Počátky diplomatické kritiky a edice listin v českých zemích jsou úzce spjaty s významnými osobnostmi a institucemi, které utvářely systém evidování, krystalizaci textových materiálů a jejich ediční prezentaci napříč stoletími. První kroky lze sledovat již na konci 13. století, kdy na dvoře Václava II. působil jindřich Vlach a inicioval požadavky na řešení diplomatických materiálů; větší rozmach nastal však na dvoře Karla IV., kde se rozvíjela kritika a edice dokumentů, a to i prostřednictvím kulturně a akademicky aktivních osobností jako Francesko Petrarca.
Počátky a rané formy kritiky listin
Francesko Petrarca působil na dvoře Karla IV. a tradičně bývá spojován s počátečními vlivy na zobrazování a hodnocení listin. V 15. století na pražské universitě přednášel Prokop o vedení městských knih písař, což položilo teoretické základy pro praxi periody a evidence materiálu. Tyto rané snahy o evidenci materiálu se později propojily s činností Královské české společnosti nauk, kde se objevili G. Dobner a J. Dobrovský, kteří stáli u zrodu moderní kritiky a systematickéEvidence listin.
Formování klíčových edičních plánů ve 2. a 3. století
František Martin Pelcl (1734-1802) připravil plán pro edici klíčové publikace Českého diplomatáře, což systematizovalo činnost v 18. století. V 19. století pokračovaly významné osobnosti jako F. Palacký, J. Emler a G. Friedrich, kteří rozvíjeli koncepty a ediční rámce pro sbírky listin.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae a Moraviae
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae vznikl na počátku 20. století - od roku 1904/7 v Praze. U zrodu stál Gustav Friedrich, po jeho smrti pokračovali Olomoucká a Brněnská fakulta. Vycházeli editoři jako Kristen, J. Šebánek, S. Dušková, V. Vašků, J. Bistřický a Z. Svíták; edice měla pokrýt období až do roku 1411 a měla být doplněna o normativní kapitoly a kritiku.
Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae - soubor moravských listin vznikl v Brně v roce 1836 a zůstal uzavřenou edicí; u zrodu stál Antonín Boček. Tato edice obsahuje 15 svazků a pokrývá období 396-1411. Editoři byli A. Boček, P. Chlumecký, J. Chytil, V. Brandl, B. Bretholz.
RBM a Českomoravská regesta
RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae se soustřeďuje na výtahy z českých a moravských listin. Prvním dílem autorem je Karel Jaromír Erben; v roce 1855 vyšel první díl a následně na něj navázal J. Emler. Tato edice pokrývá období od roku 600 až do konce vlády Karla IV.
Monumenta Vaticana a Epistulae et acta nuntiorum
MV Monumenta Vaticana otevřely vatikánské archivy papežem Lvem XIII. roku 1881 a zahrnují roky 1342-1431. Editoři byli L. Klicman, J. B. Novák, B. Jenšovský, K. Stloukal, K. Krofta. Epistulae et acta nuntiorum zpracovávají léta 1592-1628, doba císaře Rudolfa II., a jsou psány částečně latinsky a italsky; editorem se stal Zdeněk Kristen, zakladatel PVH na UP.
Acta Sacrae a Archiv český
Acta Sacrae sledují akta pro šíření víry - úřad pro šíření víry - a pokrývají období po Bílé Hoře (1622-1626). Editorem je Ignác Kollmann. Archiv český (AČ) vznikl v roce 1840 Františkem Palackým jako edice určená k vydávání česky psaných písemností husitského věku a doby reformační, tedy 15. - 16. století; později zahrnuje i latinské písemnosti. Editoři jsou J. Kalousek a G. Friedrich.
CIMB - Codex juris municipalis
CIMB představuje ediční rámec pro místní právo a municipální kodifikace.
Všechny uvedené edice představují hlavní pilíře české diplomatické edice a jejich historický vývoj, který odráží roli univerzit, archivů a akademických společností ve vytváření a interpretaci diplomatických materiálů.
Epizoda 52: Dějiny České republiky
tags: #edice #papezskeho #diplomatickeho #materialu