Až pojedete do Dvora Králové nad Labem do zoo, nezapomeňte vystoupit na věž zdejšího kostela. V rámci prohlídky uvidíte nejen interiér kostela, 3 zvony ze 16. století, byt hlásného ve věži. Podle archeologických nálezů byl vystavěn na základech románské apsidy datované na počátek 13. století. Kostelní věž byla přistavěna roku 1644, roku 1894 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a dostavbou. Nyní sahá do úctyhodné výšky 64 metrů. Je zpřístupněná návštěvníkům a z jejího ochozu jsou překrásné výhledy do kraje.
Gotický kostel byl vystavěn na místě původního románského kostelíka. Ten byl dvakrát přestavěn a rozšířen. Dnešní podobu získal kostel až v 90. letech 19. století. Kostelní věž byla přistavena po římsu roku 1644 a roku 1894 byla zvýšena na nynějších 64 metrů. Ve věži kostela jsou tři funkční zvony. Největší zvon pochází z roku 1505 a jmenuje se sv. Jan, říká se mu také „Hrubý“ nebo „Velký“. Další zvon, zvaný „Umíráček“, je z roku 1508 a třetí, „Čapek“ nebo také „Poledník“, je z roku 1540.
Dne 16. září 1817 „objevil“ v klenuté kobce kostelní věže český spisovatel, básník, jazykovědec, literární historik Václav Hanka společně s kaplanem Pankrácem Borčem tzv. Rukopis královédvorský - nejstarší česky psaný text se 14 písněmi ze 13. století. Přestože se ukázalo, že se jedná s největší pravděpodobností o padělek, který vytvořil Václav Hanka společně s přítelem, básníkem Josefem Lindou, a zřejmě i s dalšími, dokument významně ovlivnil atmosféru národního obrození a zapsal město výrazně do českých dějin.
V létě jsou návštěvníkům prostory rukopisné kobky i věže kostela přístupné v tyto dny nebo po předchozí domluvě s průvodcem J. V hradební zdi za kostelem sv. Objevte historický kostel sv. Podle archeologických nálezů byl kostel vystavěn na základech románské apsidy datované na počátek 13. Během prohlídky lze vidět interiér kostela, 3 zvony ze 16. Největší zvon ve věži kostela se nazývá sv. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.
- interiér gotického kostela
- 3 zvony ze 16. století: sv. Jan („Hrubý“), Umíráček, Čapek („Poledník“)
- rukopisná kobka a Rukopis královédvorský
- věž vysoká 64 metrů s vyhlídkou na kraj
Co stojí za návštěvu
Historie budovy a její architektura odráží proměny českých zemí od románského období po romantismus 19. století. Románská apsida z počátku 13. století ukazuje nejstarší kořeny místa, které se vyvinulo do gotického prostoru se značnou výškou a nádhernými výhledy. Věž přistavěná v 16. a 17. století a pozdější rekonstrukce vytvářejí unikátní kombinaci stavebních slohů.
Rukopis královédvorský, jehož „objevení“ je spojené s Václavem Hankou a Pankrácem Borčem, představuje významný moment české kultury a literatury. I přes pozdější zjištění o falešnosti textu zůstal dokument důležitým historickým zlomem, který ovlivnil národní obrození a obraz české historie.
Objekt je místem, které spojuje architekturu, historii a kulturu. Podle informací z nabídky pro návštěvníky lze pravidelně navštívit interiér, zvony a rukopisnou kobku, zejména během letních měsíců, kdy je umožněn vstup do některých prostorů i po domluvě se průvodcem.
Technické údaje a zajímavosti
- kostel byl vystavěn na základech románské apsidy z počátku 13. století
- gotická stavba a rozsáhlé úpravy 19. století
- věž vysoká 64 metrů, přístupná veřejnosti
- tři zvony: sv. Jan (1505), Umíráček (1508), Čapek/Poledník (1540)
- rukopisná kobka s Rukopisem královédvorským (1817)
Navštivte kostelní věž a vychutnejte si výhledy do okolní krajiny po rekonstrukcích a při zachování historických prvků, které činí z této stavby dynamický svědek české historie a kultury.