Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou města Vítkova a nejkrásnější stavbou v širším okolí. Tento novogotický chrám je nejen architektonicky významný, ale také historicky bohatý a kulturně cenný. Jeho stavba a výzdoba reflektují umělecké a technické schopnosti své doby, zatímco jeho historie je spojena s klíčovými událostmi a osobnostmi regionu.
Historie a výstavba „vitkovské katedrály“
Záměr výstavby tzv. „vítkovské katedrály“ na vyvýšeném místě na východní straně města se zrodil v roce 1905. Tento projekt měl za cíl vybudovat impozantní kostel, který by dominoval městu a jeho okolí. Přičiněním starosty Antonína Onderscheky byl založen spolek pro ochranu a stavbu kostela, jehož předsedou se stal sám starosta. Mezi členy byli hornoveský starosta František Domes a tehdejší farář P. Hans Hermet. Do konce roku 1905 vykazoval spolek jmění 107 531 korun, což umožnilo zahájit přípravné práce.
Ke stavbě kostela byl zakoupen pozemek Julia Hanala o rozloze 11 580 m², severně od hřbitova. V roce 1909, kdy se podařilo shromáždit dostatek finančních prostředků, byla práce na stavbě zadána staviteli Wenzelu Mattuschovi z Vejprt, jehož projekt byl vybrán z 60 návrhů jako nejlepší. Samotná výstavba začala 27. září 1909. Jelikož však chybělo stále ještě značné množství financí, uspořádala se veřejná sbírka, která vynesla 34 841 korun.
Významnou pomoc při stavbě poskytl hrabě Camillo Razumovsky, který daroval dřevo potřebné ke stavbě. Sedláci se spolu se zavázali zdarma přivážet a odvážet veškerý materiál. Do konce roku 1912 byl kostel již pod střechou a v následujícím roce zcela dokončen. Konstrukce a výstavba však čelily obtížím způsobeným vypuknutím první světové války, která zpomalila dokončení vnitřního vybavení. Přesto byl kostel vysvěcen 15. října 1918, tedy těsně po ukončení války.
Architektonické a stavební zvláštnosti
Charakteristickým rysem kostela je, že byl zbudován z místního materiálu - kamene, který byl podle zdejší ústní tradice vytěžen při kopání základů. Při kopání základů dokonce vytryskl ze zdejšího kopce silný pramen vody, který posloužil jako zdroj pro celou stavbu. Tento pramen je dodnes funkční. Pod sakristií musela být zbudována šachta, která odvádí vodu do kanalizace. Další unikátem je konstrukce klenby, jež je konstruována jako kašírovaná rubová skořepina s vyložením kápí jutovým materiálem máčeným v sádře, zavěšenou na železných nosnících upevněných ve krovu a roznášecích nosných prutech z pružných větví stromů.
Mezi klenbou a krovem jsou umístěny dřevěné lavice, po kterých je možné přejít tak, aby se na lehkou klenbu nevstoupilo. Vnitřní výzdoba kostela je ve stylu novogotiky, přičemž jsou zachovány malované okna, oltáře, zpovědnice a křížová cesta uložená ve výklencích silných zdí. Hlavní oltář, zhotovený firmou Ferdinanda Stufflesera z Grodner Thalou, je vyroben pravděpodobně z vítkovského lípového dřeva a je jedním z nejkrásnějších prvků kostela.
Vzhled, výzdoba a pamětní místa
Kostel stojí na vyvýšeném místě na východní straně města, což mu dodává výraznou dominantu a zajišťuje jeho viditelnost z větší vzdálenosti. a celý kraj je díky němu velmi poutavý. Původně bylo toto místo pokládáno za nevhodné z hlediska urbanistického, neboť město tehdy bylo malé a kostel se nacházel téměř na jeho okraji. Nicméně s časem se město rozrostlo a nyní je začleněno do jeho zástavby.
Kostel je ve tvaru kříže, což je typické pro starou i novou gotiku. Má jednu hlavní loď s vysoko žebrovanou klenbou a dvě nižší boční lodi, každá s vlastním bočním oltářem. Vnitřní prostory jsou bohatě zdobené ornamenty, malbami a okny, které zajišťují příjemné osvětlení. Výzdoba je provedena ve stejném slohu a dodržuje podobné principy, což posiluje jednotný charakter stavby.
<перспективní
Výbornou ukázkou je hlavní oltář, který je významnou kreací, zdobenou firmou Ferdinanda Stufflesera. Okenní vitráže v presbytáři jsou nádherně malované firmou Richarda Schleina z Grottau. V předsálí kostela je umístěn Památník padlým z 1. světové války, který navrhl významný sochař Josef Obeth. Původně obsahoval deskové nápisy s jmény padlých, které byly během let upravovány a část z nich byla odstraněna. Památník připomíná válečné utrpení a je důležitou součástí duchovní a historické identity chrámu.
Poškození, rekonstrukce a současný stav
V době druhé světové války byl kostel válečnou ztrátou zasažen. Granát urazil rameno kamenného kříže nad střechou, rozbil okna a způsobil škody odhadované na přibližně půl milionu korun. Po válce byla škoda do značné míry odstraněna z prostředků sbírek a státního příspěvku. V roce 1946 byl kostel slavnostně znovu vysvěcen a uvnitř se konaly bohoslužby. Opět došlo k poškození během totalitního režimu, kdy vandalové vytlouli některá okna. Nicméně, intenzivní práce na opravách pokračují i dnes.
V současné době je kostel chráněn památkovou péčí od roku 1987 a v roce 1994 byl prohlášen za kulturní památku. Prostory jsou využívány ke koncertům, vánočním půlnočním mším a jiným náboženským i společenským akcím. Významnou událostí je právě probíhající rekonstrukce věže, jejíž poslední oprava se uskutečnila v roce 1988. Od té doby se plánuje kompletní výměna krovu a nové kopule, kterou zajišťuje firma TESLICE CZ ze Vsetína. Náklady na rekonstrukci jsou odhadovány na 4 miliony korun, přičemž financování zajišťují nejen vlastní zdroje, ale i veřejné sbírky, dary a možná dotace.
Zvony a jejich historická hodnota
V kostele jsou uložené cenné zvony, jejichž přesný popis byl pořízen již v roce 1978. Nejvýznamnější jsou zvony sv. Josef a sv. Markéta. První byl ulit v roce 1630 zvonařem Hansem Knauffem a má průměr 110 cm. Tento zvon se dostal do Vítkova složitou cestou ze zvonice ve Fulneku. Druhý je dílem slavného opavského zvonaře Christiana Hofmana z roku 1666 a původně visel v kostele v Čermné. Nejmladší zvon od firmy Hiller z Brna z roku 1926 nebyl za války rekvírován a dnes je zavěšen v kostelní věži, avšak zatím neplní svou funkci kvůli nefunkčnímu elektrickému pohonu.
Podpora farnosti a aktuální aktivity
Farnost v Dobré je aktivní nejen v obnově kostela, ale také v sociálních a duchovních aktivitách. Rodiče mohou přes internet přihlašovat své děti do náboženství na nadcházející školní rok 2026/2027. V rámci komunity se konají poutní výlety, například do Opavy, a různě zaměřené aktivity mládeže a scholy. Důležitým projektem je Fond MOST, který umožňuje věřícím přispívat na mzdy kněží a podporu služby duchovních. Tento fond měl převzít část financování od státu, který do roku 2029 přispívá na mzdy kněží, čímž se posiluje solidarita a vztahy v rámci církevní komunity.
Zapojení do fondu je jednoduché - lze přispívat měsíčně, například částkou 60 Kč, což je přibližně cena jedné kávy. Kromě finanční podpory je důležitá i duchovní podpora a vědomí, že kněží neslouží pouze při bohoslužbách, ale také v rodinách, nemocnicích či domovech pro seniory.
Aktuální projekty a plánované akce
V současné době probíhá také obnova střešní krytiny věže kostela sv. Jiří v Dobré. Z důvodu rekonstrukcí byla již v minulosti provedena rozebrání věže, demontáž kříže a makovice, s nímž se započalo 4. září 2024. Přítomni byli odborníci, historikové a zástupci obce, kteří při této události shromáždili dokumenty a předměty ze starších oprav. Jedním z nejstarších dokumentů je zápis z roku 1817 týkající se výstavby věže, jejíž konstrukce je popsána podrobně. Náročná rekonstrukce věže je plánována do roku 2025, přičemž je financována hlavně z vlastních zdrojů farnosti, včetně žádostí o dotaci na opravy kulturních památek. Během obnovy je kostel zavřený a již nyní je kolem věže instalováno lešení a dočasně jsou zde umístěny antény mobilních operátorů. Po dokončení prací bude nová kopule opět osazena na vrchol věže.
Celková situace ukazuje, jak je kostel nejenom místem bohoslužeb, ale také symbolem historie, kultury a duchovního života místní komunity, jejíž úsilí o zachování a obnovu této památky pokračuje i v dnešní době.