Dr. J. A. Toto dědictví i milost k pravdě Boží čisté jsou jako drahocenné klenoty uloženy hluboko v srdci českého národa. Ukázaly i potvrdily to mimo jiné události let 1968 a 1989. Nedivíme se již různým proroctvím z celého světa o mimořádné úloze našeho národa a jeho Božího lidu v této době. Český národ má být světlem pro jiné národy!
Nadace J. A. Spis Jana Amosa Komenského připomíná Kšaft umírající matky Jednoty bratrské, který i svou malou rozsahem zůstává jedním z nejdůležitějších děl. Kšaft vznikl po třicetileté válce, jež přinesla českému národu podmanění cizí nadvládou a mírem vestfálským zmařila naděje vyhnanců na návrat do vlasti.
Po sjednání míru byl Komenský jmenován biskupem Jednoty bratrské v Lešně a počátkem roku 1650 psal tklivý a procítěný Kšaft, kde Jednota loučí se svými věřícími i s národem českým. Kapitoly ukazují, že Jednota volá své syny, aby se postavili u její smrtelné postele a vyříkali svůj duchovní majetek.
Struktura poselství a jeho poslání
Rozdělí si členy na čtyři zástupy a osloví každého zvlášť, a pak i jiné církve. Jednota nežije pro pozemské statky, neboť jejich majetek byl odňat nepřáteli. Ze synů Jednoty někteří zrádně ji opustili, jiní vnitřně zůstali věrní a někteří vytrvali, ač čelí soužení.
Nejprve se Jednota obrací k těm, kteří jí zůstali věrni, a uvádí útěchu z Písma: ti, kteří vstoupí po smrti do království nebeského, nemusí trpět ztrátu pozemské vlasti. Bázliví mají vzít na sebe ztráty a plakat nad sebou jako sv. Petr po zapření Krista, aby se mohli vrátit k Jednotě bratrské.
Ostatkům lidu Jednota vyhlašuje pláč, pokání a nápravu. Přikazuje dítkům plakat pro kněze, kteří dopustili, že do Jednoty vstoupila světská marnost a neřesti, a volá k pokání s postem a pláčem pro staré i mladé, včetně samotných kněží podle vzoru Starého zákona.
Dosud takové pokání nebylo provedeno; obrátí-li se však celé srdce k Bohu, může přijít vysvobození. Jednota vzpomíná na ctnosti, které ji dříve zdobily: lásku k Bohu, odpor k marnosti světské, prostotu a upřímnost. Dnes ji však ovládla nesvornost, sobectví, pýcha a lakomství, čímž byla uvalena potupa na celý národ.
Meze a naděje v hledání jednoty a návratu
Jednota připomíná, že nežijeme pro život pozemský, nýbrž pro život věčný. Děkuje Jednotě polské za přijmutí jejích dětí vyhnaných z vlasti, ale žádá, aby Polská Jednota byla pamětliva svého původu a zároveň usilovala o nápravu. Zanikne-li Jednota, kazatelé budou sloužit jiné evangelické církvi, a věřící by se k ní měli připojit. Církvi kristovské Jednota bratrská odkazuje touhu po sjednocení na základě shody v podstatných věcech a zásadách víry.
Tato kapitola, která obrací Jednotu na český národ jako dědice svých duchovních pokladů, je z celého Kšaftu nejdůležitější. V úvodu Komenský vyslovuje památné proroctví o obnově české státní samostatnosti: Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český.
Historické zpracování a vydání
Na konec se Jednota loučí s národem českým a žehná mu Mojžíšovými slovy. Píše Kšaft jako závěť: Jednota umírající volá k sobě všechny dítky, aby učinila poslední pořízení o svém duchovním majetku. Vzorem pro Komenského byl starozákonní apokryf Poručenstvie, který byl do češtiny přeložen již ve 14. století.
19. a 20. kapitola Kšaftu vrcholí vyzváním k obrácení celého českého národa a k hloubkové motivaci k záchraně duchovních pokladů Jednoty. Text je psán vážně, často s dramatickým nábojem a hojně cituje Starý i Nový zákon. Původní rukopis Kšaftu nebyl zachován; máme však čtyři opisové verze ze 18. století.
První tisk Kšaftu v Berlíně 1757, dále v Praze 1848 a množství vydání v 19. a 20. století; německý překlad existuje ve dvou verzích; holandský překlad byl pořízen lékařem R. A. B. Mezi významnými vydáními jsou ta z roku 1909, 1912, 1917, 1918, 1927 a 1928.
Přehled hlavních myšlenek a poselství
Komenský ukazuje na přechodné období dějin a na nutnost modlitby, pokání a duchovního probuzení, aby se znovu obnovila jednotná víra a národní duch. Jednota vyzývá k rozdělení do zástupů, k rozdílení duchovního majetku a k obecnému pokání všech dětí Jednoty.
Mezi hlavní témata patří pokání, post, plakání, kajícnost vůči Bohu, věrnost Bohu a světu, touha po spravedlivé společnosti a hledání sjednocení různých křesťanských církví na zásadách víry a pramenů Písma. Text dále vybízí k tomu, aby Češi neodvraceli oči od svých duchovních kořenů a aby se otevřeli božímu vedení v době probuzení a zkoušek.
