Vyjádření tématu se pojí s ukázkami lidového oděvu z uherskohradišťského regionu a zároveň se dotýká biblických příběhů a jejich zpracování pro děti. Postava ženy v životní velikosti nosí stylizaci staroměstsko-jarošovského svátečního kroje, který je typický pro Uherské Hradiště a jeho městské části, konkrétně Mařatice, Jarošov, Sady a Vésky. Socha byla vytvořena uměleckým kovářem Vítězslavem Bobčíkem z Podolí. Když mě z uherskohradišťské radnice oslovili, že by do ulic města chtěli přinést tradiční řemeslné umění, která by byla propojena s živými květinami, byla to pro mě velká výzva.
Podle starosty dílo do veřejného prostoru královského města rozhodně patří. Uherské Hradiště je jako srdce Slovácka centrem nejenom lidové kultury, tradic a řemesel, ale i umění. Touto sochou chceme vzdát hold všem, kteří i v dnešní moderní době nosí kroje, mají k nim vztah, a také těm, kteří o ně léta pečují a své umění předávají mladším generacím. Část veřejného života je spojena s folklorem a slavnostmi, jako jsou Slovácké slavnosti vína a otevřených památek (letos proběhnou v Uherském Hradišti od 9. - 11.).
Divka v kroji zobrazuje čtvrtou sochu na území města, která znázorňuje postavu v lidovém kroji. Hned tři z nich pocházejí od téhož autora - akademického sochaře Jana Habarty. Patrně nejznámější je socha mladého muže - šohaje oděného do slováckého kroje (Jan Habarta, 1957) stojící na Památníku obětem II. světové války na náměstí Míru. Další sochou v kroji je lidový Hudec stojící před Klubem kultury (Jan Habarta, 1978).
Popis: Akvarel. František Bezděk byl osobitý akademický malíř Slovácka, kreslíř a ilustrátor. Narodil se v roce 1906 v Uherském Ostrohu a zemřel roku 1983. V jeho obrazech se objevuje rodné Slovácko v různých podobách: všední i sváteční události téměř jako kronika zdejšího života, reflektující jeho okouzlující prosotou i jadrnost. Častým motivem jsou koně a koňská spřežení. Bezděk ilustroval dvanáct knih Jacka Londona a další autory.
Zveme Vás na krojový bál! Pozvání přichází od panenek z družstva umělecké výroby Lidové tvorby v Uherském Brodě. Přijďte se podívat, do jakých krojů se oblékaly panenky od založení Lidové tvorby až do ukončení jejich výroby. Na bál byly pozvány i hračky dalších výrobců z Čech a blízkého zahraničí, tedy ty, které si na Uherskobrodsku nejvíce pamatujeme. Do tajného světa panenek můžeme nahlédnout díky sbírkám našeho muzea, soukromých sběratelek a Lidové tvorby. Výstava trvá do (ne) 2. closeinfo se svolením Radovan Chvíla. Kalendář ukazuje národopis vesnic od Starého Hrozenkova až po Veletiny; každý měsíc v něm představuje jiná obec. Obdivovat krásu krojů z různých částí uherskobrodského regionu mohou ti, kteří si pořídí nástěnný folklorní kalendář pro rok 2023 s názvem Uherskobrodsko v kroji. Kalendář vznikal ve spolupráci s odbornicí na kroje Jarmilou Matyášovou a s vedoucí Dětského folklorního souboru Holúbek Jitkou Bartošovou. Byla to pro nás srdcová, víceméně nekomerční, záležitost.
Sdružení příběhů je doplněno o inspirativní popisy o neobyčejných biblických postavách. Sedm krásných inspirujících příběhů o neobyčejných biblických postavách… Mezi představenými biblickými hrdinkami najdete odvážnou Miriam, vytrvalou Annu, láskyplnou Marii a další úžasné ženy, kterým víra v Boha pomáhala dělat správná rozhodnutí. Biblické příběhy jsou převyprávěny do dětského jazyka, aby jim děti porozuměly, našly v nich povzbuzení ve víře a pocítily atmosféru biblických časů. Velikost knihy A4, krásné celobarevné ilustrace na matné křídě, celkem 40 stran v pevné šité vazbě. Kniha je vhodným dárkem nejen k narozeninám, ale především jako památka na 1. sv. přijímání.
V kontextu regionálního folkloru a výtvarného dědictví se setkáváme s různými uměleckými díly, které propojují tradice s moderním uměním a komunitní aktivitou. Tyto projekty ukazují, jak kontinuita krojů, řemesel a biblických témat může obohatit veřejný prostor i rodinné čtení.
Krojové dílny III
Výtvarné zobrazení krojů a jejich doprovodné aktivity mohou být doplněny výstavami a edukačními programy pro děti i dospělé. Pomáhají pochopit historické kořeny Slovácka, jejich motivy a významy skrze umění i literaturu.
- Postava ženy v kroji jako součást symboliky regionální identity.
- Sochařská práce Jana Habarty a související díla v městském prostoru.
- Krojové motivy a jejich zobrazení v lidovém výtvarném díle a ilustracích Františka Bezděka.
- Publikace o biblických příbězích pro děti a její jazykové a vizuální zpracování.
Celkové propojení tradice, umění a edukace ukazuje, jak regionální kulturní dědictví ožívá v současném veřejném prostoru a ve formě dětských knih, které mohou sloužit jako citlivý a inspirativní úvod do víry a kultury.