Správa břevnovského kláštera zodpovědně pečuje o to, aby si v Benediktinském arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově našel každý to své - ať už přichází za kulturou, odpočinkem, inspirací, nebo obchodními příležitostmi. Zastavte se v našem infocentru, které je vstupní branou do kláštera i jeho příběhů. Nabízíme zde nejen praktické informace a vstupenky na prohlídky, ale také suvenýry, klášterní produkty nebo malé občerstvení. Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut.
Klášter Břevnov byl založen r. 993 Boleslavem II. a biskupem Vojtěchem. Obnovený klášter byl do současné podoby postupně přestavěn v letech 1708-1745 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Hlavní oltář z roku 1718 je proveden podle návrhu Kryštofa Dienzenhofera řezbářem Josefem Dobnerem, plastiky od Matouše Václava Jäckela. Oltářní obrazy jsou dílem Petra Brandla. Klášter se vyhnul josefínským reformám, možná i díky tomu, že za pruského obléhání Prahy roku 1757 sloužil jako stáj a lazaret.
Historické zahrady a jejich proměna
Zahrady bývaly od počátku nedílnou součástí hospodářství benediktinských klášterů. První zahrady vznikaly ve venkovských dvorech a později byly integrovány do klášterního areálu. Sestava zahrady z roku 1737-1738 byla rozdělena na horní sad, užitkovou a květinovou část s herbáriem a živými ploty. Vinice byly vysazeny na jižním svahu, v okolí budovy zvané „mincovna“. V dolní části zahrady se nacházela květinová část s pravidelnou síťí a alejemi. Po zničení kláštera husity v roce 1420 a následných opravách v 15.-17. století došlo k významné rekonstrukci, která završila barokní podobu kláštera.
V 19. století byl gloriet adaptován na kapli - boční arkády byly zazděny a socha svatého Josefa byla odstraněna. V 20. století prošla zahrada devastací po vyhnání řeholníků v roce 1950, a až do roku 1990 zůstávala v havarijním stavu. První fáze revitalizace zahrady proběhla v letech 2009-2012, která zahrnovala obnovu horního sadu, opravy opěrných zdí, kapli Josefky, závlahový systém a kompletní rekonstrukci oranžerie.
Oranžerie, její historie a současnost
Oranžerie byla projektována Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem a sloužila k pěstování choulostivějších rostlin. První zmínka o oranžerii je z roku 1737 a její provoz byl rozšiřován během 18. století. V 19. století byla oranžerie rozšiřována a opravována ve více etapách (1825, 1851, 1862, 1867-68). Po druhé světové válce došlo ke zhoršení stavu, a do roku 1990 byla v havarijním stavu. V rámci rekonstrukce byly doplněny inženýrské sítě, závlaha a byla zprovozněna rezervoár před oranžerií s čerpáním vody z Brusnice.
Nyní je klášter mimo jiné i kulturním prostorem: pronájem reprezentačních prostor bývalé opatské rezidence (prelatury) a celého prvního patra (Tereziánský neboli Asamův sál a dva salonky) poskytuje ideální prostředí pro koncerty, přednášky, kongresy a firemní akce.
Prohlídkový a návštěvnický režim
Pro návštěvníky je k dispozici prohlídkový okruh, který zahrnuje barokní baziliku sv. Markéty, románskou kryptu z 11. století a prelaturu s Tereziánským sálem a freskovou výzdobou ambitových chodeb. Návštěvníkům je k dispozici odborný průvodce ve vyhrazených časech, který je provede barokní bazilikou, kryptou a interiéry prelatury. Prohlídka trvá přibližně 90 minut a zahrnuje také výklad o Benediktově řeholi, založení kláštera sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem, a spojení klášterů Břevnov a Broumov. Z kláštera je možné vyrazit na prohlídky i do okolí a využít pivovar s historickou vazbou k místní tradici.
Vstup do areálu je řízen a vjezd do klášterní zahrady je umožněn v určitém časovém okně. Návštěvníci mohou využít infocentrum, které je vstupní branou do kláštera i jeho příběhů. Vstupenky na prohlídky a suvenýry lze zakoupit přímo na místě. Zákaz volného pohybu psů a dalších zvířat po celém areálu platí; psi mohou být jen na vodítku a majitelé musí po svých zvířatech uklízet.
Historické a kulturní kontexty pro návštěvníky
V klášteře žila řada významných mnichů, například Jan z Holešova, který patrně jako první používal pravopis s diakritikou. Husitské války klášter poškodily; roku 1420 jej zničili táborité a mniši přežívající odešli do Brouova. Příběhy a malby v klášteře odhalují historické vrstvy, včetně maleb na Tereziánském sále a dalších prostorách. V kostele sv. Markéty lze vidět bohaté barokní prvky a fresky, které dokreslují výjimečný duch místa.
Hřbitov u kostela sv. Markéty je známý jako poslední odpočinek karla Kryla. Barokní bazilika, románská krypta a prelatura s Tereziánským sálem tvoří jádro prohlídkového okruhu, který nabízí vhled do historie i současného života kláštera. Vizualizace pramene Brusnice a letohrádek Vojtěška s kaplí nad studánkou tvoří součást jedinečné zahradní kompozice, kterou lze navštívit v rámci vyhrazených časů.
Praktické informace pro návštěvníky
Prohlídky jsou k dispozici denně od 6:45 do 20:00, zahrnují exteriéry i interiéry kláštera a jsou vedeny zkušenými průvodci. Pro zájemce o kulturu a společenské akce lze pronajímat reprezentativní prostory prelatury a salónů pro koncerty, přednášky a firemní akce. Vstupní branou do areálu je infocentrum s prohlídkovými vstupenkami, suvenýry a občerstvením. Ubytování v hotelu Adalbert v klášterním areálu nabízí klidné zázemí pro návštěvníky.
Pro zajištění kultury i duchovního dědictví zůstává klášter aktivní v současném životě města a slouží veřejnosti v mnoha podobách, včetně správy farností u kostela sv. Markéty a příležitostí pro svatby, firemní akce a koncerty.
- Navštivte barokní baziliku sv. Markéty a románskou kryptu s 11. století.
- Prohlédněte prelaturu s Tereziánským sálem a ambitovými chodbami.
- Prozkoumejte zahrady a letohrádek Vojtěška nad pramenem Brusnice.
- Využijte infocentrum pro praktické informace a vstupenky.
- Uvažte o ubytování v hotelu Adalbert a o občerstvení v Klášterním šenku.
tags: #brevnovsky #klaster #oteviraci #doba