Kostel sv. Jana Křtitele v Bristě patřil od počátku pod želivský klášter a jeho historie je provázána s přechody mezi románským, gotickým a později barokním slohem. První zmínka o kapli v listu papeže Honoria II. naznačuje dávný původ sakrálního místa, které již ve 14. století prošlo významnou přestavbou a zasvěcením ke cti svatého Jana Křtitele.
V roce 1378 se objevuje písemný doklad o zasvěcení kostela ad ecclesiam S. List krále Zikmunda z roku 1437 uvádí Bříště Mešné a Staré (Miessne Brzesstie). Zpočátku náležela farnost k humpolecké správě a až do roku 1706 byl kostel filiální k humpolecké faře. Kvůli zjednodšení duchovní zprávy zřídil opat Jeroným Hlína samostatnou farnost a 12.1.1707 byl do nově opravené fary uveden jako první farář P. Původně románsky kostel byl koncem 14. století přestavěn v gotickém slohu a v roce 1712 byl kostel opraven.
V roce 1726 nechal želivský opat Daniel Schindler, podle plánu Jana Santiniho, opravit věž a strop v lodi. Rovněž byly pořízeny hlavní a oba boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Evangelisty. Řezby na nich pocházely z roku 1734 a obrazy od J. Stögera z roku 1850. Sochy premonstrátských světců sv. Augustína se srdcem a knihou a sv. Norberta se žezlem, stejně jako socha Panny Marie, pocházejí od jihlavského sochaře Hebela.
Z druhé poloviny 16. století pocházejí cínové křtitelnice. V roce 1844 byla přistavěna kaple Panny Marie a kolem roku 1890 byl do ní pořízen nový oltář. V polovině 19. století byl hlavní oltářní obraz sv. Jana Křtitele, malovaný v roce 1734 místním umělcem Matějem Machkem, sňat a nahrazen obrazem Křtu Krista Pána od jihlavského malíře J. Stögera. Od stejného autora pochází i křížová cesta z roku 1855.
V roce 1900 byly nainstalované nové varhany, vyrobené firmou A. D. a v roce 1930 byl vyzván architekt Bóža Dvořák z Pardubic k opravě kostela. Nově byl vytvořen kazetový strop v lodi s ornamenty a na bočních stěnách lodi vznikly nástěnné malby podle předlohy Mikuláše Aleše. Oltářní obraz byl sňat a zavěšen na boční stěnu presbytáře. Do nového okna za hlavním oltářem bylo vsazeno okno se sv. Janem Křtitelem od Františka Urbana. Byly též pozlaceny hlavní a postranní oltáře.
Po druhé světové válce byla boční okna v lodi vyplněna vitrážemi světců. Okolo roku 1969 byla opravena venkovní fasáda kostela a uvnitř položena nová dlažba. V roce 1999 byla provedena celková oprava vnitřku kostela, při které byly odstraněny oba postranní oltáře. Za 1. světové války byly zabaveny dva ze tří zvonů; nové byly pořízené v roce 1933, ale v roce 1942 znovu zabaveny. Až v roce 1990 díky zásluhám místního duchovního správce P. Vojtěcha Moravy (1942-1992) a přispěním farníků byly pořízeny nové zvony, ulity ve zvonařské dílně paní Ditrichové v Brodku u Přerova. Slavnostně posvěceny 14.10.1990. Větší zvon o váze 58 kg je zasvěcen sv. Norbertovi a menší o váze 140 kg sv. Vojtěchovi. Na věži se zachoval ještě jeden zvon pravděpodobně z 15. století.
Každý rok se v kostele koná pout ve svátek Narození sv. Jana Křtitele 24. den. Mše svatá se koná každou neděli v 11:00 hod. a v týdnu ve čtvrtek v 17:00 hod..
Infografika znázorňující hlavní etapy stavebně-historického vývoje kostela od románské přestavby po současnou obnovu a hlavní proměny interiéru.
Možný vizuální doprovod článku by mohl zahrnout dobové kresby a fotografie z jednotlivých období, včetně Santiniho plánu pro věž a strop, barokních oltářů a současných vitráží, které odrážejí kontinuitu chrámového prostoru.
Prorok, Předchůdce a Křtitel Jan
Video by přiblížilo architektonický vývoj kostela, jeho restaurátorské zásahy a význam pro farní komunitu v Bristě, včetně kontextu želivského kláštera a jeho vlivu na regionální sakrální architekturu.
V historiografii kostela se odráží proměna ve vnímání sakrálního prostoru: od filiálního kostela k samostatné farnosti, od románských prvků po gotické změny, a následně bohaté barokní úpravy a rekonstrukce 20. století, které zachovaly duchovní odkaz i uměleckou hodnotu kostela. Současnost nadále slouží věřícím a slouží jako svědectví kontinuity místní duchovní komunity.