Monumentální trojlodní bazilika bývalého benediktinského opatství zasvěcený původně Panně Marii a později sv. Prokopovi dominuje hlavnímu západnímu průčelí, kde se vyznačuje dvojicí věží upravených v barokním slohu. Uprostřed průčelí je prolomeno velké okno zakončené lomeným obloukem a pod ním lemuje portál ve stejném tvaru.
Symetricky po stranách vchodu jsou umístěna dvě menší okna se profilovaným ostěním a po jednom stejném okně v přízemí každé z věží. Velkému oknu ve středu průčelí odpovídají vždy dvě osy oken na obou věžích. Vyložená profilovaná římsa nese odstupňovaný hrotitý štít a horní patra věží, která bývají prolomena vždy jedním oknem. Věže jsou zastřešeny cibulemi se dvěma lucernami.
Střední část fasády je členěna pásovou rustikou, věže lizénami a lizénovými rámy; zbytek baziliky je ponechán v surové kamenné podobě. Hlavní loď je převýšená a osvětlená z obou stran šesti okenními osami ve tvaru mírně lomeného oblouku; boční lodi jsou prolomeny devíti (levá loď) a dvanácti (pravá loď) okenními osami, okna jsou půlkruhově zaklenuta.
Kněžiště je zakončeno polygonálním závěrem o pěti stranách oktogonu. Obě boční lodi ukončují půlkruhové apsidy, z nichž pravá je novodobě přistavěna. Vedlejší apsidy mají po jednom pravoúhlém okénku, hlavní apsida tři rozetová okna, střední s růží, obě krajní s plaménkovou kružbou. Závěrová apsida je plasticky členěna vystupujícími arkádami, nad nimiž probíhá otevřený ochoz se sloupkovou galerií (tzv. trpasličí galerie), která se otevírá pěti půlkruhově zakončenými arkádami. Nad nimi jsou ve zdivu prolomena tři kruhová okénka s kamenným šestibokým odstupňovaným ostěním.
Okolo bočních lodí i apsidy obíhá korunní římsa; na apsidách a kněžišti se objevuje zubořez s obloučkovým vlysem. Severní apsida má po stranách čtvercová okna s pilastry (až k obloučkovému vlysu), zakončenými hlavicemi s figurální výzdobou. Zdivo bočních lodí je členěno lizénovými rámy.
Hlavní loď baziliky je zastřešena sedlovou střechou, nad apsidami zvalbenou, vedlejší lodě kryje střecha pultová. K severní straně baziliky je přistavěna předsíň s monumentálním ústupkovým portálem. Předsíň je čtvercového půdorysu, zaklenuta jedním klenebním polem se sedmidílnou žebrovou klenbou, jejíž objem drží čtyři rohové a tři opěrné pilíře. Ze tří stran se otevírá dvakrát půlkruhovými arkádami, mezi nimiž stojí silný opěrný pilíř. Nad arkádami jsou vždy dvě sdružené půlkruhově zakončené románské okna. Valbová střecha je nesena profilovanou korunní římsou se zubořezem a obloučkovým vlysem.
Mohutný pískovcový portál, známý jako rajská brána, je půlkruhovitě zakončený a lemovaný širokým pravoúhle odstupňovaným ostěním, v němž se střídá sedm sloupků s trojúhelníkovými stěnami, bohatě zdobenými ornamentálně rostlinnou dekorací. Sloupky jsou románské, kulaté s širokými talířovými patkami a pupencovitými hlavicemi. Mezi nimi probíhá reliéfní výzdoba, která se liší v jednotlivých pásech. Čtyři postavy nahoře na obou částech portálu představují patrně čtyři evangelisty; vedle nich z každé strany ostění vlastního pravoúhlého vstupu jsou zobrazeny pravděpodobně postavy opatů.
Chrám je vystavěn na přísně vázaném románském půdoryse, kde jedno pole lodi hlavní odpovídá dvěma polím lodi vedlejší. Hlavní loď spočívá na dvanácti pilířích gotické arkády s lomenými oblouky a hrotitě podklenutou dělící příčkou přechází do prodlouženého chóru o dvou klenebních polích, z nichž každé je zaklenuto osmidílnou žebrovou klenbou s koutovými výsečemi. Polygonální kněžiště založené na pěti stranách oktogonu je v dolní části stěny členěné slepou arkádou a zaklenuté osmidílnou žebrovou klenbou. Pod kněžištěm se nachází románská krypta zasahující i do přilehlých částí bočních lodí. Trojlodní krypta je klenuta v pravidelných čtvercových polích křížovou klenbou s klínovými žulovými žebry a široce rozepjatými oblouky.
Areál baziliky byl v roce 2003 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO spolu s židovskou čtvrtí a hřbitovem jako unikátní středověká památka. Skvost středověkého stavitelství - trojlodní románsko-gotická bazilika svatého Prokopa - vznikla v první polovině 13. století, kdy se prolínala románská a gotická architektura, a jejíž vitrážová románská okna osvětlují chór, zatímco zbylá okna nabývají lomeného tvaru gotiky. Dvouvěžové vstupní průčelí odkazuje na pozdější úpravy ve stylu barokní gotiky; rajská brána představuje unikátní románský skvost. Interiér zjevně odhaluje skutečné architektonické mistrovství: mohutnou hvězdicovou klenbu hlavní lodi a kryptu v podzemí.
Prohlídky a návštěva
Nejsou komentované prohlídky hlavní lodi, ale je možné rezervovat si prohlídku s výkladem od června do září každou hodinu, minimálně pro 5 návštěvníků. Sami si můžete tuto unikátní stavbu zapsanou v českých učebnicích prohlédnout po celý rok. Bazilika se nachází ve středu Třebíče a v její blízkosti je několik parkovišť, restaurací či kaváren. Informace a časové možnosti pro prohlídky je vhodné ověřit na TIC Bazilika.
Historické období a význam
V první polovině 13. století bylo rozhodnuto o přestavbě bývalého dřevěného klášterního areálu do kamenné podoby. Tak vznikl klášerní kostel Nanebevzetí Panny Marie, od druhé poloviny 17. století nazývaný bazilikou sv. Prokopa. Bazilika přečkala značné poškození během obléhání Matyáše Korvína v roce 1468 a dlouhou dobu sloužila světským účelům; později byla obnovena a znovu zasvěcena svatému Prokopovi. Mezi nejcennější prvky patří nástěnné malby v opatské kapli a románská rozeta s původní desetidílnou kamennou kružbou.
Současný informační a návštěvní režim
Prohlídky baziliky s výkladem jsou možné od června do září každou hodinu, s minimálním počtem 5 návštěvníků; v ostatních měsících lze prohlídku absolvovat bez výkladu po dohodě. Vstupy a ceny se mohou lišit, proto je vhodné ověřit aktuální možnosti na místním informačním centru TIC Bazilika.
Na nádvoří Třebíčského zámku stojí klášterní Bazilika sv. Prokopa, známá také jako jeden z nejcennějších architektonických dokladů Evropy a od roku 2003 součást UNESCO světového dědictví spolu se židovským ghettem.