Slovo Charita pochází z latiny a označuje všechny formy křesťanské dobročinnosti. Ochotně otvírej ruku utištěnému a potřebnému... Bůh není nespravedlivý, že by zapomněl na to, co jste vykonali, a na vaši lásku, kterou jste kvůli němu projevovali, když jste prokazovali a stále prokazujete služby bližním. (srov. Na prahu věčnosti nám nezůstane to, co jsme si vydělali, ale to, co jsme rozdali. (Tweet papeže Františka z 20. 1.)
Charita je jazykem církve, kterému rozumějí i nevěřící (Články). Charita je důvod, proč církev tak roste ve třetím světě. Když se tam řekne církev, je to pro lidi ta konkrétní škola nebo nemocnice.
Charita jako praxe a její rozlišení od sekulárních iniciativ
Charita s malým „ch“ je jakákoli dobročinná, dobrovolná, na zlepšení situace svého okolí zaměřená činnost. Kde kdo dneska „dělá charitu“, charitativní činnosti se věnují firmy, nazývajíc to společenskou odpovědností, podnikatelé, lidé bohatí i méně bohatí, sportovci, umělci, nejrůznější celebrity, téměř všechny nábožensky orientovaná uskupení, lidé hledající smysl, pracující, maminky na mateřské… ten seznam by byl dlouhý.
Ale pak je tady Charita s velkým „Ch“. Organizace zřízená Římskokatolickou církví, která se obnovovala v 90. letech minulého stolení, kdy vznikala na většinou dobrovolné bázi s cílem pomáhat potřebným ve svém okolí. Postupně se rodily další již profesionálnější charitní činnosti až došlo vývoj do dneška, kdy je Charita profesionální neziskovou organizací provozující sociální, sociálně zdravotní služby a návazné činnosti. To, co zůstalo, je zaměřenost na člověka, který potřebuje pomoc, podporu.
Ale již ne jakoukoli. Jsou zde nějaká pravidla, kterými se řídíme, máme legislativní úpravu toho, co děláme. Není to o „bezhlavé“ poskytování pomoci komukoli, kdo si o ní řekne. Je to naopak o systematické práci s člověkem, který se na nás obrátí, počínajíc analýzou jeho situace, volbě vhodných prostředků, a hlavně nejde o pomoc, ale podporu ke svépomoci.
Našim cílem je podporovat klienty, pomáhat jim tak, aby nebyli na našich službách závislí, aby dokázali co nejvíce svou situaci zvládat sami. Charita je neziskovou organizací, není zde proto, aby tvořila zisk, na druhou stranu hospodaří s nějakým rozpočtem, čerpá prostředky z veřejných zdrojů a v souladu se stanovami si má počínat jako odpovědný hospodář.
A to velmi důležité. Charita je profesionální organizací s kompetentními placenými pracovníky, kteří dbají o svůj profesní rozvoj, kteří dodržují stanovená pravidla a postupy a podílí se na nich.
Pastorační dimenze Charity
Pastorační asistent - Mgr. Pastorační služba je službou duchovní pomoci a doprovázení klientů, jako jsou nemocní a staří lidé. Tzn. Papež Benedikt XVI. ve své encyklice Deus caritas est píše: "Láska - caritas - bude vždy potřeba. Svatý Pavel říká: "Příjímejte jeden druhého tak, jako Kristus k slávě Boží přijal nás."
Každé setkání s klientem se uskutečňuje v jeho domácnosti nebo v sociální službě, kde si společně popovídáme. Čtení z knihy "Příběhy pro potěchu duše" či příběh z Bible je vždy zaměřen tak, aby klient byl povzbuzen, potěšen a duchovně posilněn. Setkání je podle přání klienta zakončeno společnou modlitbou.
Pastorační služba je také zaměřena i na pracovníky Oblastní charity Kroměříž. Vždyť opravdová služba vyžaduje nasazení celého člověka. Aby pracovníci Charity dovedli mít ve své službě správný postoj a svou prací současně duchovně rostli, je třeba jim pomáhat a povzbuzovat. Ne všichni jsou lidé velké víry, ale věřím, že všichni mohou správnou službou v Charitě povyrůst.
Etické a teologické rámce charity
Charita a milosrdenství jsou hluboce zakořeněny v biblickém a církevním učení. Milosrdenství je skutečným požehnáním (tematické texty); kde spravedlnost říká „potrestej“, milosrdenství říká „odpusť“. Charita není jen pomoc v nouzi, ale projev lidskosti a důkaz víry v praxi; na prahu věčnosti nám nezůstane to, co jsme si vydělali, ale to, co jsme rozdali.
Charita s velkým „Ch“ odráží institucionalizovanou praxi církve; Charita s malým „ch“ ukazuje dobrovolnou a spontánní pomoc jednotlivců i komunit. Zřetelný rozdíl mezi nimi zůstává dodnes: první formuje struktury a služby, druhá motivuje jednotlivce k nesobecké solidaritě.
Praktické aspekty fungování Charity
Charita je neziskovou organizací, která hospodaří s veřejnými zdroji a dodržuje stanovy. Cíl je poskytovat podporu, nikoli závislost na službách; služba má vést ke svépomoci a nezvladatelnosti lidí.
Charita je profesionální organizací s kompetentními placenými pracovníky, kteří dbají o svůj profesní rozvoj, kteří dodržují stanovená pravidla a postupy a podílí se na nich.
Je zde systematický proces: analýza situace klienta, volba vhodných prostředků, a hlavně posilování samostatnosti. Efekt motýlích křídel - štafeta dobra ukazuje, kam může dosáhnout i malé dobré jednání.
Příběhy a svědectví o konkrétní charitativní praxi
Nikdy nevím, kam až dosáhne mé dobré jednání a co všechno může způsobit. Křehké dílo křehké Matky Terezy ukazuje, že Monotónní velké projekty nejsou vždy nutné; stačí začít krok za krokem a pracovat na tom postupně.
Bratr Roger Schutz a Taizé připomínají ekumenickou dimenzi služby: Být co nejblíže lidem v obtížných situacích.
Matka Tereza, Svět ostatních chudých a vyzývavé výzvy k pomoci, ukazuje, že i malé skutky mohou mít hluboký dopad.
Témy z biblické tradice a jejich relevance pro charitativní praxi
Abychom lépe pochopili původ a význam charitativní praxe, je užitečné připomenout vztahem charity a milosrdenství v Bibli a v teologii církve. Charita s malým „ch“ i Charita s velkým „Ch“ vycházejí z konceptu milosti (charis) a milosrdné lásky (caritas). Tyto principy se projevují v konkrétních činnostech, které směřují k potřebným.
Přijetí a podpora bližního se staly jádrem církevního učí a organizované charity; moderní Charita vypráví tento příběh prostřednictvím služeb, které pomáhají lidem získat znovu schopnost samostatně žít.
Závěrečné poznámky k pojmu a praxi charitativní činnosti
Aktuální témata zahrnují důraz na odpovědnost, etiku a profesionalitu v Charitě; dovoluje nejen zprostředkovat pomoc, ale i podporovat lidskou důstojnost a svépomoc.
V kontextu české i mezinárodní Charities se ukazuje, že Charita je zároveň křesťanský imperativ a institucionální systém, který zajišťuje dlouhodobou péči o potřebné, a to s respektem k lidským právům a důstojnosti.
