Svatý Josef pocházel z královského rodu Davidova a v evangeliu je nazván mužem spravedlivým; byl Bohem vyvolen za snoubence Panny Marie a stal se zákonným pěstounem Pána Ježíše v Nazaretě. V jejich ctnostném manželství byla pojítkem Boží láska, která je obdařila zázračně počatým plodem, jenž se stal naší spásou. Jako dřevoráběl pracoval a díky tomuto řemeslu se stal příkladem pro ty, kteří pracují se dřevem a patří do širší rodiny lidí pracujících.
Ve flybě církevního kulturního dědictví byl svatý Josef vybrán jako patron mnoha skupin: Čech (od r. 1654) i jiných zemí; papež Pius IX. jej vyhlásil za Ochránce všeobecné církve (8. 12. 1870). Jmenovitě je uváděn patronem karmelitánů, manželů a křesťanských rodin, dětí, mládeže, dělníků, všech pracujících se dřevem, vychovatelů, cestujících a vyhnanců. Později papež František roku 2020/2021 vyhlásil Rok svatého Josefa k oslavě 150. výročí titulu Ochránce všeobecné církve a vyhlásil mimořádná ustanovení pro odpustky.
Josefův život v evangeliu ukazuje, že jeho víra a poslušnost vůči Boží vůli byly klíčové. Jan Pavel II. porovnal Josefovu víru s Abrahamovou, zejména v postoji naprosté odevzdanosti Boží prozřetelnosti. Josef vzal Marii k sobě a uznal její dítě za své, čímž přijal plnou otcovskou odpovědnost a byl pověřen Bohem, aby dítěti dal jméno Ježíš. Maria byla zasnoubená s Josefem, a i když se ujistili o počatí z Ducha svatého, Josef zůstal spravedlivým mužem a následoval Boží pokyn ve snu, když mu anděl Páně sdělil, jak se má věci mít.
Jeho mlčenlivost a pokojná modlitba mu umožnily vnímat Boží vůli a jednat bez zbytečného rozptylování. Podle Bernardina Sienského byl Josef muž kontemplace; jeho vnitřní mlčení a pokora ho činily nositelem světla Boží lásky. Josef žil ve službě Svaté Rodině a pořádal své kroky podle Boží vůle, i když to často vyžadovalo rozhodné a rychlé činy, například při útěku do Egypta, aby ochránil Ježíše a Marii před Herodem.
V Lukášově evangeliu se objevuje poslední známý příběh o Josefovi v souvislosti s poutí dvanáctiletého Ježíše, kdy Ježíš - svědkem Boží vůle - pravil, že musí být v tom, co je jeho Otcovo. V Markově evangeliu se předpokládá, že Josef zemřel dříve, než Ježíš začal veřejně působit; podle tradice a komunitních textů by Josef zemřel v období Ježíšovy dospělosti. I bez historických důkazů je jisté, že Josef zemřel s čestí a že Ježíš a Maria ho doprovázeli v době jeho smrti, což vedlo k uctívání svatého Josefa jako patrona dobré smrti.
Patronát dobré smrti byl v tradici posilován tím, že Josef byl s Ježíšem a Marií při jeho konci života; Benedikt XV. i Benedikt XVI. poukazovali na úlohu Josefa a Marii v úmrtí věřících a na význam pobožen pro umírající ve formách jako Bratrstva „Dobré smrti“ nebo modlitby za umírající. František v Katechezi „Patris corde“ připomněl, že svatý Josef je vzorem pro otců, kteří jsou v rodinách nezastupitelní, a že jeho přímluva je důležitá pro církev proti temnotám a proti úkladům nepřátel.
Postavení a význam svatého Josefa v současnosti
V současné době jsou jeho ctnosti a přímluvy spojovány se zvláště silným vzorem pro rodiny, děti, mládež a pro lidi odvážně pracující se dřevem. Jako patron dobré smrti je vyzdvihována jeho přítomnost při Ježíšově smrti a jeho role v integralitě rodiny. Svatý Josef je také ikonickým vzorem pro prostotu, poslušnost a službu, což Jan Pavel II. a František opakovaně zdůraznili ve svých katechezích a dokumentech. jeho spojení s Marií a Ježíšem jej staví do popředí jako vzor pro rodinné hodnoty a pro udržení Božího tajuplného přítomnosti v každodenním životě věřících.
Na úrovni kultury a památek se v Čechách i jinde uvádí řada míst spojených se svatým Josefem a s jeho rolí: např. pevnost Josefov, Svatojosefský pramen v Kersku, Kostel sv. Josefa a další památky, stejně jako místa s tematickými sbírkami a expozicemi, které připomínají Josefa jako patrona řemesel a rodin. Symbolika svatého Josefa bývá zobrazována s lilíí, pastýřskou holí či tesařským nářadím, což odráží jeho lidské povolání i poselství pokory a služby.
Pro křesťany bývá svatý Josef příkladem, že „kralovat“ znamená „sloužit“. To vyjadřuje i jeho hlavní roli, jíž je ochrana a vedení Božího lidu, zejména v rodinách a ve dni, kdy si lidé připomínají Josefa jako patrona dobré smrti v liturgickém kalendáři. Provincie a regiony si zachovávají specifické zvyky, které souvisejí se svatým Josefem a jeho svátkem, a lidé se často ptají na původ jména Josef a rozdíly v jeho formách jako Pepa či Pepík, stejně jako na spojení s italským Giuseppe a zkrácením Beppe.
Tento text připomíná, že ačkoliv o Josefově životě nevíme mnoho historických detailů, jeho světlo zůstává světlem pro rodiny, pro mládež i pro všechny pracující; zůstává vzorem pro ochranu, spravedlnost a mlčenlivé, ale pevné kroky ve službě Bohu a lidem.
Kdo je svatý Josef? | SETKEJTE SE SE SVATÝMI
Klíčové poznámky: Svatý Josef je patronem mnoha skupin a řemesel, včetně dřevěných prací, rodin a umírajících; vyhlášení jeho patronátu Církve se váže k roku 1870, a o jeho role jako vzoru ctností a ticha svědčí i Jan Pavel II., Benedikt XVI. a František; jeho mlčenlivost a víra z něj činí vzor pro modlitební i duchovní život rodin a věřících.
| Událost | Rok |
|---|---|
| Ochránce všeobecné církve vyhlášen | 1870 |
| Rok svatého Josefa (150. výročí titulů) | 2020/2021 |
| Zařazení mezi patrony království českého | 1654 |
Modlitba k svatému Josefovi za umírající a pro ochranu rodin patří k významné části marianistického a křesťanského duchovního života. Zdrávas Maria, prosíme Tě, buď nám při smrti nakloněna a doprovázej nás spolu s Pannou Marií a Ježíšem v posledních chvílích našeho života.