Nazaret je významné křesťanské poutní místo. Došlo zde totiž ke zvěstování Panny Marie. Na místě dnešní baziliky Zvěstování se podle Nového zákona zjevil Panně Marii archanděl Gabriel a oznámil jí, že přivede na svět Ježíše. Ten zde také strávil část dětství. Přes zahrady se dostanete až k malému, ale působivému kostelíku svatého Josefa, Ježíšova otce. Kostelík byl vybudován v roce 1914 v místech, kde údajně stál Josefův dům a tesařská dílna.
Ve městě dnes převládá muslimské obyvatelstvo, proto se zde nachází i několik mešit. Nejstarší z nich je Bílá mešita. V Nazaretu vyrůstal Ježíš Kristus. Železobetonová dvojpodlažní halová bazilika ve stylu brutalizmu stojí nad domem Panny Marie, kde jí archanděl Gabriel zvěstoval početí Ježíše. Významné křesťanské poutní místo.
Historie Nazaretu a baziliky Zvěstování
V pořadí pátý kostel na tomto místě vysvěcen r. Nachází se v Dolní Galileji v severní části Izraele v pahorkatině Hacej Nakrat (Nazaretské hory) severně od planiny Jezreel. Nazaret je znám z Nového zákona jako domov svatého Josefa a Panny Marie a místo, kde vyrůstal Ježíš Kristus. Jde tedy o významné křesťanské poutní místo. Cílem poutníků je katolická bazilika Zvěstování (basilica minor). Ta podle křesťanské tradice stojí nad domem Panny Marie, kde jí archanděl Gabriel zvěstoval početí Ježíše (Lukáš 1:26-38).
Podle řecké ortodoxní tradice se tak stalo na místě řeckého ortodoxního kostela Zvěstování, kde Panna Marie brala vodu ze studny. Ortodoxní kostel stojí asi 600 m severovýchodně od katolické baziliky. Pavel Semple, 9.7. 2023 2.1 min
Obě podlaží baziliky jsou do věže otevřena polygonálními otvory ve stropech. Velmi nízká sedlová střecha lodi je zapuštěna v obvodovém zdivu baziliky. Střecha chóru je jehlanová. Na severovýchodní nároží baziliky navazuje budova františkánského kláštera. Na západní a jižní straně lemuje baziliku dlážděné prostranství, uzavřené zděným portikem. V portiku a v bazilice jsou na zdech umístěny kamenné mozaiky z různých zemí světa s vyobrazením Panny Marie. Najdeme mezi nimi také československou mozaiku od Antonína Kloudy z roku 1980.
Vstupní brána do církevního okrsku je v západní zdi portika přímo před bazilikou. Vnější průčelí baziliky jsou obložena kamennými obdélnými obklady krémové a nahnědlé barvy. Nahnědlé obklady vytvářejí v krémovém zdivu vodorovné ozdobné pásy. Toto barevné řešení může napodobovat stavby z byzantského období. V západním průčelí je trojice hlavních vstupních portálů. Střední portál je vyšší než oba boční portály. Další boční vchody jsou na severní a jižní straně. Z přízemí baziliky se sestupuje po schodech do suterénu, kde jsou patrné pozůstatky předchozích kostelů. Za oltářem se nachází pozůstatek skalního obydlí, které bylo podle křesťanské tradice domovem Panny Marie. Jsou patrné především ve skále vytesané schody, které scházejí dolů k oltáři. Suterén je beze stropu, je tedy zcela otevřen do přízemí baziliky. Na severní straně přízemí stále stojí zeď starší křižácké baziliky. Dnešní bazilika je přibližně stejně veliká jako ta křižácká. Zbylé zdi mají kamenné obdélné obklady.
Členitý plochý železobetonový strop podepírají dvě řady pilířů. Okenních otvorů je v přízemí velmi málo, prostor má proto hlavně elektrické osvětlení. První patro je mnohem vyšší a prostornější než přízemí. Oken je zde více, osvětlení ale i tak dopomáhá elektřina. Zdi mají opět kamenné obdélné obklady. Jsou v nich umístěny kamenné mozaiky Panny Marie. Železobetonový strop podepírají dvě řady pilířů. Trojlodní hala má proto dohromady tři stanové železobetonové stropní díly. Povrch betonu přerušují hustě rozmístěné drobné kruhové vlysy.
Historie poutí a místa zvěstování
Nazaret je poprvé zmíněn v Novém zákoně. V době, kdy zde vyrůstal Ježíš Kristus šlo o malou nevýznamnou vesnici, která byla stranou veškerého tehdejšího dění. V roce 200 Sextus Julius Africanus uvedl, že ve vesnici Nazara stále žijí někteří židovští křesťané, kteří mají předky v Ježíšově příbuzenstvu. V roce 637 ovládli Galilei muslimové. V roce 1102 obsadili Nazaret křižáci pod vedením normanského rytíře Tankreda Galilejského. Křižáci pak drželi Nazaret v obdobích 1102-1187 a 1229-1263. Po dobytí města v roce 1263 nařídil sultán Bajbars vyhnat křesťany a zničit křesťanské kostely. Křesťané se do Nazaretu vrátili teprve v roce 1620. Po příchodu muslimských uprchlíků ale převládli muslimové. Bazilika Zvěstování stojí nad pozůstatky skalního obydlí, které bylo podle křesťanské tradice domovem Panny Marie. Od 1. století zde stál sněmovní dům (domus ecclesiae) ve tvaru synagogy. Křižáci zde nechali ve 12. století postavit trojlodní románskou baziliku. Tu pak nechal sultán Bajbars po dobytí města v roce 1263 zbořit. Přikázal ale uchovat podzemní obydlí matky proroka Ježíše. V roce 1620 přišli do Nazaretu františkáni, kteří v roce 1630 zahájili stavbu nové baziliky nad obydlím Panny Marie. Tato bazilika byla malá a účelům poutníků nevyhovovala, byla proto v roce 1954 zbořena. Na jejím místě byla postavena současná bazilika ve stylu brutalizmu. Projekt na její stavbu vypracoval italský architekt Giovanni Muzia. Hrubou stavbu inauguroval v roce 1964 papež Pavel VI. (1963-1978). K jejímu vysvěcení došlo v roce 1969. Výzdoba baziliky pokračovala až do roku 1980 z finančních darů z celého světa.
Každý rok si křesťané připomínají zvěstování Panně Marii - ale kde přesně anděl Gabriel stanul před Marií? Archeologové v Nazaretu odhalili stopy sahající až do doby Ježíše, definitivní odpověď však stále hledají. Devět měsíců před Vánocemi slaví křesťané zvěstování Páně - den, kdy podle jejich víry stanul před pannou Marií anděl a oznámil jí, že zázračně počala Ježíše. Biblisté datují tyto události přibližně do roku 6 před naším letopočtem.
Podle Lukášova evangelia byl „anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města jménem Nazaret", kde navštívil Marii a oznámil jí její božské poslání. Nazaret leží v severním Izraeli poblíž Galilejského moře a existuje dodnes - je to jedno z největších palestinsko-arabských měst v zemi. Jeho dějiny však sahají hluboko do starověku, kdy ho evangelia označovala za Ježíšovo rodné město. V té době spadal Nazaret pod nadvládu Římské říše.
„Starověká vesnice ležela na nižších svazích na západ od vádí (suchého údolního koryta) a nad ním," přibližuje archeoložka Yardenna Alexandre z Izraelského úřadu pro starožitnosti. „Domy byly postaveny na mírně ukloněném skalním podloží." Zatímco dnešní Nazaret obývá přibližně 80 000 obyvatel, starověká vesnice byla „malou zemědělskou osadou se skromnými domy," líčí Tabor - místem, kde „rodiny žily v těsné blízkosti a každodenní život se točil kolem domácích prací, zemědělství a sdílených zdrojů, jakými byly studny a prameny."
Archeologické nuance: dvě místa Zvěstování
Jednou z nejstarších doložených poutnických lokalit je jeskyně pod Bazilikou Zvěstování, kde podle tradičních výkladů Mariin dům a oltář nad ním vznikaly. Egeria, španělská cestovatelka, zmiňuje kolem roku 383 n. l. návštěvu Nazaretu a popisuje prostornou jeskyni s oltářem. V byzantské a křižácké éře se kostely střídaly a bouraly, než vznikly dnešní struktury. V roce 1954 byla stará budova kostela stržena a vznikla Bazilika zvěstování. Demolice dala výzkumníkům vzácnou příležitost prozkoumat základy pod zaniklou stavbou. Mezi lety 1955 a 1966 odkryl Bellarmino Bagatti jeskyně, jámy a tunely, které naznačují každodenní využití míst pro sklady, dílny i příbytky. Nálezy posílily přesvědčení poutníků, že Marie mohla žít v jeskyni nebo jejím bezprostředním sousedství. Dark dodává, že podobné podzemní prostory sloužily i v době povstání kolem roku 70 n. l. a z archeologického pohledu nelze potvrdit, že Jeskyně zvěstování je biblická jeskyně, ale ani ji vyvrátit.
Pod Mariinou studnou na druhé straně Nazaretu byl nalezeno několik artefaktů, včetně mincí s podobiznou Heroda a císaře Claudia a lampa; studna byla v době zvěstování aktivně využívána a zásobovala vesnici. Tabor dodává, že studna bývala každodenním místem setkávání žen, což svědčí o její významnosti v komunitním životě raného Nazaretu. Alexandre uvádí, že Mariina studna byla zkoumána v letech 1997-1998 a dokumentuje bohaté komunitní centrum kolem vody.
Co říká Lukášovo evangelium a co archeologie dokazuje?
V Novém zákoně se nacházejí čtyři Evangelia, avšak příběh zvěstování obsahuje jediné z nich: Lukášovo evangelium. Podle něj byl archanděl Gabriel poslán do Nazareta a Marii oznámil její božské poslání. Archeologie nemůže potvrdit, kde přesně ke zvěstování došlo, ani ověřit nadpřirozené aspekty tohoto příběhu. Může však rekonstruovat historické prostředí, v němž tradice vznikla, a doložit, že obě lokality - jeskyně a studna - byly obývány v době, do níž se zvěstování datuje. Z vykopávek plyne, že raně křesťanská úcta k Marii a poutě k těmto místům rozkvétaly již ve čtvrtém století a zahrnovaly jak jeskyni, tak studnu.
Podle Taylor poutě do Nazaretu nabývaly na intenzitě ve čtvrtém století. Někdy kolem roku 383 n. l. je zmiňována poutnice Egeria, která popisuje Nazaret a zmiňuje i jeskyni s oltářem nad ní. Kromě Lukášova vyprávění tedy poutníci vyhledávali i studnu spojovanou s Protoevangelium Jakubovým, a to kvůli tradici, že anděl Marii oslovil u vody. Archeologické nálezy ukazují, že obě lokality měly významný duchovní a sociální význam pro rané křesťanství a pro poutníky, kteří sem přicházeli z různých zemí světa.
Současná podoba Nazaretu a baziliky Zvěstování
Bazilika Zvěstování byla postavena na místě dvou dřívějších kostelů, jednoho křižáckého a jednoho byzantského, mezi lety 1960-1969. Slavnostní vysvěcení se konalo už roku 1964. Moderní tvář kostela má údajně oslovit všechny věřící bez ohledu na to, odkud přicházejí. Baziliku zdobí prvky z litého betonu a mozaikové panely, mnohé z nich věnovaly katolické církve z celého světa. Jednou z mozaik zdobících baziliku Zvěstování je i skleněná mozaika Zvěstování, jejímž autorem je český umělec Antonín Klouda. Součástí svatostánku je tzv. jeskyně Zvěstování v kryptě, na jejímž místě údajně stával Mariin dům. Zde lze spatřit i zbytky předchozích kostelů. Bazilika je jedním z hlavních křesťanských poutních míst ve Svaté zemi a jedna z největších sakrálních staveb na Blízkém východě.
Nazaret je město vyhlášené poklidným soužitím křesťanů a muslimů; Arabové nosí křížky a mešity stojí v sousedství kostelů. U Baziliky Zvěstování ale k tomuto jevu nedošlo, ačkoliv plány na výstavbu velké mešity v její bezprostřední blízkosti existovaly. Pozornost vyvolaly také diskuse kolem plánů na výstavbu mešity, které byly kritizovány i papežem Janem Pavlem II. Baziliku doprovází františkánský klášter, školní instituce a zahrady - vnější prostranství lemují mozaiky a kamenné obklady připomínající dávné tradice.
Nazaret dnes ztělesňuje nejen historickou kontinuitu míst Zvěstování, ale i současný pokojný dialog mezi náboženstvími. Bazilika dominuje městu a připomíná klíčové okamžiky biblické tradice, během níž Gabriel oznámil Panně Marii početí Ježíše. Její poloha nad jeskyňou a starobylými zbytky kostelů potvrzuje spojení mezi místem, vírou a archeologickou dějinami, které poutníkům i badatelům umožňuje znovu a znovu objevovat kontext většího příběhu.
tags: #chram #zvetsovani #nazaret