Relikviář svatého Maura patří k jedinečným zlatnickým památkám v České republice. Záměr vytvoření moderní muzejně-galerijní expozice v horní části zámeckého areálu Bečova nad Teplou představuje zásadní krok v zachování a prezentaci této unikátní památky.
Nová expozice a její význam
Státní hrad a zámek Bečov nad Teplou na Karlovarsku připravují přesun relikviáře do nové expozice v Pluhovských domech, která bude obsahově a prostorově rozsáhlejší a interaktivní. Bude primárně přístupná bez průvodce a umožní se k samotnému relikviáři opakovaně vracet. Vedle expozice vznikne vybavený multimediální sál, edukační učebny, šatny pro návštěvníky, vyhlídková věž a kavárna ve francouzském stylu. „Záměr vytvoření nové expozice spolu se snahou zachránit a šetrně prezentovat unikátní hrad byla velká výzva,“ uvedl kastelán Tomáš Wizovský.
Po přesunu relikviáře ze spodního barokního zámku do nových prostor v Pluhovských domech se uvolní celé patro piano nobile a vznikne plnohodnotná zámecká expozice zaměřená na poslední šlechtické držitele panství - vévodský rod Beaufort Spontin. Návštěvníci budou mít možnost prohlédnout si i veškerý původní mobiliář.
Historie relikviáře a původní umístění
Relikviář sv. Maura byl vyroben mezi lety 1225-1230 na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes (dnes Belgie). Sloužil pro uložení ostatků sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Apolináře. Po Velké francouzské revoluci byl klášter Florennes zrušen a relikviář skončil v sakristii farního kostela mezi nepotřebným nábytkem. Roku 1838 jej odkoupil Alfréd de Beaufort-Spontin a nechal jej opravit. Do Bečova nad Teplou byl relikviář poprvé přemístěn v roce 1889.
Relikviář přečkal období 20. století navzdory politickým změnám a peripetiím. Po druhé světové válce byl majetek Beaufort‑Spontinů vyvlastněn a rodina musela opustit Československo. V červnu 1984 zahájil americký podnikatel Danny Douglas jednání o odkoupení památky a ukrytí lokality. Kriminální vyhledávání vedlo k odhalení relikviáře v zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie v Bečově, 5. listopadu 1985 byl nalezen.
Restaurování a technické detaily
Relikviář je výjimečnou doměčkovou (tumbovou) relikviářovou památkou se skupinou 14 sošek, 12 kruhových reliéfů a bohatou drahokamovou výzdobou. Uvnitř jsou kosterní pozůstatky několika jedinců, textilie a fragmenty kůže a dřeva. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým ořechovým jádrem. Nádherná filigránová výzdoba zahrnuje 68 druhotně osazených gemů a antických kamenů, celkem stovky plomb, kterými byly doplněny filigrány. Gemy a kameny pocházejí z ametystu, křišťálu, chalcedonu, safíru a barevných skel, s raženými a zlatými detaily.
V 19. století byly některé kameny doplněny papírovými útržky k nastavení výšky v lůžku filigránu. Restaurování zahrnovalo demontáž výzdoby, důkladné čištění, očištění kamenů, doplnění podložek z lipového dřeva, obnovu jádra i výrobu nových hřebů. Proces zahrnoval techniky zlatnické tradice, jako braun-firnis, niello a ražení. Bylo nutné vyrobit nové kotvení a zajistit dlouhodobou stabilitu výzdoby.
Mezitím byla vypracována koncepce doprovodné expozice a maketa jádra, která napomohla přesnému tvarování a rekonstrukci. Restaurátorská práce probíhala pod dohledem mezinárodní komise a s konzultacemi expertů z klenotnice dómu v Cáchách. Před samotným znovu_uvedením do provozu proběhlo mnoho testů a zkoušek technologií a materiálů, aby byla zajištěna co největší věrohodnost a trvanlivost rekonstrukce.
Současný stav a budoucí prezentace
Relikviář je po rekonstrukci a restaurování jedním z nejcennějších pohledů na románské zlatnictví v České republice. Po dokončení renovací bude trvale vystaven v Bečově nad Teplou, s novou expozicí, která propojí historické jádro s moderními edukačními a multimediálními prvky. Záměr poskytne návštěvníkům plně interaktivní prožitek se zapojením do vyprávění příběhu relikviáře a jeho unikátního nalezení.
V průběhu restaurování byl relikviář dvakrát vystaven na pražském hradě a získal široké mediální ohlasy. Nyní se projekt posouvá do definitivní fáze realizace a otevření veřejnosti v nových prostorách.
Podrobnosti expozice a doprovodných aktivit
Vedle samotné expozice budou k dispozici edukační programy, muzejní učebny a vyhlídková věž. Návštěvníci mohou očekávat i kavárnu ve francouzském stylu, která doplní kulturní a vzdělávací programy. Expozice bude zaměřena na fenomén relikviáře sv. Maura, jeho ikonografii, historické osudy a techniky zlatnictví středověku. Interaktivní prvky umožní návštěvníkům prohloubit porozumění tématu a seznámit se s postupy restaurátorských prací, které byly nezbytné pro záchranu památky.
Tabulky a specifika relikviáře
| Rozměry | 142 x 48 x 70 cm |
|---|---|
| Jádro | nové ořechové |
| Materiál výzdoby | stříbro zlacené, filigrán, gemy |
| Počet sošek | 12 apoštolů + 2 hlavní postavy (Ježíš a sv. Maur) |
| Počet reliéfů | 12 kruhových výjevů na střeše |
| Hmotnost | oficiálně neoznámena (z bezpečnostních důvodů) |
V roce 2021 byl identifikován tzv. ropuší kámen, vzácný a unikátní. Kámen je zasazen do filigránové destičky nad raženým medailonem znázorňujícím Salome s hlavou sv. Jana Křtitele. Prameny o ropuších kamenech sahají až do 4. století a jejich evropská osudy jsou doložena v encyklopediích i časech renesance.
