Ciboušov u Klášterce nad Ohří patří mezi nejvýznamnější historická naleziště ametystu a jaspisu v Čechách. Na svazích Krušných hor se zde nacházejí mocné křemenné žíly, které byly intenzivně dobývány už ve 14. století. Ametyst z Ciboušova je typický sytě fialovou barvou a dobrou kvalitou, jaspisy pak výraznou kresbou a barevnou pestrostí od červenohnědých po okrové odstíny. Tyto kameny nebyly využívány místně, ale byly těženy přímo pro reprezentativní projekty Karla IV.
Uvádí se jejich použití při výzdobě kaple sv. Václava v Katedrále svatého Víta a především v kapli sv. Kříže na Karlštejně. Kaple sv. Kříže na Karlštejně byla koncipována jako symbolický obraz Nebeského Jeruzaléma. Stěny jsou zde osazeny deskami s polodrahokamy a zlacenou výzdobou tak, aby vytvářely dojem nebeského města popsaného v Apokalypse sv. Jana.
Geologicky je Ciboušov vázán na silné křemenné žíly uložené v metamorfovaných horninách krušnohorského krystalinika. V okrajových partiích těchto žil vznikly barevné odrůdy křemene - právě ametyst a jaspis. Význam lokality vedl k tomu, že byla roku 1983 vyhlášena jako Národní přírodní památka Ciboušov. Ciboušov tak představuje jedinečné místo, kde se propojuje mineralogie s dějinami českého státu. Je zvláště chráněným územím severozápadních Čech, která je mineralogicko-archeologickou lokalitou evropského významu.
Výjimečnost této lokality tkví především v bohatém výskytu drahokamových odrůd křemene. Již ve 14. století byly v muskovitických a dvojslídných rotulách nalezeny mocné křemenné žíly s drahokamovými odrůdami. Od té doby byly drahé kameny na křemenné žíle intenzivně těženy, především ve 14., 16. a na počátku 19. století. Zde vytěžené minerály byly použity na výzdobu hradu Karlštejn, kaple sv. V.
V 80. letech 20. století zde byl proveden rozsáhlý, několik let trvající archeologický průzkum, který všechny výše uvedená fakta potvrdil. Magmatické procesy - během procesu krystalizace a diferenciace magmatu vznikali magmatogenní minerály. Postupně jak magma chladlo nebo se odměšovali některé složky, dochází ke vzniku krystalizačních center, kolem kterých se shlukují další částice a narůstají tak jednotlivé minerály.
Národní přírodní památka Ciboušov patří k nejvýznamnějším mineralogicko-archeologickým lokalitám v západních Čechách. V muskovitických a dvojslídných ortorulách byly nalezeny mocné křemenné žíly s polodrahokamovými odrůdami - zejména ametystem a jaspisem. Tyto zde byly těženy již od 14. století, díky čemuž je celé mineralogické naleziště významně ovlivněno lidskou činností. Na území jsou patrné pozůstatky po středověké těžbě jaspisů a ametystů v podobě odvalů a zbytku těžební rýhy. Kutací práce sledovaly poruchové pásmo a jejich rozmístění a vytěžený materiál jsou dobře patrné na povrchu. Povrchové partie žíly byly úplně vytěženy již v minulosti.
Fauna a flora území se vyvíjejí na svahu Krušných hor spolu s nepůvodními lesními porosty, mezi nimiž dominují smrk ztepilý, borovice lesní, modřín opadavý a bříza bělokorá. Vegetace je chudá a zahrnuje metličku křivolakou, jestřábníky, brusnice a zvonek okrouhlolistý. Z chráněných živočichů byl zaznamenán slepýš křehký, jestřáb lesní a veverka obecná.
V rámci ochrany Ciboušova je klíčové zabránit dalšímu vykopávání jednotlivých kamenů a rozbíjení kamenných snosů. Sběratelé často rozebírají celé kamenné snosy a provádějí drobné výkopy, aby minerály použili v kamenických dílnách. Zabezpečení staré těžební rýhy a další opatření jsou součástí cíle ochrany, který zahrnuje i vymezené migmatické a hydrotermální procesy zpevněné v regionu.
Historie a význam: Ciboušov je národní přírodní památka vyhlášená z důvodu ochrany mineralogického naleziště jaspisů a ametystů, drahokamové formy křemene. Vyhlášena byla Rozhodnutím rady Okresního národního výboru Chomutov v roce 1983. Rozkládá se na úpatí Krušných hor u obce Ciboušov, nedaleko města Klášterce nad Ohří v Ústeckém kraji na území o rozloze 4,96 ha. Z pohledu mineralogického patří Ciboušov mezi nejvýznamnější národní přírodní památky v severozápadních Čechách. Křemenné žíly s drahokamovými odrůdami, jaspisy a ametysty, byly v této oblasti nalezeny ve 14. století a jejich těžba probíhala až do 16. století. Těženy byly metr mocné žíly, tvořené fialovými ametysty, jež byly ostře ohraničené, a které na sebe nasedaly v několika vrstvách, a volné dutiny byly vyplněny cihlově a masově zbarvenými jaspisy. V období středověku, kdy zde probíhala těžba nejintenzivněji, bylo zpracování jaspisů a ametystů velice důmyslné. Nejprve se nechaly hrubé a vylámané balvany rozřezat na tenké destičky o tloušťce 8 až 15 milimetrů. Takto nařezané destičky o různé velikosti byly následně z jedné strany dokonale vybroušeny a vyleštěny. Druhá strana se ponechala neopracovaná. Touto nezbroušenou stranou se vsazovaly drahokamy do připravených lůžek v nahozené omítce a vzniklé spáry se vyplnily štukem. Těmito minerály nechal Karel IV. vyzdobit kaple hradu Karlštejna (kaple svatého Kříže, kaple svaté Kateřiny) a svatováclavskou kapli ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Znovu se pokračovalo v těžbě ve století devatenáctém. Dodnes jsou zásahy člověka do krajiny patrné, v podobě odvalů a těžebních rýh. Těžba byla ovšem prokázána až v roce 1982, kdy v této lokalitě provedl archeologický výzkum Petr Machek. Všiml si totiž podoby drahokamových odrůd s kameny, které byly použity k výzdobě katedrály i Karlštejna. Právě z tohoto důvodu bylo území v roce 1982 vyhlášeno za zvláště chráněné. Znovu bylo jako národní přírodní památka zřízeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 147/2014 Sb. Nelegální sběr a vykopávání jednotlivých kamenů zejména pro jejich následný prodej je negativním činitelem působícím na území NPP Ciboušova.
Doznívající význam: Ciboušov je jedinečné místo, kde se mineralogie spojuje s historií českého státu. Nálezy ametystů a jaspisů z 14. století a jejich použití ve výzdobě Karlštejna a kaple svatého Václava v Katedrále svatého Víta potvrzují dlouhodobý vztah mezi geologií a architekturou středověké české monarchie. Archeologické průzkumy z roku 1982 a následná ochrana jako národní přírodní památka ukazují kontinuitu výzkumu a ochrany tohoto významného naleziště.
