Papež František se dnes dopoledne zúčastnil mše svaté a odpoledne se prostřednictvím videa spojil s římskou kurií při postních exercicích. Papež sledoval z nemocnice prostřednictvím videa duchovní cvičení římské kurie, která začala dnes odpoledne v aule Pavla VI. a která vedl kazatel Papežského domu, kapucínský bratr otec Roberto Pasolini, a duchovně se spojil s jejich účastníky. Dopoledne se kromě návštěvy státního sekretáře kardinála Pietra Parolina a substituta státního sekretariátu arcibiskupa Edgara Peña Parry zúčastnil mše svaté s těmi, kteří mu v těchto dnech pomáhají. Papež pokračoval v dechové a pohybové terapii i fyzioterapii. Pokračuje dieta předepsaná lékaři, která zahrnuje i pevnou stravu. Situace se zdá být stabilní, s mírným postupným zlepšováním, jak bylo uvedeno ve včerejší lékařské zprávě, přičemž obraz zůstává složitý, což lékaře vede k tomu, aby obezřetně zachovávali zdrženlivou prognózu.
Dnes večer, po vysokoprůtokové oxygenaci pomocí nosních kanyl během dne, bude papež podle plánu opět převeden na neinvazivní mechanickou ventilaci. Zítra večer se očekává vydání lékařské zprávy, která vzhledem ke stabilitě klinického obrazu nebyla dnes zveřejněna. Můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům.
Kořeny a kontext papežství v historii
Papež je hlavou římskokatolické církve. V Bibli je příběh o tom, jak Ježíš povolal rybáře, aby ho následovali, a jedním z těchto rybářů byl Šimon, jehož Ježíš později přejmenoval na Petra. Jméno Petr pochází z řeckého slova petros, „skála“. Ježíš ukázal na Šimona Petra a řekl, že na této skále vybuduje svou církev. Petrova volba byla překvapivá. Někdy totiž Ježíšovu učení nebo jeho činům nerozuměl, před ukřižováním pak dokonce popřel, že ho zná. Pravděpodobně neuměl číst ani psát. Po Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání Petr a další apoštolové šířili Ježíšovu radostnou zvěst v sousedních zemích. Když se křesťané usadili v novém městě nebo městečku, jejich představeným se stal biskup. Křesťané založili společenství v Římě, hlavním městě obrovské a mocné říše.
Řím byl pro křesťany nebezpečným místem, protože římští vládci různá náboženství zakazovali. Mnoho křesťanů kvůli víře zemřelo strašlivou smrtí. Petr se brzy dostal do potíží s římskými představiteli. Byl zatčen a odsouzen k smrti. Petr byl považován za nepřítele, protože hlásal víru, která se od římského náboženství odlišovala. Podle legendy Petr svým věznitelům řekl, že není hoden zemřít stejným způsobem jako Ježíš. Petr by se k označení „papež“ nehlásil, protože v jeho době se ještě nepoužívalo. Titul papež se pro vedoucího představitele církve vžil až o několik staletí později. Petr se přesto považuje za prvního římského biskupa.
Pro mnoho křesťanů se Řím stal nejvlivnějším církevním společenstvím. Papež Jan XXIII. jednou řekl: „Papežem se může stát každý. Papež zůstává papežem, dokud nezemře nebo neodstoupí. Po jeho pohřbu či rezignaci se kardinálové z celého světa shromáždí, aby zvolili nového papeže. Technicky vzato může být papežem zvolen každý mužský člen církve, od roku 1378 jsou však voleni pouze kardinálové. Jak se tedy stát kardinálem? Kardinál je biskup, kterému jsou svěřeny zvláštní úkoly, k nimž patří volba papeže. Biskup je kněz, který byl vybrán, aby dohlížel na jistou místní oblast, diecézi. Po smrti papeže se všichni kardinálové světa, kteří jsou mladší 80 let, shromáždí ve Vatikánu na zvláštním setkání, kterému se říká konkláve.
Každý kardinál hlasuje tak, že na lístek napíše jméno svého kandidáta a vloží ho do kalicha, poté se lístky spočítají. Pokud více než dvě třetiny přítomných hlasují pro jednoho kardinála, je papež zvolen. Pokud ne, kardinálové se modlí, diskutují a poté hlasují znovu. Tento proces pokračuje, dokud není papež zvolen. Po každém kole volby se lístky spočítají, zapíší se výsledky, lístky se navléknou na šňůrku, znovu přepočítají a spálí se v ohni, jehož dým vychází ven komínem viditelným ze Svatopetrského náměstí. Černý kouř shromážděným zástupům oznamuje, že se bude konat další kolo hlasování. Jakmile kardinálové zvolí papeže, do hořících papírků se přidá chemická látka, díky níž vznikne bílý kouř. Rozezní se zvony baziliky sv. Petra a pak přichází oznámení: „Habemus Papam - Máme papeže!“
Papež, oblečený do bílé kleriky, se poté z balkonu baziliky představuje lidem shromážděným na Svatopetrském náměstí i milionům lidí na celém světě, kteří oznámení sledují v televizi nebo online. Kardinál-jáhen, který nového papeže uvádí, také všem oznámí jméno, které si nový pontifik vybral. O několik dní později je pak papež oficiálně uveden do úřadu při slavnostním obřadu v bazilice. Od roku 533 se papežové vzdávají jmen, která dostali při narození, a přijímají jméno nové. Například kardinál Joseph Ratzinger se stal papežem Benediktem XVI. Změna jména ukazuje, že zastávají důležité a význačné postavení. Své spojení s tradicí také prokazují používáním římských číslic za jménem. Pokud existoval dřívější papež stejného jména, pak nový papež je další v pořadí.
Své jména si papežové vybírají z mnoha různých důvodů. Někteří se pojmenovávají po postavách z Bible, jako to udělal svatý papež Pavel VI., jiní si vybírají jméno podle slavného světce, jako papež Benedikt XVI. Někdo si také vybere jméno předchozího papeže, protože chce jít v jeho stopách. Papež Jan Pavel I. se pojmenoval po dvou papežích, kteří byli před ním: po Janu XXIII. Ani papež František si nevybral své jméno náhodně. Na počátku 13. století svatý František z Assisi pracoval s chudými a nemocnými. V mnoha ohledech je svatý František vzorem i pro křesťany 21. Papež žije ve Vatikánu.
Nejznámější částí Vatikánu je bazilika sv. Petra, nejvýznamnější křesťanský kostel na světě. Byl postaven asi před 500 lety na místě, o kterém křesťané věří, že tu byl hrob sv. Petra. Svatopetrská bazilika je známá svými uměleckými artefakty a architekturou. Nedaleko vstupních dveří je slavná Michelangelova socha - Pieta. V blízkosti baziliky sv. Petra se nachází další světoznámé dílo: strop Sixtinské kaple. V únoru roku 2013 Benedikt XVI. ze zdravotních důvodů na svůj úřad dobrovolně rezignoval. Tak radikální a odvážný čin církev naposledy zažila ve 13. století. Joseph Ratzinger odešel do ústraní, odkud sledoval a modlitbou podporoval pontifikát svého nástupce Františka.
(Papež Benedikt XVI. zemřel 31. prosince 2022 - pozn. Papež František se narodil v roce 1936 v argentinském Buenos Aires, původně studoval chemii, ale později se rozhodl pro kněžství a v roce 1958 vstoupil do jezuitského řádu. Roku 1992 byl jmenován biskupem v rodném městě. Kněží oceňovali jeho lidskost a prostotu, býval také označován jako „advokát chudých“. Františkův pontifikát přináší řadu překvapení, inspiruje k prostotě, citlivosti k lidem, zvláště k znevýhodněným a vyloučeným, i ke všemu stvoření, k otevřenosti - a to i v neskrývání hříchů, jichž se dopustila církev, resp. kolem r. kolem r. konce 4. kolem r. Inocenc III. vláda papeže Julia II. konec 19. papež Lev XIII. papež Jan XXIII. V návaznosti na podobenství o ztracené ovci vyzval papež František všechny duchovní k aktivnímu hledání těch, kteří jsou od Boha daleko. Povzbudil je, aby nehleděli na pracovní dobu, vlastní klid ani pohodlí. „Srdce dobrého pastýře nám říká, že jeho láska nemá hranic, neochabuje a nikdy se nevzdává,“ podotkl též papež František s tím, že tváří v tvář Ježíšovu srdci se rodí zásadní otázka kněžského života: „Kam směřuje naše srdce?“
Služba je často zatížena mnohými iniciativami, které ji vysílají na různé fronty od katecheze k liturgii, pastoraci až administravě. Mezi všemi těmito úkoly, ale zůstává otázka k čemu lne mé srdce, poznamenal papež František: „Kněžské srdce je probodnuté láskou Pána.“
Historie volby papeže a konkláve
Řím - Papež Benedikt XVI. dnes připustil existenci problémů mezi katolíky a židy. Dialog mezi věřícími obou náboženství ale označil za dobrý - opírá se podle něj o to, co obě náboženství spojuje. Hlava římskokatolické církve se vyjádřila krátce před svou první návštěvou římské synagogy od svého uvedení do čela církve v dubnu 2005. Hlavní italský rabín Giuseppe Laras se rozhodl dnešní návštěvu papeže v židovské svatyni bojkotovat.
Koná se totiž v době, kdy židovská obec kritizuje papežovo loňské rozhodnutí otevřít cestu ke svatořečení Pia XII. Ten stál v čele katolické církve za druhé světové války a nepostavil se proti nacistickému vyhlazování Židů. „Přes problémy a těžkosti cítíme atmosféru velkého respektu a dialogu mezi věřícími obou náboženství. Vztahy jsou rozvinuté a existuje společné úsilí zvýraznit to, co nás spojuje: předně víra v jediného boha, ale také ochrana života a rodiny, tužba po sociální spravedlnosti a míru,“ prohlásil papež k věřícím z okna svého sídla ve Vatikánu.
Židé novému papeži vyčítají i zrušení Williamsovy exkomunikace. Papeži židé kromě plánovaného svatořečení Pia XII. vyčítají také to, že loni zrušil exkomunikaci tradicionalistického biskupa Richarda Williamsona, který veřejně popíral existenci plynových komor. Prvním papežem, který se v nějaké synagoze pomodlil, byl v roce 1986 Jan Pavel II. Nynější hlava katolické církve chce podle katolického tisku historicky významné gesto svého předchůdce zopakovat.

Poznámky ke stavebním a symbolickým aspektům
Papežská mozetta má většinou červenou barvu, podle liturgické doby se však liší materiál (satén, samet, serž) či lemování. Papežský znak obsahuje papežskou tiáru, vlastní znak a klíče svatého Petra. Od doby papeže Benedikta XVI. Papež je podle katolického pojetí a podle pojetí některých dalších církví nástupcem apoštola Petra. Tato tradice nosit bílé oblečení vznikla v 16. století, kdy papež Pius V. nosil bílý řádový hábit, což se pak přeneslo i na ostatní papeže.
Konkláve (2024) CZ HD Trailer #bestseller #RalphFiennes #Conclave
Nový papež bývá označen jménem vybrané osoby, často z Bible či světců, a bývá používané římské číslo za jménem k označení následníka v pořadí. Po volbě následuje slavnostní uvedení do úřadu a potvrzení jména papeže Javnou světlost. Předchází mu volba konkláve, při níž kardinálové nejprve slibují a poté postupují podle pravidel stanovených papežem.