Jedná se o chrám Ruské pravoslavné církve v Karlových Varech a zároveň nejstarší a nejvýznamnější pravoslavný chrám v zemi. Současný chrám byl postaven na místě starší ortodoxní kaple. Nádherně zdobený byzantující chrám byl vystavěn v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend v letech 1893-1898 podle plánů architekta Gustava Widemanna z Františkových Lázní. Vzorem stavby se stal byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy.
Kde, kdy, kam
- Kostel najdete v ulici Krále Jiřího ve čtvrti Westend nad centrem Karlových Varů.
- Přístupný je v návštěvních otevíracích hodinách denně od 9 do 18 hodin.
- Telefon: 353 223 451.
Potřebné finance na stavbu byly získány díky opakované sbírce iniciované karlovarskými lékaři a pravoslavným knězem Nikolajem Nikolajevičem Pisarevským mezi srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a aristokracií. Základní kámen chrámu byl položen jedenáctého července 1893. Magistrát města Karlovy Vary poskytl dvacetiprocentní slevu na stavební materiál a na vlastní náklady nechal vyasfaltovat chodníky v okolí chrámu.
V roce 1903 byly z výnosu milodarů čtyři malé kupole opraveny a pokryty mědí a o tři roky později byla střecha chrámu znovu pokryta pozinkovaným plechem. V souvislosti s pětadvacátým výročím úmrtí I. S. Turgeněva čtvrtého září 1908 byl při kostele založen Turgeněvský fond „pro zvěčnění památky ruských spisovatelů Turgeněva a Gogola“.
Během druhé světové války a po ní sloužil chrám jako sklad. Pátého května 1939 byla farnost s veškerým majetkem předána do správy berlínské a německé eparchii Ruské pravoslavné církve v zahraničí a přičleněn k mariánskolázeňskému chrámu svatého Vladimíra. V roce 1945 chrám přešel zpět pod Západoevropský exarchát Ruské pravoslavné církve, a od roku 1946 do československého exarchátu. Od roku 1948 do konce padesátých let v Karlových Varech působil Pravoslavný duchovní seminář, jehož rektorem byl správce chrámu protojerej Alexij Vitvickij. S udělením autokefality Československé pravoslavné církvi v roce 1951 chrám přešel pod její jurisdikci.
V sedmdesátých letech byla provedena celková oprava exteriéru chrámu. Prvního dubna 1979 bylo v Karlových Varech založeno předklášteří Ruské pravoslavné církve, pod jejíž jurisdikci přešel i Petropavlovský chrám. Rekonstrukce chrámu se uskutečnila v roce 1980, a poté ještě v letech 1983-1987. V letech 2013-2015 prošel chrám rozsáhlou rekonstrukcí v hodnotě přibližně 78 milionů.
Pět kupolí
Bohatě zdobený byzantující pravoslavný chrám na půdorysu řeckého kříže je završen pěti pozlacenými kupolemi. Stěny kostela doplňuje bohatá ornamentální sochařská a figurální malířská výzdoba. U schodiště proti Sadové ulici je umístěn bronzový reliéf Petra I. od karlovarského sochaře Maxe Hillera.
Vnitřní zařízení kostela tvoří bohatý majolikový dřevěný ikonostas s olejovými ikonami světců od malíře Tjurina, vyrobený původně v Kuzněcovu pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900.
Kudy ke kostelu
Přístup č. 1
K církevní stavbě ve vilové čtvrti Westend vede bezčet možností tras. Nejkratší cesta vede z lázeňského centra města od Vřídla procházkou asi 900 metrů ulicí Zámecký vrch kolem anglikánského kostela sv. Lukáše a dále ulicí Petra Velikého. U rybníčku Malé Versailles odbočíte vpravo do ulice Krále Jiřího a po několika metrech stojíte před pravoslavným chrámem.
Vyšehradská bazilika a související dějiny
Rotunda sv. Bazilika sv. Bazilika sv. Rotunda sv. Bazilika sv. Dějiny České země ovlivnily některé pozoruhodné ženy. Výjimečné postavení má mezi nimi královna Svatava, matka několika českých vládců, která pochází z Polska, s kořeny až na Ukrajinu. Jde o první českou královnu, od jejíž smrti 1. září uplyne 900 let. Připomínku jejího života nabídneme na Vyšehradě v neděli 6. září odpoledním programem. Přiblížíme okolnosti jejího života v přednášce, vystavíme artefakty, které ji připomenou, a také zveme na zádušní mši svatou v 17 hodin (více na kkvys.cz).
Gotická madona Panny Marie patří ke skvostům gotiky. Lidé přicházeli na Vyšehrad k této madoně s modlitbou zvláště v době sucha. První zmínka o Vyšehradu pochází z Kosmovy kroniky z doby kolem roku 1070, kdy byla založena Vratislavem II. vyšehradská kapitula a postaven chrám, zasvěcený roku 1088 sv. Petrovi a později také sv. Pavlovi. Roku 1129 byl kostel rozšířen a vymalován, o dvacet let později vyhořel a po zbytek 12. století byl postupně obnovován. Kolem roku 1330 zahájila Eliška Přemyslovna gotickou přestavbu kostela, který v té době dosáhl délky kolem 110 metrů, čímž se stal zdaleka největším kostelem v Praze. V roce 1369 stavba dostala z iniciativy Karla IV. vrcholně gotickou podobu. Vzniklo trojlodí s krátkým presbytářem, bočními kaplemi a s předsíní. Karel IV. přestavěl Vyšehrad na kamennou pevnost a hradbami jej připojil k Novému Městu pražskému. Bazilika sv. Za husitských válek byl Vyšehrad vydrancován a dílčí obnova přišla až koncem 15. století. V letech 1565-1566 kostel získal nové zaklenutí hlavní lodi. V letech 1565 až 1566 Oldřich Avostalis a Mistr Benedikt provedli nové zaklenutí, pravděpodobně hlavní lodi. K barokním úpravám došlo ve dvou fázích, nejdříve v letech 1708-1711 patrně dle návrhu J. B. Santiniho a za spoluúčasti Františka Maxmiliána Kaňky, později bylo vystavěno průčelí a nově sklenut presbytář. V letech 1885-1903 probíhala ve třech etapách regotizace podle návrhů architekta J. Mockera, která kostelu vtiskla dnešní podobu. V této době bylo realizováno průčelí se dvěma věžemi, které se stalo jednou z dominant hlavního města Prahy. Interiér chrámu byl vyzdoben secesní nástěnnou malbou nebo presbytář freskami na téma sv. Petra a Pavla. V letech 1979-1994 došlo k rekonstrukci kostela, aby v roce 2003 papež Jan Pavel II. ...
Interiér chrámu je proto bohatě zdoben ornamentální a figurální secesní nástěnnou malbou. Na sloupech vidíme secesní portréty světců. V bazilice najdeme 11 bočních kaplí, novogotické a barokní obrazy světců, kopii vzácného deskového gotického obrazu Panny Marie Vyšehradské, zvané Dešťová, z období po r.1355, umístěný na oltáři mezi sv. Václavem a sv. Ludmilou. Vlastní kaple připomíná událost, kdy r.1638 v době velkého sucha se při přenášení obrazu do kostela sv. Pankráce spustil dlouho očekávaný déšť. V 17.-19. století se k Panně Marii Vyšehradské konaly prosebné poutě o déšť. Dále si můžeme povšimnout vitráží, což jsou skleněné mozaikové výplně oken skládané do olova z obvykle barevných, často i malovaných skel, která dohromady tvoří obraz. V bazilice najdeme v oknech postavy svatých a důležité události z Ježíšova života.
Vyšehradská zvonkohra hraje každou hodinu od 9 h do 21 h. V paměti je celkem 50 písní přizpůsobených liturgickému období. Skládá se ze 17 zvonů zvonkohry. Ve věži se nacházejí ještě 4 velké zvony (Marie, Josef, Richard a Václav), které zvoní samostatně. Mohou ale zvonkohru doplnit. Zvony jsou uváděny v pohyb elektrickým pohonem, který je naprogramován počítačem. V paměti je celkem 50 písní přizpůsobených liturgickému období.
VYŠEHRAD - Bazilika svatého Petra a Pavla
Obraz Panny Marie Dešťové je vynikajícím dílem české gotické malby ze sbírek Karla IV. a Rudolfa II. a je umístěn na oltáři mezi sv. Václavem a sv. Ludmilou. Do retáblu novogotického oltáře v kapli Panny Marie Dešťové je vsazena kopie tohoto vzácného deskového obrazu. V kapli sv. Františka Serafínsého je z doby kolem roku 1600 manýristická malba, na které svatý Serafín přijímá stigmata. Z období baroka se dochovalo sedm obrazů v bočních kaplích z dílny Karla Škréty a dalších autorů. V kostele se nachází celkem deset bočních kaplí s novogotickými oltáři. Jedenáctou kaplí je kaple sv. Panny Marie Šancovské, vzniklá přestavbou barokní kaple sv. Anny. Pověst říká, že obraz Dešťové Panny byl během sucha pohřben po císaři Karel IV. a po roce byl znovu objeven.
Královská hrobka a relicie
Královská hrobka, kde byl pohřben Vratislav II a další členové královské rodiny, nebyla při archeologickém výzkumu nalezena. Na místo toho je v chrámu vystavována domnělá lopatka sv. Při troše štěstí uslyšíte hrát 15 zvonů nové zvonkohry - z repertoáru vybírám např.
Na výzdobě vnitřku kostela se podíleli přední malíři a umělečtí řemeslníci. Interiér chrámu tedy tvoří hlavně novogotické a secesní prvky, s důrazem na reliéfy, fresky a oltáře. Z dramatických historických období stojí za zmínku období druhé světové války a následné změny jurisdikce, které formovaly současné postavení chrámu v Karlových Varech.