V rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů se 24. ledna 2011 konala ve farním sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech ekumenická bohoslužebná slavnost.
Kazatelem byl pražský arcibiskup Dominik Duka OP.
Slyšeli jsme, že bylo řečeno otcům: „Nezabiješ!“
Při prvním pohledu nás napadá otázka, co ten evangelní úryvek pro nás vlastně může znamenat.
Má ekumena význam pouze pro nás, pro sjednocení nás křesťanů?
Máme ji chápat jako úsilí o sjednocení jedné ze zájmových skupin?
Konrád Lorenc považuje člověka za náhodné dílo přírody a pro velkou část populace nejsou lidé víc než živočichové, kteří přežili díky přirozenému výběru v rámci evoluce.
Dospělí jedinci jako členové stád a tlup se k sobě vůbec neznají a považují své sourozence z jednoho vrhu za protivníky nebo i za nepřátele.
Matoušův úryvek z Horského kázání mluví jinou řečí.
Teprve po tomto úvodu, jímž jsem chtěl nastínit naši současnou situaci, kdy skupinové zájmy neznají bratra či sestru, se chci vrátit k Bibli a k výkladu přečteného úryvku.
V sobotu jsem sledoval v televizi rozhovor moderátora s mladou historičkou.
Redaktor často opakoval námitku proti historii jako „měkké vědě“, o které se často pochybuje, zda vůbec vědou je a zda má nějaký užitek, a která je v tomto ohledu ve stejné situaci jako všechny ostatní humanitní obory.
A jak se k Bibli a k tomu, co nám říká, staví naše společnost?
V roce 2009 jsme se dověděli, že se poprvé v našich moderních dějinách Bible s více než 110 000 prodanými výtisky stala bestsellerem.
Pokud jsem si všiml správně, mělo na tom zásluhu pět překladů, které měli knihkupci tehdy na pultech - Bible 21 (B21), Český ekumenický překlad (ČEP), Jeruzalémská Bible (JBČ), Biblický studijní překlad (BSP) a Bible kralická (KRB).
Jsem přesvědčen, že je dobře, že máme tolik překladů do českého jazyka.
Každý překlad je někdy více, jindy méně současně výkladem.
Pokusím se porovnat několik klíčových termínů ve zmíněných pěti verzích.
Úvodní 21. verš používá tzv. božského pasiva, což znamená vlastně: „Bůh řekl“.
Můžeme se ptát, komu.
Podle rabínské tradice s přihlédnutím k Ex 20,13 to znamená: „Řekl Mojžíšovi a sinajské generaci.“
Soudem je v duchu tehdejší apokalyptiky míněn Boží soud či poslední soud.
Úryvek obsahuje šest antitezí, které ukazují Ježíšův způsob rabínské metody, s kterým se setkáváme v halachitských písmech, především v Toseftě.
Je to často užívaná metoda tanaitských autorů, jako je tomu například u Hilella a Šamaje, Ježíšových současníků.
V úryvku se stupňuje gradace: „hněv - raka - móre“.
Výraz „raka“ je běžný u Kurta Alanda a blíží se k syrskému výrazu „reka“, jak uvádí v poznámce Jeruzalémská Bible (prázdná, dutá hlava).
Výraz „odpadlíku“ Jeruzalémské Bible, překlad „móre“, je ekvivalentem pro „bezbožný blázne“.
Myslím, že tento kratičký a náznakový exkurz do exegeze a historie nám ukazuje, zda můžeme bez studia přistupovat k výkladu dvojice „raka - more“.
Čteme tento úryvek v rámci ekumenického setkání při hledání jednoty.
Uvědomujeme si, že eschaton není někde v budoucnosti přicházející událost, ale již námi po Kristu žitá přítomnost.
Ekumena není rozmar ani sebezáchovné puzení.
Je to Boží příkaz.
Je to přání našeho Pána Ježíše Krista, pravého Boha a pravého člověka, Syna Božího.
Z textu vyplývá, že prvním předpokladem ekumeny není láska či přátelství, jak by se mohlo zdát, ale opravdová úcta k druhému bez snižování nebo ponižování.
Je to úcta na prvním místě bez hněvu, odporu či nenávisti, bez zatracování a nadávek, které by se nám mohly vrátit.
O tom svědčí dějiny křesťanství a konfesních válek.
Nevraživost nemůže být cestou ke smíření.
Nejsou to jen listy Jana Pavla II. na přelomu druhého a třetího tisíciletí s prosbou o odpuštění, které není možné bez přiznání viny.
Slyšeli jsme rovněž jeho slova v roce 1995 na olomouckém letišti v Neředíně při svatořečení Jana Sarkandra.
O to víc si vážím slov předsedy Ekumenické rady církví a synodního seniora bratra Pavla Smetany, která pronesl poté na Velehradě.
Dovolte mi připomenout prosbu o odpuštění a smíření Pavla VI., který na II. v roce 2015 nebudeme vzpomínat pouze výročí upálení Mistra Jana Husa, ale také si připomeneme 50. výročí ukončení II. vatikánského koncilu, na kterém zazněla slova lítosti z úst pražského arcibiskupa kardinála Josefa Berana.
Co závěrem?
Ekumena není pouhou církevní záležitostí, lidstvo není ani stádo, ani tlupa.
Kázání Mons. Dominika Duky OP, arcibiskupa pražského při ekumenické bohoslužebné slavnosti v rámci Týdne za jednotu křesťanů, kostel Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech, 24.
Věříme, že křesťanská jednota je založena na teologickém poznání, že jsme se vírou stali údy jednoho Kristova těla.
Křesťanská jednota není jednou z možností; je to dar, který je třeba přijmout a žít.
Jako metodisté reagujeme na teologické, biblické a praktické poslání usilovat o jednotu křesťanů tím, že tak činíme na místní, národní a celosvětové rovině.
Mnohými způsoby se snažíme vzájemným uznáním církví, členů a služebníků dojít k společnému slavení svaté večeře Páně se všemi údy Božího lidu.
I když víme, že věrnost vlastní církvi je vždy podřazena životu v církvi Ježíše Krista, srdečně se radujeme z bohaté zkušenosti odpovědných představitelů naší Evangelické církve metodistické, jak se projevuje v radách a konzultacích, ve dvoustranných a vícestranných rozhovorech i jiných formách ekumenického setkávání, které přispívají k ozdravění církví a národů.
Vidíme, jak Duch svatý působí tím, že mezi námi činí jednotu viditelnější.
Jako lidé, kteří jsme na této planetě odkázáni jeden na druhého, vidíme nutnost pohledět na své vlastní dědictví sebekriticky a pečlivě hodnotit jiné tradice.
Při těchto setkáních není naším cílem redukovat naukové rozdíly na nejmenšího společného náboženského jmenovatele, nýbrž povýšit všechny tyto vztahy na nejvyšší možnou rovinu lidského společenství a chápání.
S Boží pomocí společně usilujeme o spásu, zdraví a pokoj všech lidí.
Ekumenické aktivity se dějí i na úrovni jednotlivých společenství (sborů, farností, náboženských obcí).
Jedná se například o společné bohoslužby nebo spolupráci s partnerskými sbory v zahraničí.
Péče o stvoření - např.
Církevní hudba - např.
tags: #ekumenicka #nauka #biblicka #cirkev