Barokní kostel s komplexem dalších staveb nechal vybudovat v 16. století František Michal August Šubíř z Chobyně jako projev díků za odvrácení morové nákazy. Projekt vypracoval slavný architekt Jan Blažej Santini.
Jižně od Jaroměřic u Jevíčka se vypíná strmý kopec opředený lidovou pověstí o zlém duchu Kudrmanovi. V roce 1664 byl zde postaven kříž, u kterého se konaly pobožnosti. Kolem roku 1680 byl na témže místě postaven kostel jako poděkování za odvrácení morové nákazy a majitelem jaroměřického panství byl František Julius Šubír z Chobyně.
Na doporučení františkánského poutníka ze Svaté Země P. Jeronýma Veitha z Moravské Třebové, který na jaroměřickém kopci shledával určitou podobu jeruzalémské Golgotě, byl vybudován na místě původního krásný barokní kostel titulu Povýšení Svatého Kříže a v den svátku 14. Poutní areál se vyvíjel dále.
Architektura a koncepce prostoru
Centrální architektura poutního komplexu má protáhlý šestilistý půdorys orientovaný hlavním průčelím na jih. Na západ byla přistavěna čtvercová patrová sakristie a na sever přístavba tzv. zahrady Getsemanské. Objekt je postaven ze smíšeného zdiva, omítnutý vápennou omítkou světle okrového odstínu, s průčelím tektonicky rozbarveným na cihlově oranžovém podkladu.
Ve vrcholu střechy stojí osmiboký sanktusník krytý mědí. Severní přístavba tvoří přibližně čtvercový půdorys s vydutými bočními stěnami a zaoblenými nárožími. Venkovní průčelí jsou hladká, zakončená výrazně profilovanou korunovou římsou. Hlavní, jižní průčelí kostela je trojosé a dominuje mu konvexně-konkávní tvarová vlna s pilastry a korunní římsou, která nese nadstavbu s rostlinným dekorativním závěsem a štítovou římsou.
Ve středu průčelí se nacházejí portály s ostěními a nad nimi slepé obdélné výklenky lemované šambránou; nad nimi jsou hrotité římsy. Nad portály jsou erby zakladatele a jeho manželky, v prostřední kartuši odpustkové buly Klimenta XI. V bočních kartouších figury a text odpustkové buly, v postranních kartách alianční znaky F. M. Šubíře z Chobyně a Konstancie ze Sakova.
Hlavní oltář s obrazem Vykupitele (Salvátora) byl posvěcen v Římě v kostele ad Sancta Sanctorum; originál visí v Svatyni Svatých. Před hlavním oltářem jsou skryté oběti v kryptě; nalezneme zde marmórové náhrobky zakladatele a jeho manželky. V bočním oltáři se nachází Relikviář ostatků sv. Felíciina a oltář nástrojů mučení Páně s kopií Turinského plátna.
Pod hlavními oltáři se skrývá grotta zvaná Zahrada Getsemanská se sochou Krista a apoštolů na Olivetské hoře a s figurami, které připomínají dění před Kristovým utrpením. Neošetřená výzdoba vytváří mystický prostor a podtrhuje duchovní rozměr celé stavby.
Grotte a další sakrální prvky
V severním průčelí se nachází široký vstup s půlkruhovou výplní a dveře z diagonálně bedněných prken. Nad severním vchodem se nachází tympanon v korunní římsou a trojboký tympanon ve střední ose. Před průčelím je terasa z pískovcových desek s nápisem LAPIS VNCTIONIS a barokní kované mřížové zábradlí.
Severní přístavba, nazývaná getsemanská zahrada, je upravena jako grotta nepravidelného čtverce s bočními stěnami a nikami v rozích. Dvoulodní prostor grotty je rozdělen třemi pilíři na arkády a krytý plochou nebo valenou klenbou; na stěnách jsou reliéfy Krista a Getsemanské scény. Dlažba tvořena čtvercovými pískovcovými dlaždicemi.
V severním průčelí je velký vstup s hladkým ostěním; dveře jsou diagonálně bedněné, s půlkruhově zdobenou výplní; nad vstupem je trojboký tympanon a střední slepý vstup, který bývá interpretován jako symbolické důvody. Z západního průčelí kostela je přistavěna patrová sakristie; přízemí a patro jsou sklenuty plackou a valeně.
Historie a provoz poutního místa
Jaroměřické panství vlastnil od roku 1660 rod Šubířů z Chobyně. Poutní areál vznikal od 1664, kdy byl postaven kříž, a od 1680, kdy byla zřízena kaple ke ctím svatým ochráncům proti moru. V roce 1708 získal Jaroměřice František Michal August Šubír a rozhodl se vybudovat poutní místo jako poděkování za záchranu života své ženy při porodu. Postupně vznikly další objekty a patřičná duchovní správa, včetně kněžské rezidence a kaplí s oponou architektonických řešení.
Samotný poutní kostel Povýšení svatého Kříže byl vysvěcen 14. září 1713. Návrh bývá připisován Santinimu, ačkoliv autorství nebylo nikdy spolehlivě prokázáno; stavbu často uvádějí jako dílo Santiniho kruhu, jeho spolupracovníka Františka Klíčníka a dalších. Arcibratrstvo Nejsv. Vykupitele bylo založeno v roce 1735; obdobný spolek existoval i v Krakově.
Poutní tradice je silná a doložitelná - až 140 míst, odkud poutníci přicházeli. Soubor budov vrcholí na východě Santiniho poutním kostelem z let 1712-1713, kde jádro tvoří dva příčně spojené trojlístky útvarů a k nim na východě přisazené těleso v podobě konvexního čtverce. Fasády a průčelí jsou pojaty jako jednolitý plášť s plynule probíhajícím konvexně-konkávním tvarem a plasticky vyloženou korunní římsou, která zdůrazňuje dynamiku stavby.
Když lidé žijí s Kalvárií dnes
V souvislosti s Kalvárií Jaroměřice bývá zdůrazněno, že poloha místa navozuje dojem Golgoty a že samotný kostel je metaforickou reprodukcí jeruzalémského chrámu. Interiéry jsou vybaveny pololidovým uměleckým dílem a působí mystickým dojmem, který poutníkům připomíná Kristovo utrpení a smrt. Poutní areál je obklopen vysokou zdí a ambity s kaplemi, které dokládají dlouhou tradici a duchovní význam místa.
JAN BLAŽEJ SANTINI-AICHEL/Juliana Podzemská, GNP21
Nejvýznamnější prvky areálu zahrnují Getsemanskou zahradu s náhrobními místy, kapli Zahrady Getsemanské a Kalvárii s výjevy utrpení Krista a sochami. Hlavní oltář s Salvátorem a grotta Olivetské hory zůstávají centry mariánské a katechetické tradice poutí. Stavba a její výzdoba dokládají propojení Santiniho architektury s barokní spiritualitou a ikonografií, která má návštěvníkům připomenout hlubší duchovní poselství kostela.
Přehled klíčových prvků a dat
- Roku 1664: kříž na kopci nad Jaroměřicemi jako počátek poutního místa.
- Roku 1680: kaple ke ctím proti moru jako poděkování za odvrácení epidemie.
- Roku 1712-1713: poutní kostel Povýšení svatého Kříže, vysvěcení 14. září 1713.
- Roku 1730-1742: kněžská rezidence (fara) a související dispozice v areálu.
- Návrh a realizace: časté spojení Santiniho kruhu a Františka Benedikta Klíčníka; autorství se nepodařilo jednoznačně potvrdit.
Celkově představuje Kalvárie Jaroměřice u Jevíčka jedinečný příklad vrcholně barokní architektury s dlouhou poutnickou historií, která propojuje Jeruzalémskou symboliku s moravskou krajinou a místní tradicí.
tags: #kostel #poviseni #svateho #krize #jaromerice