Historie a výstavba kostela a fary v Hamrech nad Sázavou tvoří významnou kapitolu místní kultury a náboženské identity. Původní starý kostel stával poblíž panského sídla na starém hřbitově (u fary) a dle odhadů byl založen koncem třináctého století. Kostel byl zasvěcen patronu české země sv. Poněvadž hřbitov byl původně okrouhlý a nynější tzv. kostnice stála mimo hřbitov, můžeme usoudit, že býval maličký; z tohoto důvodu opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu rozhodl postavit kostel nový - nynější.
Jako rok výstavby se uvádí letopočet 1752, avšak stavba trvala déle, neboť starý kostel byl zbourán až roku 1760. Práci vykonávali robotníci, jen řemeslníci byli placeni. Cihly se pálily u Lanžovského rybníka, písek se kopal Melicharově kopci k Budči, říční písek byl v panském rybníku, vápno se pálilo ve vápenici mezi Hamry a Žďárem 2, kámen se připravoval v lomech ve Štěnici mezi Hamry a Sázavou, dřevo bylo z panských lesů. Kostel je 25 m dlouhý, 11,4 m široký a 15 m vysoký. Na západní straně je přistavěna věž. Na ní byly čtyři zvony ze starého kostela sem přenesené. Z nich jeden z roku 1589 byl ulit Antonínem Vodákem z Nového Veselí. Při požáru roku 1831 byla věž o více jak jednu třetinu snížena. Za první světové války byly dva velké zvony odebrány na ulití děl, v roce 1925 byly pořízeny nové, ale byly opět ve druhé světové válce zrekvírovány. Z význačných památek má nyní kostel cínovou křtitelnici z roku 1609.
Farní budova a role místních osob. Stará farní budova byla chatrná. Roku 1784 byla postavena nová, pěkná patrová budova. O to má zásluhu děkan Josef Mareš, rodák z Nového Města na Moravě, který do stavby vložil svůj otcovský podíl. Hřbitov a současné slavnostní okamžiky. Otevření a vysvěcení nového hřbitova se uskutečnilo dne 3.9.2000 za účasti faráře Novoveselské farnosti pana Aloise Weigla a generálního vikáře pana Jiřího Mikuláška z brněnského biskupství. Účinkování zpěváků a hudby vhodně doplnilo toto slavnostní otevření. Hřbitov byl vybudován nákladem 5 mil.
Správní a duchovní struktury. Do římskokatolické farnosti Nové Veselí (v děkanství žďárském) dále patří kostel farní sv. Václava, kaple Panny Marie Bolestné (Březí nad Oslavou), kaple Posvěcení římské baziliky Panny Marie (Budeč u Žďáru nad Sázavou), kaple Navštívení Panny Marie (Kotlasy), kaple Navštívení Panny Marie (Matějov), kaple svatého.
Historie a současnost farnosti tak ukazuje na propojení stavební činnosti, duchovních potřeb obyvatel a kulturního dědictví, které se postupně rozvíjelo od konce 13. století až do dnešních dní. Vkusně doplňuje celkový obraz regionu a ukotvuje místní komunitu v kontinuitě tradic a cyrilometodějské kultury.
Zámek Ždár nad Sázavou
Symbolické prvky kostela, jako například cínová křtitelnice z roku 1609, připomínají dlouhou tradici svátostí a liturgie, která se v této farnosti udržuje. Přestavba farní budovy v roce 1784 a následné slavnostní otevření hřbitova v roce 2000 podtrhují proces institucionalizace a rozvoje farní komunity v průběhu staletí.
- Starožitné prvky a důležité datumy výstavby a rekonstrukcí.
- Propojení kostela, fary a hřbitova v rámci farnosti Nové Veselí.
- Role místních osobností ve výstavbě a provozu farního komplexu.
- Historie založení kostela koncem 13. století.
- Nová stavba kostela dokončena 1760.
- Renovace fary a vznik patrové budovy v roce 1784.
- Otevření nového hřbitova v roce 2000.
| Aspekt | Detaily |
|---|---|
| Rok založení původního kostela | konec 13. století |
| Rok dokončení nové stavby kostela | 1760 |
| Rozměry kostela | 25 m x 11,4 m, výška 15 m |
| Významné památky | cínová křtitelnice z roku 1609 |
| Otevření hřbitova | 3.9.2000 |