V třetím roce vlády Jójakíma, judského krále, Nebúkadnesar, babylónský král, přišel do Jeruzaléma a obléhl jej; král Hospodin mu vydal do rukou judského krále Jójakíma a část nádob Božího domu. Nebúkadnesar je dopravil do země Šineárů, do domu svého boha, a nádoby dal dopravit do klenotnice svého boha. Pak rozkázal Ašpenazovi, vršnému nad dvořany, aby vybral z Izraele z královského potomstva a ze šlechty jinochy bez jakékoli vady, pěkného vzhledu, zběhlé ve veškeré moudrosti, kteří si osvojili poznání a rozumějí všemu vědění a jsou schopni stát v královském paláci a naučit se kaldejskému písemnictví a jazyku.
Král pro ně určil každodenní příděl z královských lahůdek a vína, které pil při svých hodech, a dal je vychovávat po tři roky, aby po jejich uplynutí stávali před králem. Z Judejců byli mezi nimi Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš. Velitel dvořanů jim změnil jména: Danielovi dal jméno Beltšasar, Chananjášovi Šadrak, Míšaelovi Méšak a Azarjášovi Abed-nego.
Ale Daniel si předsevzal, že se neposkvrní královskými lahůdkami a vínem, které pil král při svých hodech. Požádal velitele dvořanů, aby se nemusel poskvrňovat. A Bůh dal Danielovi dojít u velitele dvořanů milosrdenství a slitování. Velitel dvořanů však Danielovi řekl: „Bojím se krále, svého pána, který vám určil pokrm a nápoj. Když uvidí, že jste v tváři přepadlejší než jinoši z vašich řad, připravíte mě u krále o hlavu.“
Daniel tedy navrhl opatrovníkovi, kterého určil velitel dvořanů nad Danielem, Chananjášem, Míšaelem a Azarjášem: „Zkus to se svými služebníky po deset dní. Ať nám dávají k jídlu zeleninu a k pití vodu. Potom porovnáš vzhled našich služebníků a vzhled jinochů, kteří jedli královské lahůdky, a učiň se svými služebníky podle toho, co uvidíš.“
Opatrovník je tedy vyslyšel a zkusil to s nimi po deset dní. Po uplynutí deseti dnů se ukázalo, že jejich vzhled je lepší; byli statnější než ostatní jinoši, kteří jedli královské lahůdky. Opatrovník tedy odnášel jejich lahůdky a víno a dával jim zeleninu. A Bůh dal těm čtyřem jinochům vědění a zběhlost ve veškerém písemnictví a moudrosti, Danielovi navíc porozumět všem viděním a snům.
Po uplynutí doby, kdy podle králova nařízení měli být předvedeni, přivedl je velitel dvořanů před Nebúkadnesara. Král s nimi rozmlouval a žádný mezi nimi nebyl shledán takový jako Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš; proto stávali před králem. Pokud šlo o porozumění moudrosti, kterou od nich král vyžadoval, shledal, že desetkrát předčí všechny věštce a zaklínače v celém jeho království. A Daniel tam zůstal až do prvního roku vlády krále Kýra.
Daniel, Michael a význam archandělství v biblickém kontextu
Michael, o němž některá náboženství mluví jako o „svatém Michaelovi“, je očividně jméno, které měl Ježíš předtím a potom, co žil na zemi. A po Mojžíšově smrti se Michael přel se Satanem a také pomohl jednomu andělovi doručit proroku Danielovi zprávu od Boha. Jméno Michael znamená „kdo je jako Bůh?“. Tento archanděl žije v souladu s významem svého jména, protože obhajuje Boží vládu a bojuje proti Božím nepřátelům. Michael je „archanděl“.
Titul archanděl, který znamená „hlavní anděl“, se objevuje pouze ve dvou biblických verších. V obou případech je toto slovo v jednotném čísle, což naznačuje, že tento titul patří pouze jednomu andělovi. Jeden ze zmíněných veršů uvádí, že vzkříšený Ježíš „sestoupí z nebe s přikazujícím zvoláním, s hlasem archangela“. Michael velí armádě andělů. „Michael a jeho andělé vedli bitvu s drakem“ neboli Satanem. Michael má v duchovní říši velkou moc, protože je nazván „vrchní velitel andělských vojsk“. Bible zmiňuje Michaela jako významného bojovníka proti zlu.
V knize Daniel se výraz „povstane“ často používá v souvislosti s králem, který začíná aktivně jednat. Ježíš Kristus, označený také jako „Boží Slovo“, začne aktivně jednat jako „Král králů“, aby porazil Boží nepřátele a ochránil Boží lid. Udělá to během „velkého soužení“, jaké na zemi ještě nikdy nenastalo. Lidé věří, že Bůh s nimi mluví prostřednictvím svých poslů a že tito poslové se nazývají andělé; zvláště důležitým archandělům říkáme archandělé.
Svátek všech tří archandělů - Michaela, Gabriela a Rafaela - se slaví společně; Michael je nejznámější z nich a v Bibli se objevuje v rozhodujících situacích. Michael je nazýván různými jmény, která ukazují jeho úlohu jako průvodce duše, utěšitele smutných, prostředníka mezi Bohem a člověkem a ochránce všech lidí.
Danielova historie a souvislosti s konspiracemi a soudy
Daniel byl zprvu v Babylonii, a když král Darjaveš vydal zákon, že každý, kdo by se modlil k jinému bohu, byl hopsán lví jámou, Daniel se modlil tři krát denně v Jeruzalémě. Král byl znechucen, ale zákon platil podle nezrušitelného zákona Médů a Peršanů. Daniel byl svěřen do lví jámy, kde ho Bůh vysvobodil; na sebevražedném požadavku krále leží zodpovědnost nad Danielovým životem.
Juda zmiňuje ve své závěrečné výzvě apostolské poselství, že se musíme držet víry, a vyjmenovává příklady nevíry a soudu nad bezbožnými; lsti, které vedly k pádům, jsou varováním pro čtenáře. Jude 11-16 varuje před cestou Kainovou, Balaáma a Korem a vyzývá, aby se zachovala víra a modlitba v Duchu svatém; zacházení s lidmi, kteří spoléhají na lidskou moudrost bez Božího vedení, je diskutováno v kontextu vytrvalosti víry a soudů.
V závěrečné pasáži Jude 24-25 je připomenuto, že Bůh je ten, kdo může udržet lidi před pádem a postavit je bez poskvrny, k radosti před svou tváří; jediné Bohu, Spasiteli skrze Ježíše Krista, náleží sláva, velebnost, vláda i moc po všech časech. Amen.
