Codex Gigas brevnovský klášter: Ďáblova bible a její putování historií

Neobvyklý a velmi zajímavý dokument vznikl jako producentský záměr Národní knihovny ČR v Praze. Představuje jeden ze středověkých divů světa, Codex Gigas neboli Ďáblovu bibli. Ve své době se CG těšil velké popularitě, jak učenců, tak milovníků kuriozit. K těm patřil i císař Rudolf II., který bibli získal do svých sbírek. Spolu s mnoha jinými uměleckými předměty ji odtamtud odvezli v roce 1848 švédští vojáci a od té doby je uchovávána ve Švédské národní knihovně ve Stockholmu.

Švédsko za posledních třicet pět let opustil CG jen třikrát. Naposled se Ďáblova bible vydala v září roku 2007 za přísných bezpečnostních opatření do země svého původu a byla vystavena v Národní knihovně ČR. Film je vlastně putováním po místech spjatých s historií CG. Málokdo ví, že kniha vážící 75 kilogramů, vázaná v dřevěných deskách o rozměrech 90 x 50 centimetrů, vznikla na přelomu 12. a 13. století v dnes již neexistujícím benediktýnském klášteře v Podlažicích u Chrudimi.

Její sepsání provází pověst o hříšném mnichovi, který prý s pomocí ďábla zhotovil toto dílo jako výraz pokání za jednu noc. Odborníci se však domnívají, že se jedná o dílo, které vznikalo po dobu nejméně dvaceti let a jejímž autorem byla patrně jedna osoba. Tento unikátní opus putoval dále po benediktýnských klášterech v Břevnově a Broumově, až nakonec skončil na Pražském hradě. Události konce třicetileté války nakonec způsobily, že se Codex Gigas s českými zeměmi - asi - navěky rozloučil. Ale to je i v XXI. století stále téma diskuzí a obdivu.

Co je Codex Gigas a jaké překvapení skrývá

Jak stará je Ďáblova bible? Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v Podlažicích. Světle hnědá kůže obalů a kovové zdobení zdůrazňují její původ. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tj. 640 stran); osm listů bylo vyříznuto. Původní listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Pergamen, který posloužil jako materiál, se vyrábí ze zvířecí kůže. Záznamy v kodexu končí rokem 1229.

Codex Gigas je největší rukopisnou knihou na světě. Její historie se začala psát již před osmi staletími. První písemná zmínka, která se k latinsky psané knize váže, pochází z roku 1295. Benediktýni v ní dávají souhlas s vykoupením gigantické knihy ze zástavy. V té době totiž byla kniha v držení bohatého řádu cisterciáků v klášteře v Sedlci u Kutné Hory. Už v té době byl Codex Gigas historickou relikvií.

Putování po klášterech a do Prahy

Ze zápisu na vnitřní straně desek vyplývá několik vodítek o její historii. Mimo jiné to, že byla sepsána ve zmíněných Podlažicích. Do nich benediktíni přišli zřejmě v roce 1159. Okolnosti vzniku místního kláštera jsou však značně nejasné, stejně tak jako jeho podoba. Poslední archeologické výzkumy naznačily, že šlo nejspíše o částečně zděný areál, k němuž patřily dřevěné obytné a hospodářské stavby.

Stejně jako klášter, tak i kniha, která zde měla vzniknout, je opředena mnoha tajemstvími. Záznamy končí rokem 1229, takže Codex Gigas musel být hotov někdy krátce po tomto letopočtu. Z větší části je kniha dílem jediného písaře, který nad ní strávil nejméně deset let. Historici dodnes kroutí hlavou nad tím, jak tak velkolepé dílo mohlo vzniknout v ne příliš významném klášteře mimo tehdejší kulturní centra. Jenže, kromě podlažických benediktýnů není žádný starší držitel knihy známý. Podle jedné z hypotéz byl klášter vybudován právě kvůli vzniku Codexu Gigantu.

V roce 1245 byl Codex Gigas zastaven u sedleckých cisterciáků a benediktýnům se jej už nikdy nepodařilo získat zpět. V roce 1295 se novým majitelem knihy stal Břevnovský klášter s tehdy největší knihovnou na našem území, o což se zasloužil především opat kláštera Pavel II., vlastním jménem Pavel Bavor z Nečtin.

Vliv husitských válek a únik do Broumova

Útěk před husity do osudu Codexu gigantu výrazně promluvily husitské války v první polovině 15. století. V roce 1420 byl Břevnovský klášter dobyt Tábority a Pražany. Příslušníci řádu však nebyli slepí a viděli, že kolem nich řádí cosi, co bychom dnes nazvali občanskou válkou. Ještě před zničením kláštera stačili velkou část své knihovny včetně Codexu Gigantu odvézt do Broumova. Zdejší klášter se husitům dobýt nepodařilo a Codex Gigas zde našel na nějakou dobu klid a zůstal tu až do roku 1593.

V Broumově velmi brzy vznikla tradice podpisů návštěvníků. Kdo projevil zájem si Ďáblovu bibli prohlédnout, mohl se do ní podepsat. Z doby konce 16. století pochází více než 30 podpisů, které se staly trvalou součástí knihy.

Válečná kořist a návrat do Švédska

V roce 1576 se českým králem stal císař Rudolf II. Ten proslul zejména svým zájmem o kulturu, alchymii a také vášnivým sběratelstvím. Zvěsti o velké knize uložené v Broumově došly až k němu a císař po ní zatoužil. Tehdejší opat broumovského kláštera zvaný Martin z Pravdovic přezdívaný pro své prospěchářství Martin Korýtko pražskému dvoru Codex Gigas věnoval darem. Byl umístěn v císařské Kunstkomoře. Pro knihu to bylo svým způsobem štěstí, protože během českého stavovského povstání v letech 1618 až 1620 byla broumovská knihovna vyrabována.

Do Prahy se Ďáblova bible neohřála příliš dlouho. České stavovské povstání bylo prvním dějstvím vleklého evropského konfliktu, který do dějin vešel jako třicetiletá válka. V některých částech Evropy kvůli nemocem, hladu i řádění žoldnéřských vojsk klesla populace na pětinu. Do bojů se aktivně zapojili i Švédové, do kterých čeští protestanti vkládali velké naděje. Ty se však nenaplnily.

V době, kdy se válka chýlila ke konci, a kdy bylo jasné, že české země zůstanou ve sféře vlivu katolických Habsburků, švédská královna Kristýna projevila zájem o rudolfínské sbírky umístěné na Pražském hradě. 26. července 1648 padl Hrad do švédských rukou. Množství knih ze vzácné rožmberské knihovny i Codex Gigas byly zabaleny do velkých beden a odeslány do Švédska.

Legenda a verze skrze čas

Švédská královna Kristýna se stále více cítila být katoličkou a setrvání na trůně protestantské země pro ni bylo neúnosné. Abdikovala a odcestovala do Říma, přičemž si s sebou vzala nemalou část švédské válečné kořisti z Čech. Jen zřejmě objemnost Ďáblovy bible jí zabránila, aby si ji na cestu přibalila také. V roce 1697 vypukl v Tre Kronor rozsáhlý požár, který zámek prakticky srovnal se zemí. Zahynul při něm i král Karel XI. Shořela spousta vzácných rukopisů, proměně v popel těsně unikl i Codex Gigas, když byl před postupujícími plameny vyhozen z okna. To poškodilo jeho vazbu, která byla nahrazena až v 19. století. Od roku 1877 je Ďáblova bible v depozitáři švédské národní knihovny. Československo žádalo o její navrácení, avšak neúspěšně. Do své vlasti se Codex Gigas vrátil až v roce 2007, kdy byl na půl roku zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu.

Legenda o upsané duši je jednou z nejznámějších verzí příběhu. Podle jedné z odpovědí prastará legenda vypráví o mnichovi z Podlažic, který prý podlehl hříchu, setkal se s tajemným mágem Michaelem Scottem a byl posvěcen k sepsání „všech vědomostí světa“ výměnou za svou duši. O půlnoci mu však nebylo dáno dokončit dílo bez cizí pomoci, a proto prý zaprodal duši ďáblu. Mnich si tedy vyprosil život výměnou za sepsání všeho lidského vědění za jednu noc. Tak vznikla Ďáblova bible, a proto je v ní často zobrazován ďábel jako jeho podpis.

Ve skutečnosti je Codex gigas výsledkem práce jediné osoby, která jej napsala během dvaceti až čtyřiceti let, a obsahuje nejen Biblické pasáže, ale také historické spisy Josepha Flavia, Isidora ze Sevilly, lékařské recepty, návody k vyhánění démonů a další texty. Kniha má být také jakousi encyklopedií tehdejšího poznání, a obsahuje i Kosmovu kroniku českou. Kniha byla původně součástí broumovské a poté pražské knihovny a dnes je známá svým putovním osudem a přitažlivostí pro badatele a veřejnost.

Současnost a kopie pro veřejnost

Ve 20. a 21. století se objevily kopie a výstavy. Chrudimská a Broumovská muzejní sdružení umožňují návštěvníkům vidět kopii Ďáblovy bible na různých místech. Návštěvníci broumovského kláštera mají možnost kopii vzácné knihy vidět až do konce srpna při speciálních prohlídkách, které se konají třikrát denně. Prohlídka s výkladem trvá zhruba půl hodiny a průvodce návštěvníkům při ní ukáže více listů knihy. V souvislosti s expozicemi vznikají i nové modifikované rekonstrukce a výstavy, které připomínají minulost a význam Codex Gigas.

Na závěr uvedeme, že oficiálně se má za to, že Ďáblova bible byla dokončena v roce 1229 v klášteře v Podlažicích. O Vzniku a autorství se vedou diskuse, nicméně fakt, že dílo vzniklo v první polovině 13. století a že jeho délka trvání byla dlouhá, zůstávají potvrzenými body. Dnes je Codex Gigas symbolem historického a kulturního dědictví, které se přesahuje hranice České republiky a inspiruje i v zahraničí. V Broumově je nyní k vidění nejvěrnější kopie, která se pyšní precizností a respektem k originálu, umožňující návštěvníkům nahlédnout do světa, který se stal „osmým divem světa“.

Tabulka vybraných faktů

tags: #codex #gigas #brevnovsky #klaster