Chrám Zvěstování v Kazaňském Kremlu (rusky Благовещенский собор Kазанского кремля) je hlavním pravoslavným chrámem města Kazaň a kazaňského Kremlu. V letech 1552 až 1918 byl hlavním katedrálním chrámem kazaňské pravoslavné eparchie. Hrozného se Kazaň stala součástí Ruského impéria, připomínající víru ruského dobyvatele. Kostely, mezi které patří i chrám Zvěstování, jsou součástí této bohaté historie.
Chrámy byly vyzdobeny pěticí kupolí, které symbolizují Ježíše Krista a čtyři apoštoly. Na přelomu 16. a 17. století byla postavena i zvonice, která se však nedochovala. Chrám utrpěl požárem v roce 1815 a následovala rozsáhlá rekonstrukce. V 19. století byl vyzdoben ikonopiscem Sofonovom. Kazaňský Kreml a jeho chrám tak nese stopy práce pskovských mistrů pod vedením hlavního architekta Vasila Blaženého v Moskvě, a byl dokončen a vysvěcen v roce 1562.
V době své největší slávy byl chrám jedním z centrálních míst pravoslavné liturgie a slavnostních ceremonií carské rodiny. V kostele se odehrávaly slavnostní události carské rodiny, zejména svatby a křty; pravoslavní kněží z tohoto chrámu bývali často zpovědníky carské rodiny. Devět zlatých kupolí symbolizuje devět dní, během nichž dobývala ruská vojska tatarskou Kazaň, a chrám je proto často nazýván „zlatem pokrytý“.
Pozornost si zaslouží i jeho interiérová výzdoba a ikonografie. V 19. století chrám prošel náročnou obnovou a do jeho výzdoby byla zapojena řada významných malířů a sochařů. Hlavní oltářní obraz je dílem šternberského malíře Josefa Dickla, zatímco obrazy bočních oltářů vytvořili Josef Winterhalder a Leopold Kupelweiser. Ve šternberské kapli byla obnovena vzácná stropní malba Kryštofa Handkeho, která zobrazuje historické souvislosti Šternberka. Náročný prostor chrámu, jednolodní s mohutnou klenbou, je zdoben interiérovými freskami moravského malíře Antonína Sebastiniho Šebesty.
Chrám prožil v 18. století významné změny související s osudy augustiniánského kláštera. Stavba nového kostela Zvěstování Panny Marie byla iniciována v roce 1775 šternberským proboštem Aureliem Janem Augustinem a realizována podle projektu Františka Antonína Grimma. Kostel byl vysvěcen v listopadu roku 1783 a brzy po zrušení kláštera císařem Josefem II. se stal farním kostelem. Hlavní oltářní obraz a další oltáře jsou výsledkem spolupráce významných sochařů a malířů té doby.
Prostor chrámu Zvěstování Panny Marie je bohatě zdoben; zvláštní kaple Panny Marie Pomocnice sloužila jako místo posledního odpočinku zakladatelů kanonie Alberta II. a Petra ze Šternberka. Nad náměstím pod kostelem byl již dříve v roce 1719 postaven mariánský sloup připomínající záchranu města před morovou epidemií. Hlavní oltářní obraz kaple je kopií pasovské Madony s dítětem, dílem Lucase Cranacha St., a malba kaple pochází z konventního kostela a je dílem Jana Kryštofa Handkeho.
Historie chrámu Zvěstování Panny Marie je neoddělitelná od existence augustiniánského kláštera ve Šternberku. Založení kanonie Zvěstování Panny Marie proběhlo 4. března 1371 Albertem II. ze Šternberka, arcibiskupem v Magdeburgu a rádcem císaře Karla IV., a byla to vůbec první moravská fundace. Řád augustiniánů se do konventu přemístil v 80. letech 14. století. Klášterní komplex a chrám čelily během husitských válek značnému poškození, a požár v roce 1538 kompletně zničil většinu objektů. Po řadě obnov se stavba nového kostela Zvěstování Panny Marie rozvíjela podle plánů Františka Antona Grimma a byla dokončena v roce 1783.
V 19. století byl chrám významně rekonstruován a později se stal jedním z nejvýznamnějších barokně-klasicistních skvostů Moravy s bohatou výzdobou od předních moravských umělců té doby. Z restaurování stojí za zmínku opětovné uvedení do provozu po požáru a výměna barokních varhan v roce 1930. V následujících desetiletích byla provedena obnova střechy i fasády, které si vyžádaly značné investice.
Současnost chrámu Zvěstování Panny Marie na Šternberku je ve znamení pravidelných bohoslužeb a zachování historických prvků, včetně vzácné ŠternberskéMadony a rokokové výzdoby. Od roku 1993 se v chrámu opět slouží pravoslavné bohoslužby a chrám nadále patří k významným duchovním a kulturním památkám Moravy, spojeným s augustiniánským klášterem a šternberskou rodinnou historií.
tags: #chram #zvestovani #kazan