Kaple Nejsvětější Trojice na Zhůří, v srdci Šumavy, má bohatou a pohnutou historii. Původní kapli zde v roce 1684 nechal postavit vrchní rychtář Georg Schmidt. Kvůli rostoucímu počtu věřících byla počátkem 18. století rozšířena, ale stále nedostačovala, a tak byl v roce 1762 na jejím místě postaven dřevěný kostel, rovněž zasvěcený Nejsvětější Trojici. Tento kostel několikrát vyhořel, ale byl vždy obnoven. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1946 bylo Zhůří opuštěno a později začleněno do vojenského výcvikového prostoru. Kostel byl kolem roku 1957 zbořen armádou.
V dalších úvahách se zmiňuje, že Ves. Toto místo je známo již od pohanských dob, zasvěceno božstvu Černobugu a Moraně, benediktýnským mnichům dokonce samotného sv. Vintíře. Mořici patronu benediktýnských mnichů. Kostel byl v 15. hrobů místního hřbitůvku.
Leccos odkazuje na divokou minulost regionu během vlády komunismu, kdy šumavské památky utrpěly. Utvořilo se podpůrné sdružení sv. Mořice a začalo s opravami. Dne 2.1993 byl kostel znovu vysvěcen a otevřen veřejnosti. Pietně upraven i hřbitov a přilehlá kostnice, a navázány dobré vztahy mezi Bavorskem a Čechami.
Do Velhartic na Klatovsku míří turisté kvůli šumavské přírodě i věhlasnému hradu; další zajímavostí je Kostel svaté Máří Magdalény, který bývá řazen k nejděsivějším místům v Čechách. Kostel bývá veřejnosti zpřístupněn jen výjimečně, a proto sem lidé chodí za pěkného počasí - cesta ke kostelu je lemovaná břízami a slunečními paprsky.
Kostel sv. Máří Magdalény byl postaven roku 1373. V 16. století byl přestavěn do současné gotické podoby. Kostel je známý díky úkazu na severní straně štítu, kde je lidská tvář - podle tradice dívky z Erbenovy balady Svatební košile. Místní tradiční vyprávění uvádí, že tvář inspirovala Karla Jaromíra Erbena.
Obřady a paranormální výzkumy se váží k místu: některé z nich hovoří o zónách s negativní energií, která působí nepříznivě na návštěvníky. Existuje pověst o obřadu vzkříšení mrtvého na jihovýchodní části hřbitova; negativní energie údajně zůstává v hřbitově i na štítu kostela.
Velhartický hřbitov má svůj temný příběh: podle místních se vesnici jednou doslova srovnali se zemí lupiči a kostel nechali zapálit. Přestože není jisté, zda šlo o skutečný čin, legenda přetrvala.
Šumavské církevní památky pocházejí z období středověku; některé z nich přežily do dnešních dnů, jiné zničily válečné roky a vojenské hraniční pásmo. Obnova po pádu režimu často proběhla za pomoci bývalých šumavských rodáků a jejich potomků žijících v Německu.
Šumava jako místo hlubokých lesů a řídkého osídlení neměla v minulosti mnoho kostelů; lidé používali kapličky, boží muka a křížky, které sloužily jako modlitební i orientační body.
Na území Národního parku Šumava nebo v jeho okolí se nachází výběr dalších památek: Kostel sv. Štěpána na Kvildě, jehož první kaple shořela v roce 1889 a byla nahrazena kamenným kostelem vysvěceným v roce 1894; Kostel sv. Bartoloměje v Rejštejně; Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic; Kaple Hauswald u Srní s renovovanými pozůstatky po válce; a mnohé další.
Kostel sv. Štěpána na Kvildě byl původně dřevěný, postavený na počátku 18. století, a po velkém požáru v roce 1889 byl nahrazen kamenným kostelem podle vzoru novogotického stylu na Knížecích Pláních. V roce 1994 proběhla jeho rekonstrukce; v roce 2002 byl do stodolu zavěšen nový zvon.
Kostel sv. Bartoloměje v Rejštejně má původ v gotice, byl přestavěn do barokní podoby; interiér zdobí barokní oltář a rokokové svícny. Ve věži jsou tři zvony; jeden gotický z konce 14. století a dva další z roku 1994. Hřbitov u kostela skrývá známé osoby spisovatele Karla Klostermanna a jeho rodiny, a v blízkosti kostela připomínají sklářské památky hroby místních sklářů.
Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic je unikátní tím, že je zasvěcený svatému Vintíři - jedná se o jediný kostel na světě takto zasvěcený. Byl postaven baronem Františkem Karlem Villanim v roce 1734 na místě kaple z roku 1618; uvnitř najdeme skleněné vybavení - monumentální skleněný oltář, 14 zastavení křížové cesty, a další prvky od sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové. Kaple byla po válce znovu vysvěcena v roce 1995 a obnovena v 90. letech.
Hauswaldská kaple pod Březníkem - bývalé poutní místo s kapličkami a pramenem léčivé vody - byla zničena v 50. letech; v roce 2005 byla obnova dokončena a slavnostně znovu vysvěcena v roce 2006. Cesta k Hauswaldské kapli je bezbariérová a voda pramene stéká na skleněný blok se symbolsko spojení ručními otisky.
Kostel sv. Markéty v Kašperských Horách pochází z 14. století, gotické období bylo později doplněno pseudogotickou podobou; cenné jsou interiérové fresky a náhrobníky, venku stojí Kohoutí kříž - Arma Christi.
Kostel Nejsvětější Trojice na Srní byl postaven v letech 1804-1805 a vysvěcen v roce 1807; štíty a šindelová střecha, dva zvony bohužel nepřežily první světovou válku. Interiér zdobí rokokové svícny a barokní oltář; boční oltář zdobí socha Panny Marie Lurdské.
Odhalení ztracené středověké kaple a starověkých tajemství Chapel Head
Hauswaldská kaple byla znovuvysvěcena spolu s obnovou kaplí, a na Kvildě byl hřbitov zřízen u původního kostela v 18. století. V 70. letech 20. století byl hřbitov zrušen a náhrobky odvezeny do šrotu; v roce 2004 bylo několik náhrobků navráceno a v roce 2008 z nich vytvořeno pietní místo s pamětní deskou. Kvildský hřbitov se objevil i ve filmu Král Šumavy.
| Místo | Rok založení | Poznámka |
|---|---|---|
| Kostel sv. Štěpána (Kvilda) | 1765 (kostel) | požár 1889, novogotický kostel 1894 |
| Kostel sv. Máří Magdalény (Velhartice) | 1373 | tvář na štítu; balada Svatební košile |
| Kostel sv. Vintíře (Dobrá Voda) | 1734 | unikátní skleněné vybavení |
| Hauswaldská kaple (Srní) | 1820-1902 | 3 kaple; obnovena 2005-2006 |
Když je návštěva vhodná, mohou turisté a poutníci spatřit nejen architekturu, ale i příběhy, které vytvářejí spojení mezi vesnicí, kostelem a historií regionu. Kostely jsou často doménou komunit, která pečuje o jejich stavební stav, květinovou výzdobu a hudební programy.