Faráři nosí nad obyčejnými rukávy ještě poloviční k loktům (synodalie), které mohou jako vyznamenání nosit starší kaplanové a katecheti.
V tropických zemích mohou vzhledem k horkému klimatu všichni kněží na základě papežského povolení (indultu) používat kleriky bílé.
Historie liturgických oděvů sahá až do starověku: střih ornátu vychází z oděvů vyšších vrstev římské společnosti, a některé prvky se vyvíjely až do současnosti.
Základní liturgické oděvy a jejich význam
Alba je základní (spodní) roucho, na něž katoličtí kněží a jáhni oblékají další (u kněží ornát, u jáhnů dalmatika) často v liturgické barvě. Má být bílá, jak vyplývá z jejího názvu. Nesprávně mívá někdy i barvu krémovou. Alba je odvozena z klasické římské tuniky a není jasné, kdy se odlišila jako specifický liturgický oděv.
Humerál (lat. Humerale), zvaný též amiktus (lat. amictus), obecněji velum, je to bílý obdélníkový šátek, mající na jedné straně dlouhé tkanice. Jedná se o šátek z lněného plátna, který si kněz obléká přes ramena a přeloží přes prsa, vzadu se tkanicemi uváže. Humerál si kněz obléká pod albu, aby zakryl světský oděv, který nesmí být vidět.
Cingulum (lat. pás) je bílý provaz na obou stranách se střapci, jímž se alba kolem boků přepásá. Značí zdrženlivost od zlých žádostí. Kněží nosí cingulum černé barvy, biskupové a kněží s titulem monsignore nosí cingulum fialové barvy.
Štóla je dlouhý pás, jehož střední část se klade na šíji a splývá buď svisle s ramena, nebo se překříží na prsou; pravá část přes levou (nikdy ne naopak). Štólu obléká duchovní na albu, nebo s rochetou. Biskup a kněz ji překrývá ornátem, jáhen dalmatikou.
Ornát (kasule) je svrchní roucho, které se klade na albu se štólou. Střih se vyvíjel od gotického türnu a v baroku byl zjednodušenější “basička” s charakteristickými bočními okraji a krážnými detaily. Ornát má být v různých liturgických barvách podle období.
Pluviál je dlouhý, bohatě zdobený plášť bez rukávů, na prsou spojený sponou. K pluviálu přísluší také štóla.
Dalmatika je roucho s krátkými rukávy a skládá se ze dvou dílů, přední a zadní; stejně jako ornát bývá zdobená a vychází z římského měšťanského oblečení.
Biret je pokrývka hlavy používaná v římskokatolické církvi. Kněz nosí biret černé barvy, biskupové a kardinálové s různými barvami a střapci.
Další důležité oděvy a insignie
Mitra je pokrývka hlavy; v některých případech mise nosí i berlu. Papež a biskupové nosí na hlavě mitru; kříž na prsou (pektorál) a pallium symbolizující plnost moci. Pallium bylo původně bílý pás z ovčí vlny s křížky, dnes u papeže může nést i černé různé varianty.
Rybářský prsten (anulus piscatorius) je významnou insignií papežů a ukazuje spojení Petra a poslání být „rybáři lidí“. Po smrti papeže je prsten rozlomen.
Papežská tiára bývala symbolem trojí moci - učitelský, kněský a královský; dnes ji nahradila mitra a pallium. Tiáru používali papežové až do koncilu roku 1963; poté ji odložil papež Pavel VI. a nahradila ji jiná symbolika.
Římsko-katolické kostely a řády si v různých obdobích připisovaly změny: Benedikt XVI. vrátil některé tradiční prvky, jako červené boty či camauro, a obnovil použití tří mozet; současně se mění i přístupy ke stylizaci oděvů.
Praktické souvislosti a otázky vyznamenání
Kolár kněžský vznikl koncem XVI. století a v následujícím století se rozšířil směrem dolů.
Faráři nosí nad obyčejnými rukávy ještě poloviční k loktům (synodalie); které mohou nosit starší kaplanové a katecheti.
V katolické církvi odpovídá barva sutany místu v kněžské hierarchii: bílá pro papeže, červená pro kardinály, fialová pro biskupy a preláty, černá pro kněze a jáhny. V tropických zemích mohou kněží používat bílé kleriky na základě indultu.
Insigniemi biskupa jsou dále: pallium, mitra, berla a pektorál; arcibiskup nosí pallium také a kříž na prsou.
V pravoslaví se liturgické oděvy a jejich symbolika liší, nicméně existují obdobné prvky jako stichar, epitrachelion, sakkos a další.
Krátká poznámka k konkrétním otázkám
- Proč mají církevní hodnostáři při obřadech pokrytou hlavu (jako jarmulku) u vyšších hodností? - Tradičně to vyjadřuje posvátnost a respekt vůči liturgii; u papeže i dalších hodnostářů to bývá symbol pokory a oddanosti Bohu.
- Proč u žen není pokrývka hlavy povinná? - Kontext Pavlových listů a tehdejší kulturní zvyklosti ukazují na genderové rozdíly v liturgickém chování; dnešní praxe se v různých liturgiích liší a často se odvolává na místní tradice a zvyklosti.
