Kostel svatého Jana Křtitele v Mladých Břístích stojí na pomezí románského a gotického období a v průběhu staletí prošel řadou úprav, reambulací a obnov, které odrážejí vývoj sakrální architektury i místní duchovní správy. První zmínka o místě spadá do doby jako kaple, později byl zasvěcen kostel ke cti svatého Jana Křtitele a jeho existence je doložena v listinách z různých období; dřevěné i kamenné prvky se často měnily v souvislosti s堡ovnami klášterními a farními reorganiacemi.
Historie a správa farnosti
První zmínka o místě je zmíněna jako kaple v listu papeže Honoria II. V roce 1378 se poprvé objevuje písemný doklad o zasvěcení kostela svatému Janu Křtiteli - ad ecclesiam S. List krále Zikmunda z roku 1437 zmiňuje území Bříště Mešné a Staré (Miessne Brzesstie). Od počátku patřil zdejší kostel pod želivský klášter. V roce 1468 byli želivští řeholníci vyhnáni do Jihlavy. Řád Premonstrátů získal svá práva zpět až po vykoupení želivského kláštera od Marie Magdalény Trčkové v roce 1623. Až do roku 1706 byl kostel filiální k humpolecké faře. Kvůli usnadnění duchovní zprávy zřídil opat Jeroným Hlína samostatnou farnost a 12.1.1707 uvedl do nově opravené fary prvního faráře P. Původně románský kostel byl koncem 14. století přestavěn v gotickém slohu.
V roce 1712 byl kostel opravován. V roce 1726 nechal želivský opat Daniel Schindler podle plánu Jana Santiniho opravit věž a strop v lodi. Rovněž pořídil hlavní a oba boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Evangelisty. Řezby na nich pocházely z roku 1734 a obrazy od J. Stögera z roku 1850. Sochy premonstrátských světců sv. Augustína se srdcem a knihou a sv. Norberta se žezlem, stejně jako socha Panny Marie, pocházejí od jihlavského sochaře Hebela.
Umělecké a architektonické změny
Z druhé poloviny 16. století pochází cínové křtítelnice. V roce 1844 byla přistavěna kaple Panny Marie a kolem roku 1890 byl do ní pořízen nový oltář. V polovině 19. století byl hlavní oltářní obraz sv. Jana Křtitele malovaný v roce 1734 místním umělcem Matějem Machkem snat a nahrazen obrazem Křtu Krista Pána od jihlavského malíře J. Stögera. Od stejného autora pochází i křížová cesta z roku 1855. V roce 1900 byly nainstalované nové varhany, vyrobené firmou A. U. V roce 1930 byl přizván architekt Bóža Dvořák z Pardubic k opravě kostela. Nově byl vytvořen kazetový strop v lodi zdobený ornamenty, a z té doby pocházejí nástěnné malby na bočních stěnách lodi podle předlohy Mikuláše Aleše. Oltářní obraz byl sňat a zavěšen na boční stěnu presbytáře. Do nového okna za hlavním oltářem bylo vsazeno okno se sv. Janem Křtitelem od Františka Urbana. Byly též pozlaceny hlavní a postranní oltáře.
Po druhé světové válce byly boční okna v lodi vyplněna vitrážemi světců. Okolo roku 1969 byla opravena venkovní fasáda kostela a uvnitř položena nová dlažba. V roce 1999 proběhla celková oprava vnitřku kostela, při které byly odstraněny oba postranní oltáře. Za first světové války byly zabaveny dva ze tří zvonů; nové byly pořízené v roce 1933, ale v roce 1942 znovu zabaveny. Až v roce 1990 díky zásluze duchovního správce P. Vojtěcha Moravy (1942-1992) a přispěním farníků, byly pořízené nové zvony. Byly odlity v dílně paní Ditrichové v Brodku u Přerova a slavnostně posvěceny 14.10.1990. Větší zvon o váze 58 kg je zasvěcen sv. Norbertovi a menší o váze 140 kg sv. Vojtěchovi. Na věži zůstává ještě jeden zvon, pravděpodobně z 15. století.
Tradice a využití kostela dnes
Každý rok se v kostele koná pouť ke svátku Narození sv. Jana Křtitele 24.července. Mše svatá se koná každou neděli v 11:00, v týdnu ve čtvrtek v 17:00. Kostel slouží jako důležitý duchovní a kulturní bod v regionu, propojující historické vrstvy s aktuálním užíváním farními společenstvími a návštěvníky.
V průběhu let byl kostel postupně rozšiřován a restaurátorsky upravován, s cílem zachovat jeho historickou identitu a zároveň zajistit funkčnost pro současné potřeby farníků a návštěvníků. Změny se dotkly jak interiéru (kaple Panny Marie, hlavní a bočních oltářů, kazetový strop, nástěnné malby), tak exteriéru (fasáda, dlažba) a zvonového vybavení, které získalo novou podobu po roku 1990.
Vikingský kostel ze třináctého století pod Sněžkou ? WANG. [4K]
Technické a provozní poznámky
Pro věřící i turisty zůstává důležitou součástí návštěvnosti fakt, že kostel poskytuje pravidelné bohoslužby a poutní akce, které propojují dlouhou tradici s přítomností místní komunity. Zachované prvky jako oltáře, sochy a vitráže představují důležité doklady o vývoji sakrálního umění v regionu.
| Rok | Klíčová událost | Popis |
|---|---|---|
| 1378 | První písemný doklad | Zasvěcení kostela ke cti svatého Jana |
| 1623 | Vykoupení kláštera | Želivský klášter získal práva zpět po vykoupení |
| 1707 | Uvedení prvního faráře | Farnost vzniká samostatně |
| 1990 | Nové zvony | Posvěceny 14.10.1990, odlita v dílně Ditrichových |