
Na starší části katedrály se nachází dvě barokní dřevořezby zobrazující pustošení chrámu roku 1619 a útěk Zimního krále roku 1620. Chórem před hlavním oltářem stojí bílé mramorové královské mauzoleum z konce 16. století, kde jsou uloženy tělesné ostatky Ferdinanda I., Anny Jagellonské a Maxmiliána II., a v katedrále lze nalézt ostatky sv. Václava i sv. Vojtěcha.
Kostel Cyrila a Metoděje a parašutisté
Rotunda sv. Kříže je románská stavba v centru Starého Města; v souvislosti s ní a s chrámem sv. Cyrila a Metoděje je vynikající příklad barokní architektury. Barokní kostel podle projektu K. I. Dientzenhofera a P. I. Bayera byl postaven v letech 1730-1736 a sloužil původně sv. Karlu Boromejskému. Interiér chrámu pravoslavné církve má štukovou výzdobu M. I. Palliardiho a fresky K. Schöpofa.
V kostele Cyrila a Metoděje se ukrývali parašutisté, kteří se účastnili atentátu na Reinharda Heydricha: mezi nimi byl třeba Josef Gabčík a Jan Kubiš. Po válce byl kostel opraven a krypta zpřístupněna; 28. září 1995 byl otevřen Národní památník obětí heydrichiády.
Současný ikonostas byl vytvořen podle návrhu architekta Vladimíra Brandta a malíře Vukoviče; ikonostas i ikonografie v chrámu Cyrila a Metoděje odrážejí význam slovanských apoštolů a učitelů.
Pravoslavná církev a významná místa kolem Pražského hradu
Opatská kaple v okolí Pražského hradu doplňuje bohatý kontext: kostel Cyrila a Metoděje je 1951 získal samostatnost a stal se chrámem metropolitním. Symbol českého státu, korunovační chrám a hrobka Přemyslovců jsou spojeny s katedrálou sv. Víta. V prostoru Zlaté uličky a dalších hradních expozic si turisté mohou vychutnat panoramatické pohledy a kulturní dědictví.
Areál Pražského hradu je otevřený denně od 6 do 22 hodin, katedrála se pro návštěvníky otevírá od 9 do 17 hodin kromě neděl, kdy bývá otevřena od 12 do 17 hodin. Poslední vstup do katedrály je v 16:40. Na Velkou jižní věž lze vystoupat denně od 10 do 18 hodin, poslední vstup je 17:30.
Další historické souvislosti a související památky
Návštěvnické okruhy A a B zahrnují i další významné památky jako Starý královský palác, baziliku sv. Základní kámen byl položen 21. listopadu 1344 a katedrála byla slavnostně otevřena 28. září 1929. Na výzdobě se podílela řada známých umělců 20. století, včetně Alberta Muchy, Karla Svolinského, Vojtěcha Suchardy a Maxe Švabinského.
V kapli sv. Václava, postavené nad jeho hrobem a vysvěcené v roce 1367, se dnes nachází gotická relikviářová skříň. Věž chrámu je nejvyšší částí a nabízí nevšední výhled na město.
Gotika: Styl, který směřoval k nebi a proměnil tvář středověké Evropy | Historické povídky
Další související poznámky a souvislosti
Na území Vysočiny a v širším regionu se zmiňují boží muky jako součást veřejného náboženského života konce 17. a 18. století, a ukazují roli měšťanů v procesu zakládání drobných sakrálních staveb. V kontextu UNESCO se uvádí Telč, Zelená hora a Třebíč; těchto příkladů ukazují, jak region vyvažuje historické jádro, sakrální architekturu a urbanistickou krajinu.
- Barokní kaple s ikonami a původní cibulová střecha věže.
- Kuriózní detaily o počtu zámků pro otevření korunovační komory.
- Historie a význam parašutistů a Heydrichiády v kontextu kostela Cyrila a Metoděje.