Chrám svatého Víta: srdce Prahy, symbol české historie a architektonická výjimečnost

Chrám svatého Víta, oficiálně Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je hlavním kostelem České republiky, je to také sídlo arcibiskupa pražského, korunovační chrám českých králů a místo jejich posledního odpočinku.

Chrám začali stavět v roce 1344, za vlády Karla IV.

Prvním stavitelem byl Matyáš z Arrasu, kterého po jeho smrti nahradil geniální Petr Parléř, jeden z největších umělců evropské vrcholné gotiky.

Stavba chrámu trvala téměř 600 let - dokončena byla až v roce 1929, při příležitosti tisíciletí od smrti svatého Václava.

Na stavbě se vystřídaly celé generace architektů, sochařů a umělců - z gotiky přes baroko až po neogotiku 19. století.

Styl: převážně gotický, ale s novogotickými doplňky z 19.-20. století.

Výška hlavní věže: 99 metrů - jedna z nejvyšších staveb v Praze.

Délka chrámu: 124 metrů, šířka: 60 metrů.

Okna a vitráže: tvoří světelnou „knihu“ Bible - každé okno má svůj příběh a patrona.

Slavná vitráž od Alfonse Muchy (z roku 1931) v severní části zachycuje svatého Václava a scénu křtu knížete Bořivoje.

V katedrále probíhaly korunovace českých králů a královen - počínaje Karlem IV. (1347) až po Ferdinanda V. Dobrotivého (1835).

Korunovační klenoty (Svatováclavská koruna, žezlo, jablko) jsou uloženy v Korunní komoře za sedmi zámky - klíče mají různí vysocí činitelé, a musí se sejít všichni, aby bylo možné komoru otevřít.

Ve Svatováclavské kapli je uložen hrob svatého Václava.

Stěny jsou zdobeny polodrahokamy a zlatem, a kaple se považuje za jedno z nejposvátnějších míst v Česku.

Pod chrámem se nachází královská krypta, kde odpočívají čeští panovníci - mimo jiné Karel IV., Rudolf II. či Marie Amálie.

Každý architektonický detail chrámu má symbolický význam - například chrliče představují hříchy nebo démony, kteří se drží dál od svatého prostoru.

Katedrála obsahuje stovky soch světců, andělů a alegorických postav.

Věžní hodiny jsou jedinečné - jejich velká ručička ukazuje hodiny a malá ručička minuty, což je opačně než u běžných hodin.

Zvony: Nejznámější je Zikmund - největší zvon v Česku (váží přes 13 tun, odlili ho v roce 1549).

Legenda říká, že když se někdo dotkne mříže Svatováclavské kaple s čistým srdcem, může si přát jedno přání.

Stavitel Petr Parléř zanechal na jednom z pilířů autoportrét - tzv. Parléřova hlava.

V průběhu dějin byl chrám několikrát poškozen - například při požáru v roce 1541.

Zvon Zikmund praskl v roce 2002 - opravili ho až po dvou letech, a slavnostně znovu rozezněl na Velikonoce 2004.

Karel IV. nechal v chrámu uložit relikvie více než 50 svatých - chtěl, aby se katedrála stala „novým Římem“ severu.

Katedrála se nachází přesně na křižovatce energetických linií (tzv. ley lines) - esoterici ji považují za silné duchovní místo.

Chrám svatého Víta je srdcem Prahy, symbolem českých dějin a místem, které má sílu i pro ty, kdo v sobě nemají ani špetku náboženského cítění.

A právě tenhle chrám bude mít po staletích nové varhany.

Chrám svatého Víta pro účely instalace nových varhan pojišťuje Direct pojišťovna.

V tomto článku se všechno dozvíte.

A taky se podívejte, co všechno umíme pojistit, kde všude vám můžeme jistit záda.

Autorka Alena Kastnerová: Jsem copywriterka s více než dvacetiletou praxí.

vizualizace chrámu a jeho věže

tags: #vic #nez #chram