Vdolky Popeleční středa a postní období: tradiční recepty, zvyky a význam

Voňavé, máslové, vláčné vdolky. Jak ty mi připomínají babičku, která je často peče i přes náš protest, že už jsme jimi přejedení. Vdolky se pečou dlouhá léta a i v době, kdy nebylo běžné sehnat čerstvé pečivo, je pekla snad každá hospodyňka. Jedí se po upečení (tak jsou nejlepší) a s gulášovou nebo dršťkovou polévkou. Výborné jsou taky jen tak, třeba ke kakau nebo jako za starých dob - s lámandou. To je bílá káva z melty, do které se vdolek láme nebo přikusuje. Setkala jsem se taky s vdolky na sladko s na kostičky nakrájenými jablky v těstě. Jak si nejraději na vdolcích pochutnáváte vy?

Vytvořím kvásek: 20 g čerstvého droždí rozdrobím do menší misky, přidám 2 lžíce cukru a chvilku míchám, dokud se nevytvoří kašička. Do velké mísy proseji obě mouky přes síto na dvakrát. V menším rendlíku rozpustím máslo a sádlo. Vlažnou směs postupně přiliji do důlku ke žloutkům a zapracovávám vařečkou, znovu přiliji a zapracovávám další mouku a takhle pokračuji, až vznikne středně husté těsto. Pokud je potřeba, přidám vlažné mléko. Těsto zadělávám vařečkou přibližně 10 - 15 minut do té doby, než začne tvořit občasné bubliny.

Uhnětené těsto upravíme v míse na bochánek, mírně zapráším moukou aby neosychalo, zakryji čistou utěrkou a nechám na teplém místě kynout. Z vykynutého těsta vykrajuji lžící bochánky, které mírně pomoučím a v ruce zpracuji na kulatý tvar. Vdolky dávám na vymazaný plech s mezerami asi 2 - 3 cm. Vdolky potřu bílkem, který zbyl z pečení, posypu mákem, kmínem a solí. V troubě vyhřáté na 160 °C peče dozlatova asi 20 minut.

Popeleční středa se vypočítává čtyřicet dní a šest svátečních neděl od Velikonoc. Velikonoce jsou závislé na prvním jarním úplňku, který je po prvním jarním dnu 21. března. Letos je to 5. V mnoha krajích byl tento den půstem velkým nebo přísným, kdy se nejedlo Prakticky vůbec. Jinde se dodržoval a dodržuje přísný půst od masa a tzv. V dnešní době je pro nás důležité, že v tento den a po celý půst se nejí maso a masné výrobky, nepije se alkohol, omezuje se cukr a kofein. Měli bychom si udělat takový hodně odlehčený den s luštěninami, bulgurem, pohankou nebo rybou. Rybu totiž půst nepovažuje za maso a v půstu se jíst může.

Spalují se svěcené větvičky jívy - kočičky (ratolesti), z předešlých Velikonoc. Popel z nich se nazývá popelec. Ještě mnoho farností tuto tradici dodržuje a lidé na popeleční středu nosí do kostela spálit ratolesti, které je ochraňovali celý rok. Když se nedostanou lidé do kostela ve středu mohou ještě o nejbližší postní neděli, kdy se popelec na některých místech taktéž udílí. Pokud budeme pilně a svědomitě půst dodržovat a budeme z něho mít radost, dostaneme za odměnu výborně se cítící tělo, klid, srovnané myšlenky a dobrou náladu. Celé postní období je totiž přímo ideální a od přírody daný čas na objevování sebe sama.

Na popeleční středu by se nemělo prát prádlo. Zvykem na Ledečsku bylo Hledání Masopustu. Jeden člověk se směšně oblékl a s rozsvícenou lucernou chodil po staveních a hledal Masopust. Na Přeloučsku to bylo tzv. Praní zástěr. To ženské vzaly ráno kbelík s mýdlovou vodou, chodily po vsi a hledaly muže, kteří ještě dospávali po masopustu a obličej jim mazaly mýdlem. Když skončí veselý masopust, přichází půst. Prozradíme, jaké tradice a zvyky provází Popeleční středu a postní dobu. Proč je kromě očisty těla nutná i očista duchovní?

Termín Popeleční středy je každý rok jiný, protože se odvíjí od data Velikonoc. V roce 2026 připadá na 18. února. Středa, která začíná po masopustním úterý, se nazývá Popeleční a s ní začíná půst, který trvá čtyřicet dnů (bez šesti nedělí, které mají vlastní režim a do půstu se nepočítají) a končí o Velikonocích. Samotná Popeleční středa je prvním a tradičně přísným postním dnem. „To znamená, že se nesmí jíst maso teplokrevných zvířat, tučná a mastná jídla, sladkosti, alkohol a jedí se jen jednoduché pokrmy,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok. „Kromě očisty těla je zároveň nutná i očista duchovní.

V kostele při mši na Popeleční středu už od 11. století dělával kněz věřícím křížek na čelo popelem se slovy: „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.“ Tento popel, zvaný popelec, symbol smrti a nicotnosti, pocházel z kočiček posvěcených loňskou Květnou nedělí. Mše v kostele byla tichá a obraz na hlavním oltáři byl zakryt fialovým plátnem. Protože symbolizovalo počátek půstu, říkalo se mu v některých krajích hladové sukno neboli Hungertuch.

Nenechte si ujít: Kdy budou letos Velikonoce? Velký pátek vychází na 3. dubna. Znamení popelce na čele je připomínkou pomíjivosti pozemského života. Popeleční středa v lidových tradicích: Popeleční středa, Černá, Škaredá, Bláznivá či Smetná - nálada konce masopustu, kdy někteří byli přejedeni nebo měli kocovinu. Ze zvyků se dochovalo mnoho až do 18.-19. století. Na Přeloučsku ženy „praly zástěry“, na Bydžovsku platilo, že prádlo se nemá prát, aby nezůstalo špinavé.

Říkáme jim nemateriální kulturní dědictví - nehmotné, a přesto nesmírně hmatatelné ve své síle spojovat lidi a časy. Na Popeleční středu se světí popel z kočiček, posvěcených minulý rok na Květnou neděli. Kněz pak v kostele věřícím udělá na čele tímto popelem křížek, takzvaný Popelec, se slovy „pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Lidé si tak připomínají pomíjivost pozemského života. Na Popeleční středu se také bývala dnem přísného půstu, kdy se nesmělo prát a šít, štípat dříví ani drát peří.

ilustrační obrázek Popeleční středa a postní období

Popelec

Proč je Popeleční středa důležitá? Protože právě ona začíná čtyřicetidenní půst a připomíná potřebu očisty těla i duše. Masopust a Popeleční středa tvoří součást širšího kulturního a náboženského kontextu, který se odvíjí od kalendáře Velikonoc a jednotlivých regionálních zvyklostí. Popeleční středa tedy není jen datem v kalendáři, ale i suvise kulturních a duchovních praktik, které se tradují po generace.

  1. Historie vdolků a jejich význam v postním období.
  2. Postní jídla: luštěniny, obiloviny, kváskový chléb a jednoduché pokrmy.
  3. Vliv lidových zvyků na Popeleční středu a postní dobu.
  4. Symbolika popele a její duchovní význam.
PoložkaPopis
VdolkyMáslové, vláčné, se humorem vzpomínané na babičku, pečené dozlatova, 20 minut při 160 °C
Postní jídlaPučálka, čočka, jahelná kaše, pučálka s vajíčkem, krupice
PopelecPopele z kočiček, křížek na čele, symbol pomíjivosti a pokání

tags: #vdolky #popelecni #streda