Pavel z Tarsu je klíčovou postavou Nového zákona, která ve svých listech podrobně popisuje význam pravé lásky a její projev v životě věřících. Texty z 1. Korintským 13 a související kapitoly 12-14 slouží jako „vyšší cesta“ k pochopení provázanosti darů Ducha a lásky, kterou Bůh sám vložil mezi lidi.
1) Základní desatero pravé lásky podle Pavla
Láska je „trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.“ Dále se uvádí, že „láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.“ A dodává: „Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.“ Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.
Ačkoliv Pavlovy slova často bývají citovány jednotlivě, kontext 1. Korintským 13 ukazuje, že samostatné dary (proroctví, jazyky, poznání) bez lásky nic neznamenají: „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a znějící zvon.“
2) 1 Korintským 13 a postoj k dobru, víře a naději
Žádný dar ani moc (např. „mít tak velikou víru, že bych hory přenášel“) není dostatečný bez lásky: „ale lásku bych neměl, nic nejsem.“ Láska v Pavlově pojetí není jen vlastnost; je složité spojení bytí, které sdílí Boží přítomnost: „Bůh JE láska. Kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm.“
V jeho pohledu láska překonává sobectví a egoistické touhy, a proto je nutná pro skutečné prožívání víry. Pokud někdo rozdal všechnu svou výbavu a vydal se až k upálení, bez lásky by mu to nepřineslo užitek. Nakonec zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.
3) Láska jako dynamika vztahů a způsob boje s pokušeními
Pavlova láska není pasivní; je aktivní a vyžaduje žití v Pravdě. „Miluj svého bližního jako sám sebe“ odkazuje na největší a nejrozsáhlejší přikázání, které se dotýká každodenního života. Láska vyžaduje opatření proti nenávisti, a proto: „Kdo říká ‚Miluji Boha‘ a přitom nenávidí bratra, je lhář.“
Pravá láska není o uzavření se do soukromí, ale o otevření se druhým a svědomité šíření dobra. Větší obraz lásky vystupuje z Písně písní a Žalmů a ukazuje, že láska je dar Boží a zároveň Boží samotou v nás.
4) Jakým způsobem ukazuje Ježíš Kristus pravou lásku?
Ježíš Kristus je nejdokonalejším vzorem všech projevů pravé lásky; jeho život a oběť na kříži ukazují, jak láska (čistá láska Kristova) funguje v každé situaci. Apoštol Pavel to dále rozvíjí a ukazuje, že láska musí provázet i duchovní dary, aby nesloužila jen vlastnímu prospěchu, ale skvítila vzájemnou službu v církvi i mimo ni.
5) Pravá láska a osobní růst v kontextu komunitní víry
V kontextu korintského společenství Pavel poukazuje, že láska je „jeden z nejkrásnějších citů“ a že její skutečné naplnění vyžaduje spolubytí, trpělivost a upřímnost v každodenním životě. Láska je prostředkem k sjednocení Ducha a medlem mezi dary a ověřením, že Kristus žije v nás a mezi námi.
6) Současný odkaz a praktické povzbuzení
V dnešním čase může čtenář nalézt v Pavlově popisu pravé lásky hlubokou inspiraci pro vlastní vztahy, rodinu i komunitu. Láska není jen duchovní idea; je to zkušenost a praxe, která nás vede ke službě druhým, k odpuštění, trpělivosti a radosti z pravdy.
Aby se dalo lépe porozumět, lze doplnit kontext k 1. Korintským 12-14: dary Ducha mají být používány ve prospěch lásky, aby celé společenství rostlo v jednotě a pokoji. Tím pádem se ukazuje „vyšší cesta“ Pavla, kterou je samotné prožívání a šíření Kristovy lásky.
Love Is a Characteristic | 1 Corinthians 13 | Our Daily Bread Video Devotional
V závěru připomíná Pavlova 1 Korintským že „láska nikdy nezanikne“ a že „vše ostatní uplyne“, ale láska zůstává jako největší hodnotový rámec pro křesťanský život.