kostel sv. Jakuba v Rovné je jeden z nejkrásnějších a nejdochovanějších románských kostelíků v Čechách s unikátní uměleckou výzdobou z 12. a 13. století. Je jen o něco mladším bratrem světoznámé hradní kaple sv. Kateřiny ve Znojmě a bezpochyby se na jeho stavbě pro pána dvorce podílela sázavská stavební a umělecká huť románských benediktinů. Kromě pozoruhodné řady kamenných reliéfů se zvířecími motivy na vnějším plášti kostela připomínající výzdobu benediktinského kostela jeho jmenovce - kostela sv. Jakuba v Řezně - jsou naprosto unikátní románské malby v interiéru.
kostel je dochován ve vzácné románské podobě a představuje díky své unikátní umělecké výzdobě z konce 12. století jednu z nejvzácnějších románských památek v České republice. Románský kostelík sv. Jakuba v Rovné (vystupující jako součást Stříbrné Skalice) byl založen před rokem 1150, přestavěn pozdně románsky kolem roku 1240 a charakteristickou červenou barvu zdiva dodává stavbě červený pískovec z Nučic. Jednolodní obdélný kostel s apsidou má hranolovou věž na západní straně. Loď kostela je plochostropá a do ní je otevřeno půlkruhovým obloukem podvěží.
Historie a ikonografie v interiéru
V apsidě se nacházejí obrazy: Majestas Domini, apoštolové s poprsím Krista uprostřed a legenda o svatém Jakubovi, na jižní a severní stěně pak christologický cyklus, na západní stěně legenda o sv. Mikuláši a další scény z Kristova života. Původní románské malby vznikaly ve dvou etapách - první kolem roku 1150-1180 a druhá kolem roku 1240. Dvě fáze maleb nejsou dílem jednoho autora; jejich styl se liší kompozicí, charakteristikou figur i kresbou, avšak vzájemně na sebe navazují a doplňují výjev o životě a utrpení sv. Jakuba.
Loď je plochostropá, presbytář a boční stěny nesou románské nástěnné malby s dominantními motivy apostolů a scénami z Kristova života. Přestože v 90. letech 20. století byly plastiky na severní straně zazděny a nahrazeny kopiemi, původní výzdoba interiéru zůstává klíčovým svědectvím románského malířství v ČR. V západní stěně nad emporou se nacházejí další výjevy ze života sv. Mikuláše a plastickou výzdobu doplňuje barokní freska sv. Vzestupu sv. Mikuláše z doby kolem roku 1708, která vznikla při rekonstrukci kostela.
Ke kostelu patří i původní románská kamenná mensa v apsidě a další prvky, které svědčí o původu a vývoji objektu. V 50. letech 20. století byla odhalena původní románská zdiva a nástěnné malby, které následně prošly konzervací a restaurací. Kromě maleb z 12. a 13. století obsahuje výzdoba také kamenné reliéfy pocházející z konce 12. století, které nesou zvířecí motivy a připomínají výzdobu benediktinského kostela sv. Jakuba v Řezně (Regensburg). Některé reliéfy byly v 90. letech 20. století nahrazeny kopiemi.
Architektura a stavební vývoj
Kostel sv. Jakuba je jednolodní s apsidou a věží na západní straně; apsida a loď nejsou omítnuty. Triumfální oblouk je odstupňovaný a apsida je sklenuta konchou. Původní dřevěná tribuna byla zřejmě zničena požárem sousedního dvorce, o čemž by mohl svědčit ohořelý trám v nadpraží vchodu. Původní sakristie byla po rekonstrukci zazděna v severní zdi, která byla při restaurování v letech 1950-1953 odstraněna a zazděna. V lodi a presbytáři se dochovaly unikátní románské nástěnné malby, které vznikaly ve dvou etapách.
V 16. století byla panská tribuna přepracována na kruchtu, v roce 1708 bylo vystavěno šnekové schodiště na věž a věž byla nově zastřešena. Zvon z věže byl zrekvírován v roce 1916. V roce 2012 byly v kostele instalovány nové dubové lavice od truhlářů Romana Lišky a Marka Sladkého. Ve věži visí zvon Sv. Jakub Větší z roku 2015 od zvonaře Petra Rudolfa Manouška; průměr zvonu 693 mm, hmotnost 203 kg, laděný je do tóniny Cis 2.
Podrobnosti o okolí a turistické zajímavosti
Po žluté turistické značce stoupáte z kláštera nahoru po silnici Uhlířskojanovická, kde po levé straně mezi 500 metry od kláštera naleznete Českou chalupu, kterou nechal v roce 1885 postavit malíř a karikaturista Soběslav Hippolyt Pinkas, dědeček Jiřího Voskovce. V této chalupě se Voskovec narodil a s Janem Werichem zde sepsali Vest Pocket Revue, která odstartovala slavnou éru Osvobozeného divadla. Hned za chalupou stojí kaplička sv. Prokopa, postavená podle návrhu S. Pinkase. Žluté značky vedou dále podél Čertovy brázdy, pravděpodobně staré pravěké úvozové cesty k Českému Brodu, dle legendy vyoral sv. Prokop s ďáblem na pluh.
Při stoupání je možné potkat dřevěnou křížovou cestu, která lemuje Čertovu brázdu i značku. Z rozcestníku Na Trojici pokračujete neznačenou lesní cestou k rozcestníku Vlkaňák a pak dále na západ až nad Sázavský hřbitov. Od hřbitova vede červená turistická stezka dál ke kostelu sv. Jakuba; z jeho interiéru je možné poznávat další části regionu jen po domluvě s místní správcovou paní M. Po prohlídce kostela sv. Jakuba můžete pokračovat na náměstí ve Stříbrné Skalici, kde najdete barokní radnici a barokní kostel sv. V. Není-li kostel veřejně přístupný, je možné domluvit prohlídku interiéru s místní správou.
Hřbitov a sakrální architektura okolí
V Posázaví se nachází hřbitovní kostelík sv. Maličký románský kostel s dochovanými románskými freskami z 12. a 13. století a s kamennými reliéfy nad portálem a na severní fasádě. Kostel sv. Maličký je považován za jednu z nejcennějších románských památek v regionu, kterou doplňuje výzdoba, malby a sochařské prvky spojené s místní tradicí. Kostel sv. Jakuba z Stříbrné Skalice je vzácný nejen pro svůj vnitřní program, ale i pro spojení s hornickou činností v okolí, což dokládá patrocinium sv. Jakuba Většího - patrona horníků.
Kostel sv. Jakuba byl 31. 12. 1965 zapsán spolu s márnicí a ohradní hřbitovní zdí do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 25178/2-857. V některých spisech bývá uváděno, že nejstarším dokladem románského malířství je výzdoba hradní kaple sv. Kateřiny ve Znojmě z roku 1134, nicméně výzdoba kostela sv. Jakuba v Rovné je jen o několik let mladší a představuje tak důležitý krok ve vývoji románského malířství v ČR.
Shrnutí významu a současný stav
Kostel sv. Jakuba v Rovné a hřbitov ve Stříbrné Skalici představují jedinečnou kombinaci románské architektury, renesančních a barokních prvků a významné románské malířství, které dokumentují vývoj kostelů v Posázaví od 12. do 13. století. Dochované fresky, kamenné reliéfy a stavba samotná tvoří jednu z nejcennějších románských památek v České republice, která si vyžaduje pečlivou prezentaci a ochotu veřejnosti sdílet její historický kontext a umělecký odkaz.
kostel sv. Jakuba v Rovné a hřbitov ve Stříbrné Skalici si zaslouží pozornost návštěvníků i badatelů, kteří chtějí pochopit prehistorii regionu, vliv benediktinské kultury a průřez románským malířstvím. Interiérové malby a kamenné reliéfy, působivá kruťská architektura a poutní místa v okolí vytvářejí soustavný obraz posázavského regionu jako živé muzejní pole, které propojuje minulost s moderním poznáním a turistickým potenciálem.
