Náš sbor působí v Poličce a jejím okolí. Jsme evangelíci, protestanté, navazujeme na bohatou minulost, radujeme se z přítomné svobody. Chceme být sborem otevřeným. Strach je jedním z hlavních životních témat. Kolikrát se v životě bojíme o sebe, o své blízké, o osud něčeho, co máme rádi. Strach dokáže ovládnout lidskou mysl a nasměrovat lidské chování.
Na světě existuje mnoho hranic. Nejznámější jsou hranice mezi zeměmi. Člověk často potřebuje speciální knížečku, aby vstoupil do určitého státu. Cestovní pas. A někdy ani ten nestačí. Za hranicemi začíná jiná země, jiný jazyk, jiná kuchyně, jiné tradice, jiná víra, jiná kultura. Proto rádi cestujeme.
Letošní tábor s Američany proběhne ve dnech 20.-24. V evangelickém sboru máme rádi hudbu. Ve 4. adventní neděli 21. prosince budeme pře kostelem na schodech zpívat známé adventní a vánoční písně. V neděli 28. Evangelický kostel v Poličce patří do sakrálních památek, které jsou z období první republiky. Kostel byl postaven v letech 1936 až 1937 na pozemku za hradbami historického města. Chrám se nachází jižně od hráze Synského rybníka. Konají se v něm pravidelné bohoslužby každou neděli v 8:30 hodin, takže v tu dobu lze nahlédnout do interiéru chrámu. Prostá budova byla původně určená pro filiální evangelický sbor. Atypický kostel byl postaven podle návrhu českého architekta doktora Bohumíra Kozáka z Prahy. Stavitelské plány byly rozpracovány místním stavitelem Josefem Machem, kterému byla rovněž celá stavba zadána. Protestantský svatostánek byl symbolicky otevřen položením základního kamene roku 1936. Položení kamene proběhlo šestého července, což je svátek upálení mistra Jana Husa. Samotná slavnost otevření kostela se pak konala o rok později, konkrétně šestého července roku 1937. V té době spadal evangelický sbor v Poličce pod sbor v blízkém Telecí. V roce 1946 se však osamostatnil a k funkcionalistickému kostelu byla v letech 1947 až 1948 přistavěna fara, aby zde mohl bydlet farář s rodinou.
V současné době patří kostel Českobratrské církvi evangelické a věž kostela je zakončena typickým symbolem evangelíků, tedy kalicha. Ke kostelu vedou schodiště, takže od vchodu kostela je pěkný výhled na Synský rybník. Hlavním sborovým setkáním jsou nedělní bohoslužby, které se celoročně konají v kostele. Zpíváme z Evangelického zpěvníku (EZ), z Dodatku k EZ a ze zpěvníku Svítá. Jednou měsíčně zpívá smíšený pěvecký sbor. Děti se účastní začátku shromáždění, úvodní modlitbu zakončujeme společnou modlitbou Páně, po druhé písni odcházejí děti do nedělky. Večeři Páně vysluhujeme o svátcích, o nedělích v postním a adventním období, jinak v průběhu roku jednou měsíčně. Pořad bohoslužeb evangelíka odjinud příliš nepřekvapí, známé prvky naleznou i křesťané z jiných tradic.
Navazujeme na bohatou minulost a snažíme se vytvářet prostředí, kde se lidé mohou setkávat s vírou a svobodou. Kostel a okolí poskytují prostor pro komunitní život, hudbu, modlitbu a sdílení naděje i strachu, který je součástí lidské existence. Pro součásti pastoračního a duchovního života jsou důležité pravidelné bohoslužby, oslavy a prožívání víry ve spojení s rodinami a návštěvníky z Poličky i okolí.
- Historie kostela: výstavba 1936-1937, položení kamene 6. července, otevření 1937, samostatnost sboru 1946, přístavba fary 1947-1948.
- Architektura a stavební detaily: funkcionalistický kostel, návrh Bohumíra Kozáka, realizace Josefa Machy, věž s kalichem.
- Liturgie a bohoslužby: pravidelné nedělní bohoslužby v 8:30, zpěvníky EZ, Dodatku k EZ a Svítá, jednou měsíčně smíšený pěvecký sbor, Večeře Páně podle církevního období.
- Společenský život: akce, tábor s Američany, adventní zpívání na schodech, aktivní úloha dětí v nedělce, otevřenost sboru.
Pro návštěvníky a poutníky je kostel s výhledem na Synský rybník a schodištěm zřetelným bodem pro setkání a rozjímání. Jak se Vám líbí tento tip na výlet?
Ke kostelu patří také poznámka o mapových keškách na místě jako součást komunitní navigace, která má ozvláštnit tipy na výlety a zároveň upozornit na bezpečné sdílení míst.
tags: #evangelicky #kostel #v #policce