Nedaleko Staroměstské radnice se do výše tyčí památka, utvářející neodmyslitelné panorama Prahy. Jedná se o Chrám Matky Boží před Týnem, který je častěji nazýván jednoduše Týnský chrám. Tento nepřehlédnutelný gotický chrám, který dříve býval hlavním staroměstským kostelem, je napěchován významnými uměleckými díly od gotiky až po baroko.
Ve středověku stával na místě dnešního chrámu menší románský kostelík patřil k Týnskému dvoru - Ungeltu a sloužil jako špitál. V 13. století byl goticky přestavěn na trojlodní baziliku a stal se hlavním kostelem Starého Města pražského. Na jeho stavbě se podíleli Matyáš z Arrasu a Petr Parléř, donátory byli bohatí měšťané a královská rodina Karla IV. i Václava IV.
Estetika a architektura: gotika s barokními zásahy
Charakter chrámu tvoří trojlodní gotická bazilika s dvěma věžemi a výrazným západním průčelím. Severní věž se jmenuje Eva a jižní Adam; obě jsou vysoké a jejich výšky nejsou shodné. Hlavní loď má délku 52 m a šířku 28 m, střední chodba dosahuje výšky 44 m, boční lodě 24 m. Boční lodě jsou zakončeny polygonálními kaplemi o pěti stranách. Hlavní architektonickou dominantu tvoří slavný portál na severu, který patří mezi vrcholná díla gotického sochařství; v tympanonu je zobrazena pašijová výjevy a jeho původní realizace bývá připisována dílnám Mistra Parléře.
Vnitřek chrámu je dnes převážně barokní, nejcennější raně i pozdně gotické prvky však zůstávají: cínová křtitelnice z roku 1414 patří mezi nejstarší a největší v Praze, gotická kazatelna je umístěna v hlavní lodi a v severní Lodi se nachází tzv. Mistr Týnské kalvárie - Kalvárie a Madona. Na hlavním oltáři dominuje obraz Nanebevzetí Panny Marie od Karla Škréty. V cenném mobiliáři dominují raně barokní oltáře a dřevořezby, například oltář sv. Krišpína a Krišpiniána z roku 1714 a hlavní oltář z roku 1649.
Historie proměn: husitské období, rekatolizace a ohně
Chrám hrál klíčovou roli během husitské éry; hlavní kazatel byl Jan Rokycana. Po husitských válkách byla stavba částečně dokončena a zastřešena. V roce 1623, po Bílé Hoře, byl chrám navrácen katolíkům a symboly utrakvismu byly odstraněny z průčelí. Dřevěný krov hlavní lodi byl nahrazen barokní klenbou po požáru v roce 1679. Roku 1819 zasáhl chrám další rozsáhlý požár, poškodena byla severní věž a západní štít; opravy proběhly během rekonstrukce v druhé polovině 19. století.
V 17. a 18. století došlo k významné barokní úpravě interiéru, a to pod vedením pater Hammerschmida a dalších mistrů. Ve 20. století se chrám stal jednou z hvězd pražské liturgie, byl spojován s liturgickou reformou a překlady liturgických textů během koncilu a jeho následných reforem. V 70. až 90. letech 20. století byla postupně obnovována fasáda i mobiliář a chrám nadále slouží jako významný duchovní a kulturní bod Starého Města.
Umění a památky v interiéru
V interiéru Týnského chrámu se nachází 19 oltářů, bohatě řezaných a sochařsky zdobených. Hlavní oltář zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie a je považován za jeden z nejpropracovanějších v ČR. Při exteriéru vyniká severní portál s reliéfem Kristových pašijí. Na chrámu je významný náhrobek Tycha de Brahe z roku 1601, náhrobky Václava Berky z Dubé a další renesanční a barokní epitafy. Z 19. století pocházejí novější díla a fresky, například objev fresky sv. Jeronýma se lvem v severní boční lodi z roku 2000. Mezi nejvýznamnější barokní artefakty patří sochařská výzdoba a varhany od Jana J. Mundta (1670-1673), patřící mezi tři nejstarší dochované varhany v Praze.
Hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie a boční oltáře od významných malířů a řezbářů doplňuje bohaté jádro barokního mobiliáře. V sochařské výzdobě se objevují díla J. J. Bendla, Františka Ignáce Weisse, Jana Heidelbergera a dalších. V 19. století byly dále umístěny sochy a obrazy, které dotvářejí rovnováhu mezi gotikou a barokem.
Symbolika a náhrobky
V chrámu je uložena mimo jiné náhrobní deska Tychona Braheho, renesanční portrét v brnění Václava Berky z Dubé a další cenné epitafy. Dále se zmiňují kalich z 15. století a relikviáře; v průčelí se nachází socha Jiřího z Poděbrad a kalich, který však čápi měnili svým hnízdem. Pověst vypráví o tom, že kalich byl ukraden, čápi ho však zachránili a kalich později zakrývala deska.
Praktické poznámky pro návštěvníky
Chrám Matky Boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější gotické památky Prahy. Působí zde také jako důležité duchovní místo s historickým odkazem na reformátory a významné historické postavy. Návštěvy jsou spojeny s požadavky na respekt k bohoslužbám a pravidlům návštěvního řádu. Vstup je možné spojit s prohlídkou mobiliáře i bohatou historií, ale během bohoslužeb bývá prohlídka omezená. Doporučená dobrovolná částka na opravy: 50 Kč.
Týnský chrám
V současnosti chrám slouží jako klenot gotické architektury s bohatým barokním interiérem a s uctíváním mnoha významných památek. Existují i oficiální průvodci, kteří poskytují odborný výklad v rámci otevírací doby a vyžadují oprávnění k průvodcovství. Návštěvní provoz chrámu se řídí pokyny farnosti a může být omezen v době mimořádných bohoslužeb či technických záležitostí.
Známé osobnosti a historické souvislosti
Mezi významné postavy, které s chrámem souvisí, patří Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže a Jan Rokycana; Tycho Brahe je v chrámu pohřben, a srdce Jiřího z Poděbrad bylo uchováváno v chrámu. Dříve bylo pohřbeno mnoho významných osob, včetně oltářních děl a náhrobků, a chrám nadále ukládá významné památky z období renesance a baroka.