Kaple svaté Anny Samotřetí v Pňovanech stála zde již v době gotické. K nejstarší kruhové části, ve které byly nalezeny barevné malby, byla později přistavěna jednoduchá obdélníková loď. Na barokním oltáři bývala milostná socha svaté Anny Samotřetí, kterou doprovázely svatá Dorota, svatá Kateřina, svatá Barbora, svatá Apolonie a svatá Voršila. Kromě svaté Anny se z oltáře nezachovalo nic. Zmizela i kazatelna a varhany. Generální oprava kaple začala roku 2005 a skončila posvěcením kaple 19. října 2019. Na torzo hlavního oltáře se vrátil jen obraz sochy svaté Anny Samotřetí, místo zmizelých postranních oltářů jsme s úctou zavěsili vlevo ikony pěti světic z původního oltáře, vpravo pak ikony světců: svatý Antonín, svatý Josef, svatý Šarbel, blahoslavený Hroznata a blahoslavený Karel Rakouský. Na kůru hraje opravené harmonium.
Historie kaple a její proměny
Kaple svaté Anny - původně gotická stavba z konce 14. století - byla přestavěna ve 2. polovině 17. století. V průběhu 2. poloviny 17. století se kaple dále upravovala a barokní úpravy zvýraznily její duchovní význam. V roce 1848 byla spolu s poddanstvím zrušena vrchnostenská správa, která však vykonávala úřední činnost do roku 1850. Původně gotická stavba byla rozšířena a v 18. století se zde zřejmě uplatnily barokní prvky. Početná je zmínka o tom, že kaple a její mobiliář prošly v 19. století rozsáhlými změnami a ztrátami; v 19. století přišel o své originální vybavení i barokní oltář.
Současná rekonstrukce a obnově mobiliáře
Generální oprava kaple začala roku 2005 a skončila posvěcením kaple 19. října 2019. Na torzo hlavního oltáře se vrátil jen obraz sochy svaté Anny Samotřetí, místo zmizelých postranních oltářů jsme s úctou zavěsili vlevo ikony pěti světic z původního oltáře, vpravo pak ikony světců: svatý Antonín, svatý Josef, svatý Šarbel, blahoslavený Hroznata a blahoslavený Karel Rakouský. Na kůru hraje opravené harmonium.
Po celý den byla zároveň vystavena k veřejnému uctění socha sv. Anny, kterou se jako jedinou podařilo zachránit před zloději. Mobiliář kostela ze 17. století totiž v minulých desetiletích podlehl zlodějům a vandalům. Postupně zmizely varhany, kazatelna, původní barokní lavice, hlavní oltář včetně většiny soch, několik křížů, obrazů, svícnů a dokonce i zvon.
Kostel a blízké památky v kontextu obce
Stavba leží v kontextu historie obce Pňovany a jejího rozvoje, který zahrnuje původně gotickou architekturu kaple, její pozdější barokní proměny a význam pro místní komunitu. Kostel svaté Anny je původně gotickou stavbou z konce 14. století a v 2. polovině 17. století prošel přestavbou. V obci je zachován i barokní zámek z poloviny 18. století, který vznikl za správy Perglerů z Perglasu. U katastru obce se nacházela různá hospodářská a správní místa, která ilustrují široký historický kontext regionu.
- Ve stejném období jako kaple prošla řadou změn i obec Pňovany: od středověku po 19. století.
- V zápisech o obci jsou uvedeny sídelní a hospodářské subjekty, včetně židovské komunity a dalších historických míst.
Na základě snímků a historických záznamů se v Pňovanech nachází také židovský hřbitov z 19. století a barokní oltář kaple provází úcta k svaté Anně spolu s řadou dalších světic a světců, jejichž ikonografie byla doplněna při modernizaci kaple.
Vizuální a infrastrukturní prvky regionu
Železniční most přes přehradu Hracholusky na trati z Pňovan do Bezdružic byl postaven a dokončen v letech 1899-1901, což dokládá technický rozvoj regionu. Hrad stojí na protáhlém ostrohu nad soutokem řeky Mže a Plešnického potoka v nadmořské výšce kolem 350 metrů a první písemná zmínka pochází z roku 1349. Přírodní krajina v okolí zahrnuje vodopády a lesní naučné stezky, které doplňují kulturní památky.
