Prezident České republiky pan Petr Pavel s chotí navštívil 19. ledna 2026 Svatý stolec a Vatikán. Během oficiální návštěvy se setkal s Jeho Svatostí papežem Lvem XIV. Návštěva ministra životního prostředí P. Ve dnech 20. - 22. května 2025 podnikl pracovní návštěvu Vatikánu a Itálie ministr životního prostředí Petr Hladík. Program ve Vatikánu byl rámován do X. Velvyslanec Pavel Svoboda předal dne 16. 12. Dne 24. 10. 2024 přicestoval do Prahy státní sekretář Svatého stolce, kardinál Pietro Parolin, aby společně s předsedou vlády ČR Petrem Fialou podepsali Smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách. Zvláštní zmocněnec pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání Robert Řehák jednal ve dnech 4. - 6. Náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Jan Marian se v rámci své cesty do Říma 6. 2. 2024 sešel v prostorách Apoštolského paláce ve Vatikánu s podsekretářem pro vztahy se státy Státního sekretariátu Svatého stolce Mons. Ministr kultury Martin Baxa se dne 28. září 2022 zúčastnil svatováclavské mše v bazilice sv. Petra. Následujícího dne jednal s prefektem vatikánské Apoštolské knihovny Mons. Dne 27.
České diplomatické kruhy často připomínají, že kanonické a státní kontakty se Svatým stolcem tvoří jedinečný model mezinárodních vztahů: Svatý stolec jedná bez vlastní vojenské síly a stojí jako nestranný prostředník v obtížných konfliktech. Arcibiskup Paul Richard Gallagher, sekretář pro vztahy se státy, hovořil o zvláštní roli diplomacie Svatého stolce a o tom, že úloha papeže a jeho zástupců na mezinárodní scéně není o prosazování politických zájmů, ale o morální povinnost k míru a lidským právům. Potvrdil to i vyjádření íránského velvyslance Muhammada Tahera Rabbaniho o shodě pohledů Svatého stolce a Íránu na konflikty po celém světě, včetně Sýrie. Rabbani vyzdvihl, že papež je „hrdinskou osobností“, od které íránský lid očekává činit kroků vůči utlačovatelům s Boží pomocí.
<
V rámci dlouhodobé perspektivy se Svatý stolec profiluje jako aktér, který usiluje o dialog a mír i přes historické napětí mezi různými náboženstvími a kulturami. Papal diplomatický systém zdůrazňuje, že „dialog je ten nejlepší způsob“, jak dosáhnout trvalého porozumění, a že Svatý stolec je morálním prostředníkem bez ohledu na geopolitické ambice. Gallagher vyzdvihuje, že Svatý stolec se snaží být „subjektem super partes“ a že jeho diplomatická činnost zahrnuje humanitární iniciativy, výměnu zajatců a repatriaci civilistů v konfliktech, jako například v ukrajinsko-ruském konfliktu.
Vatikán rovněž zdůrazňuje svůj závazek k odzbrojení a zákazu zbraní hromadného ničení, a papež František opakovaně odsuzuje vysoké vojenské výdaje a morální problematiku jaderných zbraní. Gallagher zmiňuje záměr dívat se na svět skrze „mimořádně lidský rozměr“ a připomíná, že postoje Svatého stolce mají vycházet z křesťanského povolání a českých historických zkušeností s tolerancí a dialogem.
Vztahy Svatého stolce s Českou republikou zahrnují historické návštěvy, podpisy smluv a neustálý kontakt s nejvyššími diplomatickými kruhy. Vatikánská diplomacie se ve svých expresivních promluvách obrací na univerzální hodnoty: dialog, bratrství a respekt k národnostem a různým náboženstvím. Gallagher vyzdvihl Aquileiu jako symbol akademické a duchovní tradice; podle něj Aquileia Magistra Pacis ukazuje, že diplomacie Svatého stolce stojí na hodnotách tolerance, dialogu a spolupráce napříč hranicemi.
V souvislosti s migračními otázkami arcibiskup Gallagher zdůrazňuje nutnost inkluzivní mezinárodní odpovědi: přijímání, ochrana, integrace a zapojení všech aktérů včetně náboženských komunit. Uvedl, že migrantům je třeba zajistit lidskou důstojnost a vyvarovat se jejich zneužívání jako politického nástroje. Důraz na multilateralismus a solidaritu se propojuje s potřebou posílit mezinárodní spolupráci v oblastech zdravotní péče, vakcín a dostupnosti léků, čehož by měly dosáhnout mezinárodní instituce jako WHO, WIPO a WTO.
České a evropské příspěvky k řešení migrační krize jsou souástí širšího rámce dialogu o budování „univerzálního bratrství“ a o tom, jak zvládat konflikty v prostředí globalizace. Gallagher také hovoří o tom, že Svatý stolec je nabídkou pro rozvíjející se regiony a pro regiony postižené konflikty, a že papežská diplomatická aktivita má sloužit k vytvoření prostoru pro smíření, dialog a vzájemné porozumění mezi národy.
Archbishop Gallagher připomíná kontinuitu mezi duchovní a politickou dimenzí diplomacie Svatého stolce, a to prostřednictvím apoštolských cest, audiencí a kontaktů s různými zřizovateli státní moci po celém světě. Důraz je kladen na to, že diplomacie Svatého stolce musí zůstat „nástrojem míru“, který chrání lidská práva a zajišťuje spravedlivé podmínky pro všechny, zejména pro nejzranitelnější.
Historie a současné momenty evropské a globální diplomacie
Vatikán udržuje diplomatické styky se 180 státy světa; Jižní Súdán se k nim přidal 22. února loňského roku. Jeho pověřovací listiny papeži předalo 46 velvyslanců, z nichž 20 bydlí v Římě, 16 žen a 23 velvyslanectví vede chargés d´affaires. Jemen je výjimkou, protože nemá hlavu diplomatické mise.
Mezi významné momenty patří návštěvy papeže Františka do Albánie (2014), Bosny a Hercegoviny (2015) a Bulharska se Severní Makedonií (2019), které posídlily spolupráci Svatého stolce s Evropou a podporu bratrského soužití mezi náboženstvími a etniky. Z akcentů dávnějších časů lze připomenout Aquileii jako centrum, které formovalo „ducha přijetí a soužití“ a které, podle Gallagherova vyjádření, představuje vzor pro dnešní Evropa.
V kontextu současného mezinrodního rámce se uvádí, že diplomatická činnost Svatého stolce má sloužit k ukončení konfliktů a k podpoře dialogu napříč zeměmi, včetně Ukrajiny, Palestiny, Izraele, Ázerbájdžánu, Myanmarska, Etiopie, Súdánu a Jemenu. Gallagher zdůrazňuje, že chrání autonomii církve a zároveň podporuje spolupráci s vládami a mezinárodními organizacemi při řešení problémů lidstva, s důrazem na připravenost naslouchat a hledat konsensus.
Na závěr je důležité připomenout, že dialog a bratrství jsou dva základní pilíře mezinárodní spolupráce. Dovolují, aby se lidé setkávali, vyjednávali a budovali mosty mezi odlišnými kulturami s cílem žít v míru a vzájemném respektu. V rámci toho Svatý stolec klade důraz na respekt k životu od početí až po přirozený konec a na náboženskou svobodu, která je nedílnou součástí lidské důstojnosti.
Praktické dopady diplomatické činnosti Svatého stolce
V praxi to znamená aktivní účast na humanitárních programech, usnadnění repatriace a výměnu válečných zajatců, sbližování náboženských komunit a podporu integrace migrantů v přijímajících zemích. Diplomatická činnost Svatého stolce je rovněž napojena na iniciativy na mezinárodní úrovni, které těží z morálních a etických hodnot a usilují o spravedlivější světový řád.
Vatikánská diplomacie tedy působí jako katalyzátor dialogu a spolupráce napříč kulturami a státy, a to i za hranicemi katolické církve, s cílem zajistit stabilitu, lidská práva a udržitelný rozvoj v globálním měřítku.
tags: #diplomacie #svateho #stolce