Textově bohatý country song popisuje opakované motivy noci, jezera a přejezdu, kde se cestu kříží železniční trať. Hlavní vyprávění se točí kolem dvou postav - vypravěče a dívky s medovými vlasy, jejichž osudy se během noci proplétají tajemstvím a dávkou tragiky.
První část písně vytváří atmosféru čekání a nejistoty. Už dlouho tady čekám a ještě nikdo mi nezastavil. tak odvezte mě prosím domů, je to odtud necelých pět mil. proč stála tam na kolejích tak sama v černé noci, kdopak ví. tak zmáčknu klakson, zastavím, a čekám až jí přijdou otevřít. pane já Vám vezu dceru, proč máte tedy zamračenou tvář. vedle mně je místo prázdné, stejně jako cesta přede mnou. a z blízka na mně civí, když tichým hlasem ke mně povídá.
Ve druhé části se před námi objevuje dívka s vlasem medovým a bílá tvář, která vyvolává otázky o tom, co se stalo. Chci vyprávět Vám příběh o jedné dívce s vlasem medovým ale jak to bylo tenkrát v noci to se přesně nikdy nedovím. Tam v záři bílých světel vidím dívku u přejezdu stát, asi něco se jí přihodilo, je to v jejím obličeji znát. Už dlouho tady čekám a ještě nikdo mi nezastavil. tak odvezte mě prosím domů, je to odtud necelých pět mil. Tvář má bílou jako sníh a paže jako mramor šedavý, proč stála tam na kolejích tak sama v černé noci, kdopak ví.
Následuje vyprávění ze strany muže, který má dojem, že něco nehraje. Tam před tím domem zastavte, já za tátou teď domů musím jít tak zmáčknu klakson, zastavím, a čekám až jí přijdou otevřít. Z chodby v nočním šeru vrhá lampa na silnici zář, pane já Vám vezu dceru, proč máte tedy zamračenou tvář. Po dívce pohled stáčím a marně kolem rozhlížím se tmou, vedle mně je místo prázdné, stejně jako cesta přede mnou. Ten muž se nejdřív diví, zřejmě tomu co se dovídá, a z blízka na mně civí, když tichým hlasem ke mně povídá.
V závěrečné části se whodunitová linka vyostřuje a odhaluje tragické poznání. Předevčírem moje dcera zabila se, tak se radši ztrať, pět mil odtud u jezera kde cestu kříží železniční trať. Tam v záři bílých světel vidím dívku u přejezdu stát. Proč tam stála na kolejích tak sama v černé noci, kdopak ví. Tam předtím domem zastavte. Tak zmáčknu klakson - zastavím a čekám až ji přijdou otevřít. Z chodby v nočním šeru, vrhá lampa na silnici zář. Pane, já vám vezu dceru, proč máte tedy zamračenou tvář. Vedle mě je místo prázdné - stejně jako cesta přede mnou. já nevím, milý pane, zda je to mýlka, nebo krutý žert. Tak nastartujte ten svůj bourák, zmizte odtud - ať vás vezme čert. Pět mil odtud u jezera, kde cestu kříží železniční trať.
Motivy a významy v textu
- Jezero a železniční trať jako symbol rozcházejících se cest a nevyřčených osudů.
- Opakované volání po odjezdu a únik před nejasností a tajemstvím.
- Postava dívky s tváří bíle jako sníh ukazuje na tragické ztráty a nebezpečí přejezdu.
- Motiv klaksonu a zastavení vyjadřuje naléhavé volání o pomoc a prozatímní záchranu.
- Dialektická konfrontace mezi vypravěčem a mužem při přejezdu zvyšuje napětí a otázku o vině.
Struktura vyprávění a časové vrstvy
- Opakované návraty k místu u jezera, kde cestu kříží železniční trať.
- Setkání s dívkou, která působí dojmem, že něčeho dosáhla, či naopak ztratila.
- Střet mezi skutečností a mýlkou, mezi žertem a krutou realitou.
- Odhalení tragické události související s dcera a důsledky pro vypravěče.
V textu se objevují vizuální obrazy: světla, lampy, bílé tváře a tmavá noc. Tyto obrazy posilují atmosféru beznaděje, která provází cestu podél jezera a přejezdu.
