Nad městem, východně od centra, stojí děkanský kostel svatého Václava, jehož historie tvoří významnou kapitolu dávné i novější minulosti Dobrušky. Jeho paměť sahá až do dob, kdy naše město vznikalo a kdy kostel býval jedním z pilířů duchovního života regionu.
Původ a středověký vznik kostela
Na výšině nad městem směrem k Orlickým horám postavili naši předkové kostel zasvěcený svatému Duchu a další doklady ukazují, že počátky kostela musíme hledat hluboko ve středověku. Odborníci předpokládají vliv cisterciáckého kláštera Svaté Pole (Sacer Campus), jenž stával až do roku 1421 v Klášter nad Dědinou. Svatopolský vliv naznačuje především zasvěcení svatému Duchu. Kostel stál vedle důležité komunikace, která byla jednou z větví směřujících od Hradce Králové do Kladska, a založení kostela u jedné z hlavních regionálních komunikací bylo typické pro období středověké kolonizace.
Samotné datum založení kostela svatého Ducha neznáme, původní stavba byla pravděpodobně dřevěná a mnohem menší než dnes. Dvě historické linie se spojují: není zcela jasné, zda dobrušský kostel vznikl spolu s prvními domy a byl zasvěcen Panně Marii a svatému Václavu, či zda byl původně dřevěný a až ve středověku nahrazen kamennou stavbou.
Renesanční obec a rozsáhlá přestavba 16. století
V průběhu 16. století, kdy dobrušské měšťanstvo zažívalo hospodářský rozkvět, došlo k rozsáhlé přestavbě celého města po velkých požárech z roku 1565. Kostel, stojící mimo město, zřejmě nebyl zasažen požárem, ale předpokládá se, že stará dřevěná stavba již dosloužila a nastala potřeba výstavby nové. V té době byly všechny stavby, včetně kostela svatého Ducha, postaveny v tehdy moderním renesančním slohu, a vyrostla kamenná stavba s bílou fasádou, která daleko září. Dodnes se obdivuje cit architektů, kteří dokázali sladit novost renesance s tvarem a výškou Orlických hor v pozadí.
Až minulé století znehodnotily výraz kostela nevhodné panelové sídliště a vysoké budovy, ale renesanční tvář zůstává v paměti i na fasádě. Nedílnou součástí areálu kostela je hranolovitá zvonice, která byla až do konce 18. století doplněna malým přístavkem. Ten sloužil poustevníku a později jako byt hrobníka s rodinou. Před 18. stoletím zde bydlel i městský hrobník. Kostel procházal během staletí řadou oprav a rekonstrukcí.
Baroko a klasicismus v 18. a 19. století
V polovině 18. století, konkrétně v letech 1709-1724, byl děkanský chrám svatého Václava přestavěn do barokní podoby podle plánů Mikuláše Rossiho z Mladé Boleslavi. Stavba vyrostla na základech předchozí gotické stavby a vyvolala dojem Boží velikosti a slávy. Stará krypta nadále ukrývá pozůstatky nejstarších donátorů - pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy, zatímco druhá pohřební krypta sloužila duchovním.
Na místě dřevěné zvonice vyrostla nová kamenná zvonice v roce 1693; původní podkladové kameny se zabudovaly do nároží. Zvon byl několikrát rekvírován a po válkách se do krypty vracela barokní krása. Kromě těchto prvků byly do interiéru kostela po rekonstrukci začleněny barokní prvky, a později v 19. století byla adaptována výzdoba do klasicistního stylu. Uvnitř kostela byly instalovány barokní varhany z roku 1727 od Jana Gottfrieda Helbicha, později upravené Jiřím Španělem a restaurovány na konci 20. století.
Krypta, hřbitov a další sakrální stavby
Pod kostelem se nacházela krypta s pozůstatky nejvyšších donátorů a duchovních; v průběhu 19. století byly krypty objeveny a znovu prozkoumány. Stará krypta ukrývá pány z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy, zatímco druhá krypta sloužila pro duchovní. Před 1786 byl kolem kostela hřbitov, zrušený za Josefa II. Do roku 1806 se kaple a zvony nacházely v různé poloze; požár města tehdy zničil i tuto stavbu a následná obnova trvala dlouho kvůli nedostatku financí. Zvonici padly zvony během válečných let a navíc došlo k rekvizicím. Ze starých zvonů se zachoval zvon Maria z roku 1588 ve zvonici sv. Ducha. Interiéru dominuje oltář se sv. Václavem z roku 1720, obraz sv. Jeronýma a barokní sochy sv. Jana Křtitele a sv. Josefa, spolu s kazatelnou a varhany.
Současná role kostela a ekumenické aktivity
Děkanský chrám svatého Václava není jen historickým svědkem minulosti; v dnešní době je místem setkávání lidí s živým Bohem a také centrem kulturních aktivit. Od roku 1969, s krátkodobou periodou během normalizačních let, se zde konají ekumenické bohoslužby za účasti dalších pěti křesťanských církví žijících v Dobrušce. Pod klenbou kostela probíhají koncerty vážné hudby a každoročně se zde koná Orlicko-kladský varhanní festival.
Kolem kostela stojí zvonice a krypta; areál bývalého hřbitova je volně v terénu, východně od města, mezi silnicemi č. 298 a č. 309 k Novému Hrádku a Deštnému v Orlických horách. Areál zahrnuje hřbitovní kostel sv. Ducha, zvonici, márnici a ohradní zeď. Hlavní vstup do areálu je ze západní strany a stojí na podélné ose kostela. U vstupu je vysoký dřevěný kříž s ukřižovaným Ježíšem Ježíšem a poblíž je studna s rumpálem pod obnoveným trámovým přístřeškem.
Podrobná próza o výzkumu krypt v 21. století
Na počátku 90. let 20. století bylo v prostoru kolem krypt lapidárium náhrobků a kamenických prací; do roku 1996 byl proveden nový výzkum podzemních prostor, který iniciovalo dobrušské děkanství ve spolupráci s místním muzeem a městem. Výzkum byl nedestruktivní - do podlah byly vyvrtány otvory pro sondy a miniaturní kamera s osvětlením. Georadar ukázal staré dutiny a odhalil menší kryptu před oltářem Panny Marie Bolestné a větší kryptu pod presbytářem. Hloubka krypt překvapovala: třímetrová hloubka a neobvyklá velikost hrobek vyvolaly řadu otázek pro další vyhodnocení.
Pod vedením GEO-CZ pracovali odborníci ze středních služeb a památkového ústavu; financování výzkumu bylo zajištěno prostřednictvím sponzorských darů dvaceti dobrušských firem a soukromých osob. Výsledky budou publikovány a veřejnost se o nich dozví z připravovaného filmu a definitivních výsledků výzkumu.
Dějiny a architektura kostela v kostce
Časová osa pro děkanský kostel ukazuje: románský původ, gotické náznaky, barokní přestavba 1709-1724 podle Mikuláše Rossiho, kamenická a renesanční výzdoba a následná klasicistní úprava po požáru v roce 1806. Do roku 1786 byl kolem kostela hřbitov; poté byl zrušen a ograničen, a kaplíky zde byly postupně uzpůsobeny potřebám mnišského a farního provozu. Zvonice, která stojí vedle kostela, byla kolem roku 1693 zvýšena a opatřena ozdobnou bání; současná podoba zvonice i průčelí kostela byla redefinována v 19. a 20. století s citem k renesanční tradici a barokní minulosti. V interiéru kostela najdeme oltář se sv. Václavem z roku 1720, obraz sv. Jeronýma a sochy sv. Jana Křtitele a sv. Josefa; varhany pocházejí z 18. století, s restaurováním na konci 20. století.
