Pastva pro oči i pro duši se v Dvoře Králové nad Labem spojuje s historií jeho chrámů, klášterů a věží, které formovaly tvář města. Dle legendy byl původní dvorec Chvojno i následná Curia postaveny v údolí u řeky Labe, kde již ve 9. století vznikl dřevěný kostel Povýšení Sv. Kříže, jenž v roce 1752 prošel přestavbou pod patronací Marie Terezie.
První kamenný kostel v Curia super Albea vznikl mezi lety 1210 a 1220. Byl jednolodní biskupskou bazilikou zasvěcenou sv. Janu Křtiteli a spolu s klášterem byl dílem templářů či johanitů, kteří ho chránili. V místě se dochovaly i staré vsi a palata, která podle zápisů odkazuje na architekturu a řádovou činnost. Původní patriční zasvěcení Povýšení Sv. Kříže se ve 14. století měnilo na Narození sv. Jana Křtitele, a poté v roce 1671 na mariánské poutní místo po přidání patronátu Panny Marie.
V roce 1773 došlo k navrácení původního patrocinia Narození sv. Jana Křtitele po opravě kostela, kterou vysvětil královéhradecký biskup Matouš František Chorinský z Ledské. Historie dvorského farního svědectví začíná zápisem z roku 1270 o přítomnosti dvorského plebána, který svědčil ve sporu o farní právo na Markovu ves. Markova ves zanikla v 15. století při husitských válkách a zápis byl uložen v archivu v Drážďanech, který shořel při bombardování města roku 1945.
Roku 1316 bylo latinské pojmenování Curia změněno na Hof, a český název Dwuor (Dvůr) je zapsán v roce 1421. Další významná kapitola nastala v souvislosti s farářskými jmenováními: Jan zvaný Střízek přišel roku 1357, a jeho nástupci Mikuláš z Chomutova a Jakub s císařem Karlem IV. uprostřed dění pokračovali ve významných misiích pro Dvůr Králové nad Labem.
Roku 1345 vypukl v městě požár, který zničil románskou baziliku; po rekonstrukci byl 14. století svědkem obnovy a rozšíření, a v roce 1380 ji byl opraven vévoda Vladislav z Opole spolu se svým bratrem Bolkem II. Kostel byl při různých zástavách města postupně vracen českému králi. V roce 1399 získala město Žofie Bavorská a městu byl udělen nový název Dvůr paní králové.
Současný kostel byl dokončen 1400 podle návrhu pražských mistrů Václava Parléře, jeho bratra Staněka a syna, a bývá označován jako trojlodní řádová stavba zaklenutá křížovými klenbami na štíhlých sloupech. Vysvěcení chrámu provedl arcibiskup Olbram III. ze Škvorce spolu s korunovující Žofií. Podle odborníků je prostor kostela zajímavým typem pro svoje architektonické řešení a styl.
Roku 1450 následovalo další vyhoření a znovupostavení presbytáře do roku 1486. Z roku 1588 pochází renesanční chrámová předsíń, později přestavěná do pseudogotického slohu. V roce 1606 byla postavena křestní kaple a další stavební zásahy následovaly až do 19. století. Věž kostela byla od počátku 17. století součástí vrcholné výstavby: první kapitálová věž byla postavena roku 1644 a v roce 1894 byla zvýšena na dnešních 64 metrů.
Do roku 1811 vykonávaly služby i tři zvony: největší z roku 1505 sv. Jan, druhý Umíráček z roku 1508 a třetí Čapek (Poledník) z roku 1540. Když se podíváme na architekturu a umění, do zdejšího kostela se vkládá památná socha Panny Marie a textilní oděvy vyrobené královédvorskými měšťany, které patřily k mariánskému kultu.
V roce 1817 byl podle zápisu Václava Hanky v rukopisné kobce kostelní věže objeven Rukopis královédvorský, jenž významným způsobem ovlivnil národní obrození. Repliky rukopisu jsou k vidění i v kostele, a to spolu s expozicí a vysvětlením historických událostí v prostoru věžní kobky, kde bývalý pověžný hlásil čas dřevěnou palicí na zvon Poledník.
V průběhu let prošel chrám řadou rekonstrukcí: generální opravy interiéru proběhly v letech 1933-1934, 1981 a 2007; opravy věže byly realizovány v letech 1933 a 1988, kdy byla z vrcholu věže sňata báň a uloženo pět listin s popisem činností městských organizací.
V současnosti je gotický Kostel svatého Jana Křtitele na náměstí Republiky dominantní ve městě a spolu se znějícími zvony - nejstarší z roku 1505, Umíráček z roku 1508 a Čapek z roku 1540 - představuje nejen výzdobu města, ale i historický zdroj o vztahu města k českému národnímu dědictví.
Pokud vás zajímá duchovní prostor, památky, architektura a historie, můžete během letních měsíců navštívit vyhlídkovou věž a kostel, kde se kromě interiéru nabízí i prohlídka zvonů a hodinového stroje. Otevřeno bývá v červenci a v srpnu denně kromě pondělí od 9.30 do 12.00 a od 14.00 do 16.30, v neděli odpoledne od 14.00. Výhled z ochozu ukazuje Zvičinu na obzoru a siluety Kuksu na druhé straně, zatímco sever nabízí historické jádro města.
Rukopis královédvorský, ačkoliv později uznáno jako padělek, zůstává významným kulturním a národně-obrozeneckým fenoménem, který stvrzuje pevné pouto Dvora Králové nad Labem k české historii a literatuře.
Klíčové momenty a zajímavosti
- Původní dřevěný kostel v údolí Labe z 9. století a jeho přestavba v 18. století.
- První kamenný kostel 1210-1220, zasvěcení sv. Janu Křtiteli a pozdější patrocinační změny.
- Renesanční a pseudogotické úpravy v 19. století a významné opravy 20. století a 21. století.
- Rukopis královédvorský a jeho replika v kostelní věži, spojení s Václavem Hankou a národním obrozením.
- Vyhlídková věž s výhledem na Zvičinu, Kuks a historické jádru města; prohlídky v letních měsících.
Ke kostelu a jeho okolí patří i Vestavěné muzeum a expozice, které připomínají šití šatů pro sochu Panny Marie a další oděvy ušité královédorskými měšťankami během staletí, z nichž některé byly věnovány Marie Terezií v roce 1743.
Obsah a architektonické detaily
Současná podoba kostela pochází z konce 19. století; nejvýznamnějšími prvky jsou trojlodní hala s křížovými klenbami nad štíhlými sloupy a bohatě zdobený portál ve střední ose s reliéfy rodiny a svatého Jana Křtitele. Z památek vyčnívá i hlavní oltář z roku 1682, který se dochoval dodnes, a renesanční předsíň, jejíž část byla zbořena až v 19. století.
V rámci prohlídek návštěvníci mohou vidět i rukopisnou kobku, kde Václav Hanka údajně objevil Rukopis královédvorský, a zpřístupněnou věž s výhledem na město a okolní krajinu. Dvůr Králové nad Labem tak spojuje bohatou architektonickou historii s literárně-kulturním dědictvím, které projektuje národní identitu města.
Moderní zpracování a prohlídky
Prohlídky vyhlídkové věže a kostela jsou v letních měsících k dispozici každý den kromě pondělí od rána i odpoledne. Při výstupech lze zblízka zahlédnout zvony a hodinový stroj a vychutnat si expozice, které připomínají i pověsti a dohady spojené s Rukopisem a s historií města.
Pro ty, kteří cestují vlakem, je Dvůr Králové nad Labem skvělou zastávkou pro poznání historie, architektury a výhledu na krajinu.