Evangelický kostel postavený v bývalém vápencovém lomu pochází z roku 1948.
Projektantem kostela postaveného ze smrkového dřeva zamýšlené jako provizorium na 20 let byl arch. Kostel v Praze-Braníku se nedá přehlédnout, i když se jeho stavba pod strmou skálou bývalého branického lomu zdá nepatrná.
Dřevěný kostelík vybudovaný podle návrhu architekta Pavla Bareše byl otevřen slavnostními bohoslužbami 9. května 1948.
Evangelický kostel postavený těsně po 2. světové válce jako dřevěné provizorní místo bohoslužeb svému účelu slouží dodnes.
Celá dřevěná stavba vzdáleně připomíná původní toleranční modlitebny.
Během let došlo k několika stavebním úpravám.
Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.
3. 15. 6.30. 6. 31. 5. 3. Wednesday 5. 8. 2026, 22:1024°Today29°Thursday25°Friday25°Saturday32°Sunday21h24°2m/s0h22°2m/s3h21°2m/s6h23°2m/s9h27°3m/s12h29°4m/s15h28°4m/s0,2 mm18h26°3m/s21h21°3m/s0h19°2m/s3h16°2m/s6h18°2m/s9h22°3m/s12h24°4m/s15h25°4m/s18h22°3m/s21h17°2m/sno precipitation0h15°1m/s3h14°0m/s6h16°1m/s9h21°1m/s12h24°1m/s15h25°1m/s18h23°2m/sno precipitation0h16°3m/s3h15°3m/s6h18°2m/s9h26°3m/s12h31°3m/s15h32°3m/s18h29°3m/s21h25°3m/sno precipitation05:2920:41source: Počasí.cz
The Church of Saints Peter and Paul in Żary, located in the Lubusz Voivodeship, is a Roman Catholic filial church belonging to the Żary deanery of the Diocese of Zielona Góra-Gorzów.
Built of fieldstone at the end of the 13th century on the site of a temple from 1207, it was likely founded by the Dewin family, the first owners of the town, and Ulrich Dewin may be buried inside.
Na místě, kde se nacházíme, stávala původně obranná tvrz s kostelíkem sv. Kříže.
Až roku 1391, založil Petr z Kravař klášter Navštívení Panny Marie u Alžběty v horách.
Do Prostějova pozval Augustiniány z Roudnice nad Labem.
Ti postavili nový klášter a kostel ve stylu vrcholné gotiky, podle vzoru klášera v Roudnici.
Tím se posílila prestiž a význam města.
Poznámky o další proměně procházejí dějinami Prostějova a kostelů v regionu.
Kostel v Prostějově prošel řadou pohrom; husitské války v roce 1430 zničily část kláštera a kostela.
Po husitských válkách patřila většina obyvatel Prostějova k utrakvistům - kališníkům.
Ti neměli zájem na opravě katolického kostela.
Vznikla tak síň bez původní vazby na trojlodí a byla uložena galerie ve výšce kůru.
Až v letech 1586 - 1588 se opravami posílila konstrukce a dostavěly se gotické prvky.
Presbytář byl zasvěcen sv. Kříži a utrakvistům sloužil sto let.
Roku 1622 vrátil kníže Karel z Lichtenštejna kostel katolické duchovní správě.
Po třicetileté válce město a kostel zasáhly obtíže a požár.
Největší pohromou byl požár v roce 1697, který zasáhl téměř celý Prostějov.
Z kostelní lodi zůstaly stát jen holé zdi; presbytář a klenba přežily.
Kostel nutně potřeboval novou přestavbu a došlo k vestavění pilířů pro podporu barokní klenby.
Na severní a jižní straně se dostavily štítové gotické stěny a vznikly boční kaple a galerie.
Vysoká gotická okna byla galerií rozdělena; většina oken na severní straně byla zazděna.
Při požáru byl zázračně ušetřen pouze dřevěný kříž.
Kostel byl přesvěcen na titul Povýšení sv. Kříže.
Kostel je jednolodní, 50 metrů dlouhý, 14 metrů široký a výška lodi je téměř 18 metrů.
Loď je od presbytáře oddělena vítězným obloukem s freskou Krista Vládce (Pantokrator) ve štukovém rámu.
V současnosti se do kostela vchází ze severní strany.
Dříve tomu však tak nebylo; hlavní vstup byl z jiných stran, a po požáru 1697 byl hlavní vchod posunut.
Na severní a jižní straně je kostel uzavřen štítovými gotickými stěnami.
Kostelní loď má strmou sedlovou střechu a poblíž vidíte věž kostela, nejstarší část kostela a původní část gotické tvrze, která zde kdysi stávala.
Střecha věže je barokní.
S kostelem sousedí budova fary, jejíž fasádu zdobí pamětní deska významnému místnímu faráři Karlu Dostálu Lutinovi, který pro obnovu kostela na počátku 20. století...
Presbytář má gotickou žebrovou klenbu.
Vitráže v oknech pocházejí z konce 19. století.
Předsíň, kterou za chvíli budeme procházet, je renesanční přístavbou.
Římsa nad hlavním vchodem je zhotovena ze starých náhrobních desek pocházejících ze zrušeného hřbitova bývalého Rajského dvora.
Po levé straně je skupina přístavků, která kdysi tvořila tzv. Kalvárii.
V největším výklenku bývalo dříve sousoší Poslední večeře Páně, to se v současnosti nachází na hlavním oltáři kostela sv. Památník obětem 1. světové války, který pochází z roku 1919.
Jeho autorem je akademický sochař František Bílek.
Pískovcový reliéf, který sochař vytesal za pouhé čtyři dny znázorňuje sv. Václava v knížecím rouchu.
Okno sv. Antonín a sv. Anna vytvořila Zdenka Vorlová-Vlčková.
Tato umělkyně studovala malířství ve Vídni a jako první Češka zde složila státní zkoušku.
Většina vitráží je secesní a pochází ze začátku 20. století.
Známým dílem kostela je křížová cesta Františka Bílka; Bílek trpěl daltonismem, což ovlivnilo barevnost.
Obrazy jsou namalovány olejovými barvami v tlumených odstínech a jsou na tenké vrstvě, která mění odstíny se světlem.
František Bílek namaloval pouze 13 z 14 zastavení.
Dvanáctým zastavením je samotný hlavní oltář.
František Bílek vytvořil i dřevěné rámy a byl především sochař a řezbář.
V rámech je cyklus řezeb s náboženskými vizemi Františka Bílka a pod obrazy cyklus řezeb Panny Marie na křížové cestě, vše doplněno Bílkovými texty.
Hlavní oltář Povýšení sv. je nejstarším oltářem ve farním kostele; byl upraven po obnovení katolické duchovní správy, zničena byl po třicetileté válce a obnoven.
Obnovený oltář přečkal velký požár; po požáru na něj byl umístěn zázračný kříž a sochy Panny Marie a sv. Jana.
V roce 1759 byl nahrazen novým, mramorovým, a tvůrcem oltáře je Jan Ležatka z Kroměříže.
Sochařská výzdoba je ze dřeva, některé části z kovu; ve spodní části je sarkofágová mensa a svatostánek.
Na svatostánku jsou dva andílci, napravo a nalevo od svatostánku jsou dvě postavy andělů cherubů.
Retabulum má pět sloupů s korintskými hlavicemi; u středního sloupu je dubový kříž vysoký 593 centimetrů.
Tělo Krista ze 17. století je v životní velikosti; kolem horní části kříže je dvojitá svatozář a po stranách jsou sochy Panny Marie a svatého Jana z roku 1703.
Na římsách jsou dva andílci; nad nimi nadpostaveno je Boží Otec a Ducha Svatého.
Oltář sv. Václava byl zřízen po požáru a vztahuje se k miléniu 1929; původně zde stál dřevěný oltář s obrazem Boží Prozřetelnosti.
Oltář sv. Václava je složen z mramoru a obsahuje kopie známého obrazu Cyrila a Metoděje od Jana Matějky.
Na levé straně oltáře stojí sv. Ambrož a na protější straně sv. Augustin; u říms je umístěn obraz sv. Jana Sarkandera od papeže Jana Pavla II. svěcený.
Současný oltář pochází z období po velkém požáru; nad oltářní menzou je nika s obrazem Bolestné Panny Marie a dalšími soškami.
Naprotí oltáře sv. Václava je oltář sv. Cyrila a Metoděje, a po stranách stojí sochy sv. Václava, sv. Ambrože a dalších patronů.
Na hlavní římsy jsou mosazné svícny darované farníkům v roce 1904.
Křtitelnice pochází z roku 1697 a je jedinou renesanční památkou dochovanou v kostele.
Hlavy apoštolů v presbytáři jsou dílem Františka Bílka; fresky v presbytáři zhotovil Jano Köhler.
Na levé straně je velká freska sv. Václava na koni a na protější straně freska Proměnění Páně na hoře Tábor.
Pod freskami jsou menší fresky znázorňující sv. Helenu, nalezení ostatků sv. Kříže a další motivy.
Kapacita kostela je přibližně 600 osob; věřící, kteří neměli místo v lavicích, využívali vysunovací stoličky.
Věž kostela je mohutná čtyřboká na severozápadní straně; do výše dvou pater je obestavěna farní budovou a pochází z roku 1725, avšak samotná věž je starší.
Zdivo věže do výšky kostelní lodi je z lomového kamene, s pískovcovými hranoly v rozích; horní část věže je z cihel.
Ve zvonici jsou čtyři okna a nad římsou hodinový ciferník.
Věž je zakončena střechou s největším zvonem ve věži, a tato část je důležitým orientačním prvkem architektury kostela.

Křižácké hrady – 10 nejmodernějších pevností středověku
- Historie kostela a jeho postavení po druhé světové válce
- Architektonické prvky: dřevo, lomové kameny, gotické a barokní prvky
- Hlavní oltář a boční oltáře s ikonografií a sochařským dílem Františka Bílka
- Fresky a vitráže: autorství Jano Köhler a Zdenka Vorlová-Vlčková
- Prostorová dispozice: věž, presbytář, chórové lavice z Olomouce
Podrobná strukturální orientace a významná díla
Presbytář má gotickou żebrovou klenbu a vitráže z konce 19. století; po levé straně je velká freska sv. Václava na koni a na protější straně Proměnění Páně na hoře Tábor.
Hlavní oltář Povýšení sv. byl nejstarší oltář farního kostela a byl upraven po obnovení duchovní správy; v roce 1759 byl nahrazen mramorovým oltářem pocházejícím z olomouckého dómu.
Oltář sv. Cyrila a Metoděje obsahuje kopie obrazu Cyrila a Metoděje a kolem jsou postavy svatých; v popředí jsou sochy sv. Petra a sv. Jana.
Boční oltáře zahrnují oltář sv. Václava, sv. Ambrože, sv. Augustina, a 14 svatých pomocníků včetně sv. Kryštofa a sv. Blažeje.
Kazatelna je barokní, s reliéfy církevních Otců a s sochami evangelistů; chórové lavice z Olomouce patří k nejcennějším raně barockním památkám Moravy.
V neposlední řadě připomínáme Pražské Jezulátko, menší voskovou sošku z 16. století, která byla do kostela Prostějova svěřena v 17. století a dodnes přitahuje poutníky.
| Prvek | Legenda / význam | Rok |
|---|---|---|
| Oltář Povýšení sv. | nejstarší oltář, regotizován, kopie Cyrila a Metoděje | 18. století |
| Oltář sv. Václava | milénium a obraz Cyrila a Metoděje | 1929 |
| Křtitelnice | renesanční památka | 1697 |
| Chórové lavice | raně barokní kousky z Olomouce | 18. století |