Bečov nad Teplou, malé město v západních Čechách, se v roce 1985 stalo dějištěm velkého objevu: relikviář svatého Maura byl nalezen v hradní kapli po dlouhém a náročném pátrání kriminalistů i za tichého dohledu policie.
Nález století začal již v červnu 1984, když americký obchodník Danny Douglas nabídl československému státu vývoz neupřesněné historické památky výměnou za minimálně 5 milionů šilinků a souhlas s vyvezením artefaktu po válce. Naše úřady reagovaly zdrženlivě a případ procházel několika stupni posuzování, až ho ministerstvo vnitra pověřilo objasněním kriminálně obtížně zařaditelného případu.
Podrobnosti ukazují, že Douglas vyjednával o ukrytém pokladu a že předmět byl podle informací s kupní smlouvou ze 13. století a měl být ukrytý asi 100 km od Norimberka. Smlouva se měla podepsat v listopadu 1985 v Karlových Varech, ale Douglas zvolil Bečov a kriminální tým byl přizván k tajnému jednání, což vedlo k odhalení pátrání ve dvou rovinách: s Douglassem se jednalo o podmínkách, paralelně probíhalo tajné pátrání inkognito.
Hledání bylo náročné: kriminalisté zjistili, že relikviář byl znám pod jiným názvem, že existuje kupní smlouva a že by měl být skutečně skrytý v Bečově. Hraniční kontrola potvrdila, že v lednu 1985 překročili hranice u Rozvadova Max von Croy, zeť Beaufort-Spontina, a archivářka skutečně našla v knize Antona Gnirsche Topografie uměleckých památek informaci, že na zámku Bečov by se měla nacházet románská skříňka na relikvie sv. Maura.
Vládní krok byl jasný: hledači s krumpáči a detektory kovů vyrazili do Bečova, venku i uvnitř objektu. Objev byl učiněn 5. listopadu 1985 večer a relikviář sv. Maura byl označen za nález století. Přestože nikdo nebyl zatčen ani odsouzen, zůstala po vyčerpávajícím pátrání památka a příběh se zapsal do dějin české kriminalistiky.
Podle vyprávění samotného Danny Douglase se do Bečova vrátil až v roce 2002, kdy byl reliquiar po náročné restaurátorské práci opět vystaven a stal se největším lákadlem pro turisty. „Kdyby tady nebyl hrad a zámek a relikviář, byla by ta situace úplně jiná,“ uvádí starostka Bečova nad Teplou a dodává, že nalezení relikviáře změnilo chod místní historie.
Ondřej Macek, tehdy šestiletý syn bývalého kastelána, si na ten okamžik pamatuje: „Vzpomínám si, že to bylo velmi tajné. Nesmělo se o tom mluvit.“ Jeho otec Karel Macek pracoval na zámku od roku 1972. Později se kolem objevu mluvilo o zajištění restaurování a o budoucím exponátu, který by měl návštěvníky zaujmout svědectvím o staleté historii.
Relikviář svatého Maura pochází z 13. století a byl vyroben na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes (Belgie). Po Francouzské revoluci byl klášter zrušen a relikviář převeden do spřáteleného farního kostela, kde byl uložen mezi starým nábytkem. V Bečově nad Teplou se ukrýval po desetiletí, až ho objevili kriminalisté společně s vysoce vzatými svědky a policií.
Bečovské setkání s relikviářem změnilo i současné kulturní dění: v květnu 2026 byl zámek Horní hrad otevřen veřejnosti po rozsáhlé konzervaci a návštěvníci mohou navštívit i kapli, pod níž byl relikviář nalezen, a která byla v moderní době poprvé zpřístupněna veřejnosti. Návštěvníci tak mohou poznávat nejen architekturu, ale i výjimečný nález, který se stal symbolem české historie a mezinárodního kontextu unikátních památek.
Mezi další vzácné památky České republiky patří korunovační klenoty, které budou veřejnosti zpřístupněny v Vladislavském sále Starého královského paláce na Pražském hradě od 19. do 28. září 2026. Mezi významné klenoty patří Milevský relikviář, objevený v roce 2020 v kostele sv. Jiljí v Milevsku, obsahující dřevo datované mezi roky 338-416 n. l. a považovaný za jeden z nejstarších památek v zemi. Těsně spojené s tomuto příběhu jsou i záhady True Cross či záhadné drahokamy a perly, které doprovází double-armed gold reliquary cross a další artefakty.
Bečov nad Teplou leží v malebných kopcovitých jedné z variants Krušných hor, zhruba 25 kilometrů jižně od Karlových Varů, a stal se tak zastávkou na cestě za poznáním historie i odpočinkem v rámci tzv. zlatého trojúhelníku západních Čech. Mimo Bečov nabízí region Bohemia další historické okamžiky a příběhy o klenotech a relikviářích, které mohou návštěvníky znovu vtáhnout do atmosféry staletí dávných králů, šlechticů a klášterů.
Video přehledy a vizuální portréty relikviáře i jeho obnovy poskytují návštěvníkům detailní vhled do procesu restaurace a samotného objevu. Pro ty, kteří preferují obrazový doplněk, je k dispozici bohatá galerie i dokumentární materiály, které ukazují, jak mechanizované a ruční práce restaurátorů zachovaly historické prvky v měřítku dnešních standardů.
Relikviář sv. Maura: Jak se na naše území dostal předmět nevyčíslitelné hodnoty?
Historie nálezu a jeho následné kroky poskytují bohatý materiál pro studium kriminalistiky a kulturní politiky v bývalém Československu. Objev byl výsledkem kombinace diplomatických jednání, tajného pátrání a historických archivů, které dohromady odhalily, že relikviář byl skutečně ukryt na území České republiky a měl patřit šlechtickému rodu Beaufort-Spontin. Ačkoliv nebyla žádná osoba potrestána, událost zanechala trvalý otisk v kulturní identitě regionu a ukázala, jak mocná bývá vůně historie a touha po poznání minulosti.
Relikviář svatého Maura z Florennes patří do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů a uvnitř se nacházejí kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Má. Obdivuhodná je jeho velikost: obdélníkový půdorys 140 x 42 cm a výška 65 cm. Dekorace zahrnuje 14 zlatých stříbrných sošek, drahé i polodrahé kameny, filigrán a enamely, a mezi drahokamy se ukrývá i část kamene - tooth prehistoric fish, který měl podle legend sloužit k ochraně před otravou.