Nepřehlédnutelné bílé moderní věže se zlacenými hroty patří od 60. let 20. století benediktinskému klášteru Na Slovanech, jehož kostelní věže shořely v roce 1945 při náletu na Prahu. Klášter byl v roce 1347 založen Karlem IV. a stal se střediskem vzdělanosti, umění a slovanského písemnictví. V ambitech se dochovaly zbytky cenných gotických nástěnných maleb.
Kostel Panny Marie, sv. Jeroným, Cyrila a Metoděje a další součásti klášterního komplexu se vyvíjely po staletí, ačkoli některé části, včetně kaplí a křížové chodby, nesou stopy různých historických období. Bohoslužby zajišťuje Řeckokatolická farnost u sv. Císařská kaple, kaple sv. Benna, Šebestiána, Fabiána, Rocha a Rozálie v Emauzích, a v klášterní kapli Panny Marie probíhají nedělní bohoslužby v 7:45 a 11:00.
Klášter Na Slovanech byl založen Karel IV. roku 1347 pro mnichy benediktiny východního obřadu povolané z Dalmácie a Chorvatska, kteří používali jako liturgického jazyka staroslověnštinu. Úmyslem císaře bylo upevnit slovanské vztahy a přispět k odstranění rozkolu mezi západní a východní církví. Byl to jediný slovanský klášter a jediné nelatinské sdružení v západním křesťanstvu Karlovy říše.
Klášter se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřili i Jan Hus, Jeroným Pražský a další. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, mimo jiné i tzv. Remešský evangeliář, který se přes Cařihrad, kam jej zaneslo husitské poselství, dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů. Objekt kláštera s novým kostelem - perlou českého gotického stavitelství - byl postaven v blízkosti starého farního podskalského kostelíka sv. Kosmy a Damiána, vystavěného prý sv. Václavem.
Klášter s kostelem byly dokončeny a slavnostně vysvěceny arcibiskupem Očkem z Vlašimi za přítomnosti Karla IV., jeho syna Václava IV. a významných hostů 29. 3. 1372. Ten den se četlo evangelium o setkání Krista s učedníky v Emauzích, proto se objekt nazýval též Emauzy. Stavba trvala 24 let a stála stejné množství peněz jako Kamenný (Karlův) most. Stavitel objektu není znám.
Chrám ke cti sv. Jeroným, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa, a později Panny Marie má některé architektonické prvky a náměty připomínající díla dvorské stavební hutě řízené tehdy Petrem Parléřem. Připomíná ho i odvaha postavit neobvyklou mohutnou síňovou budovu bez věží, zobrazovanou později na starých rytinách Prahy. Stavba trvala 24 let včetně vynikající umělecké výzdoby.
V levém rohu za oltářem je socha sedící Matky Boží montserratské - Černá Madona. Při bombardování kostela v roce 1945 socha jako zázrakem nebyla poškozena a byla odvezena do kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí, odkud byla po rekonstrukci vrácena na své původní místo. Nástěnné malby se řadí mezi nejvzácnější památky české gotiky.
Křížová chodba - ambulantní prostor - je vyzdobena párovou malbou, tj. zobrazující výjevy z obou zákonů biblických. Je to druh fresky, která je evropskou raritou a nejcennější památkou zachovanou z gotického období. V 50. letech byly fresky restaurovány tzv. pekováním.
Klášter prošel celkem bez úhony všemi historickými otřesy. Za husitských bouří přešel ke kališníkům, byla zde umístěna husitská posádka, a tak byl ušetřen lidového hněvu a zničení. V 16. století byl opatem Matoušem Benešovským proměněn v hospodu s kuželníkem a hudebníky k zábavě. Na počátku 17. století po Bílé hoře sem Ferdinand III. pozval španělské benediktiny, za jejichž působení došlo k důkladné barokizaci kláštera i chrámu.
Po roce 1880 v tzv. beuronském období byl klášter s kostelem obnoven a přestavěn pro potřeby benediktinské kongregace původem z jihoněmeckého Beuronu. Nahradili většinu barokních prvků pseudogotickou strohostí zvláštního slohu, dnes zvaného beuronský. Jejich hudbymilovný opat založil zvláštní tzv. Před 2. světovou válkou byl klášter začleněn do nového urbanistického řešení nábřeží a svahu pod Emauzy. Architektura se promítla do moderních změn ve 20. století.
Po roce 1947 byly restaurovány poškozené gotické fresky v ambitu. V následujících letech byl postaven nový železobetonový krov. Rekonstrukční práce byly svěřeny prof. ČVUT Oldřichu Štefanovi. V roce 1964 byla vypsána neanonymní soutěž pro architektonické řešení střechy a věží zničeného kostela. Ze soutěže vyšel vítězně návrh ing. arch. Františka Marka Černého, pod jehož vedením byla místo požadovaných věží instalována zcela moderní konstrukce, označená za couragé, patřící k nejhodnotnějším projevům moderní architektury v Praze: asymetrická 32 metrová skořepinová dominanta se 40 cm silnou konstrukcí z bílého betonu.
Výška špice od země je 52 m, od římsy 32 m. Při rekonstrukci byly odkryty fragmenty nástěnných maleb a nápisů v kapitulní síni kláštera. 1. října 1990 přišli z italské Nocie, rodiště sv. Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Emauzské opatství.
Klášter založil roku 1347 král a pozdější císař Karel IV. Klášterní kostel byl vystavěn ve stylu vrcholné gotiky a prostornou křížovou chodbu ozdobily dodnes dochované úchvatné fresky s náměty ze Starého a Nového Zákona. Dokončené budovy posvětil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi při slavnostní bohoslužbě na Pondělí velikonoční roku 1372. Čtení textu z evangelia o setkání Krista s učedníky v Emauzích, které se váže k této události, vedlo k pozdějšímu pojmenování „V Emauzích“, zkráceně „Emauzy“.
Pro naše virtuální návštěvníky jsme na těchto stránkách připravili procházku klášterem, v rámci které se dostanete nejenom do míst, ale můžete cestovat dokonce i časem.
Z hlediska současnosti se Emauzy staly místem pro kulturní akce a pronájmu, kde část prostor areálu opatství je využívána pro kanceláře a další aktivity; v areálu se nachází Café Emauzy a kostel sv. Panny Marie.
tags: #emauzsky #klaster #porad #bohosluzeb