Velikonoce jsou pro většinu lidí předzvěstí jara, i když samozřejmě vědí, že jde o nejdůležitější křesťanský svátek. Pojďme si připomenout pašijový týden den po dni a zvyky s nimi spojené. Všechno začíná Modrým pondělím. Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. Už týden předtím ale začíná období, které se označuje jako pašijový týden. Během něho si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista - zradu, ukřižování a vzkříšení. Ruku v ruce s křesťanskou symbolikou jdou i pohanské zvyky.
Čtěte také: Na Modré pondělí i Šedivé úterý se uklízí. Zatímco pro křesťany je prvním důležitým dnem Škaredá středa, která letos připadá na 16. dubna, pohanské zvyky se vztahují i k Modrému či Žlutému pondělí, které představovalo začátek jarního úklidu v domácnostech. Na Šedivé úterý se uklízelo a vymetaly se pavučiny z koutů.
Škaredá středa a zelené světlo před Velikonocemi
O Škaredé středě se neškareďte. Větší roli však hraje Škaredá nebo také Sazometná středa, která připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Sazometná proto, že se v ten den vymetaly saze z komína. O tomto dnu se sice uklízí, ale přesto bychom se neměli škaredit. Podle jedné lidové pověry by se totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v roce.
Zelený čtvrtek: jezte zeleninu a nehádejte se. Pravděpodobně víte, že o Zeleném čtvrtku byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli po celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. Podle jiné pověry byste se měli postit a jíst pouze zeleninu. O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Zelený čtvrtek připomíná poslední večeři Páně, večer odlétají zvony do Říma a děti s řehtačkami nahrazují zvonění. Večer se tak rozléhá ticho a zvuky řehtaček mají vyhánět zlé síly z domovů.
Dny nejsvětější a Velký pátek
A pak přichází Dny nejsvětější. Velký pátek je dnem Kristova ukřižování. V křesťanské tradici se lidé tento den postí a ve tři hodiny odpoledne - tehdy měl Ježíš zemřít na kříži - se konají církevní obřady. V lidových pověrách je Velký pátek spojen s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory a vydávat své poklady. Nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat), ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve.
Bílá sobota - pletení pomlázky, barvení vajec. Bílá sobota je dnem ticha a očekávání. Křesťané se stále postí a oplakávají Ježíše Krista ležícího v hrobě. Po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Lidé chodí do ztichlých chrámů navštěvovat Boží hroby a vše směřuje k večerní vigilii, samostatné liturgii připomínající a zpřítomňující Kristovo zmrtvýchvstání. Označení Bílá sobota vychází z bílé barvy roucha novokřtěnců, kteří se v noci na Boží hod křtili.
Boží hod velikonoční a Velikonoční neděle
Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z hrobu - přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Velikonoční neděle znamená pro křesťany slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Božím hodem velikonočním se připomíná vzkříšení ukřižovaného Krista. Křesťané slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Velikonoční pondělí vrcholí pomlázkou, která se objevuje ve středověkých pramenech; chlapci chodí koledovat a vyšlehat dívky, za odměnu dostanou pestře malovaná vajíčka. V lidových představách je šlehání čerstvými proutky a polévání vodou symbolem probouzející se přírody a nového života.
Pomlázka a oslavy jara
Pomlázka je bezesporu jedním ze symbolů svátků jara, která byla splétána z mladých vrbových větví. Součástí koledování může být také polévání vodou, takzvaný šmigrus. Velikonoce nejsou jen Velikonoční pondělí a s ní spojená tradice s pomlázkou; Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem a spojují víru s tradicemi, které se předávají z generace na generaci.
Koho zajímá, jak se odlišným lidovým zvyklostem vyhýbat, ten si může všímat různých regionálních variant pomlázky a kraslic. Tradiční malovaná vajíčka - kraslice dnes často nahrazují čokoládová vejce a sladkosti. Ačkoli je období pašijového týdne bohaté na symboliku, Velikonoce jako celek zůstávají spojeny s radostí, novým životem a věřícími slavení víry.
