Pilířová boží muka kasulového typu jsou na obdélném půdorysu vyzděná z cihel a omítnutá hrubou cementovou vápennou omítkou světle šedé barvy. Lícem jsou orientovaná na východ. Celková výška činí 3,30 m, hloubka přibližně 68 cm. Římsa oddělující spodní část a kaplici je z líce dlouhá 140 cm. Spodní část vysoká 142 cm je hranolová, kaplice kasulového tvaru s konkávně probranými boky, zakončená segmentovým obloukem. V horní části jsou nad sebou dvě mělké niky: spodní půlkruhová, horní segmentová. V horní nice je vsazen rustikální kamenný nebo štukový reliéf kříže s ukřižovaným Kristem.
Cihlová boží muka u Mirošovic byla postavena koncem 18. nebo v 19. století. Za poválečné kolektivizace málem podlehla zkáze. Postupně zchátrala až k havarijnímu stavu, roku 2011 se naštěstí dočkala obnovení. Tato hojná ozdoba české krajiny byla v Čechách stavěna od 14. století, nejdříve v gotické podobě z kamene a později cihlová v období baroka. Boží muka postavená ve středověku většinou nepřečkala husitské období našich dějin, protože byla ničena jako symboly modlářství katolické církve. Zachovala se pouze na Českokrumlovsku a Jindřichohradecku, což souviselo s katolickým vyznáním pánů z Rožmberka, majících na českém jihu rozsáhlá dominia. Barokní boží muka zase často nepřežila čtyřicetiletou vládu jedné strany.
Název boží muka se jim říká proto, že tvarem mají připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus z rozkazu Piláta Pontského před ukřižováním. Tvoří je obvykle spodní část, tzv. patka, prostřední nejdelší část - dřík a zakončena jsou hlavicí. Ta na vrcholu zpravidla nese kamenný či kovový křížek. Stávala na místech, kde někdo zemřel, na hranicích pozemků či rozcestích. Stojí dokonce i na paměť obětí čarodějnických procesů. Text: historie12.2.2013 - Prudký Martin.
Podle uvedeného popisu jde o boží muka jako sakrální památky v krajině, jejichž vznik a rozšíření byly podmíněny náboženskými a sociálními motivy. Kaplička na sloupu, jakási lucerna, byla místem pro rozsvěcení pamětného světla. Kaplička už s příběhem spojila bohoslužbu. Nezřídka je v kapličce, v prostém stavení širšího sloupu se stříškou v nice oltářík, někdy kámen, který slouží jako práh a klekátko a později se vyvinul v podstavec. Nezbytný křížek, někdy socha stojí nad oltáříkem. Známa je zpívající lípa v Telecím, která nese jistou zdrženlivou úctu dodnes, totiž ještě dnes se u ní konají bohoslužby. Hus kázával pod lipami, jak říká tradice. A tak se oklikou vrací i do protestantského života jistá forma památného místa k zastavení, k bohoslužbě. Na pohled nepříliš rozdílné od kapličky či v chudším provedení od Božích muk připevněných na stromě. Jisté je, že se takové zastavení stává součástí výpravného příběhu Kristova utrpení, podle něhož se putuje k nějakému poutnímu místu. Je to tedy příběh moderovaný.
Po roce 1835 se takové církevní památky na základě církevního nařízení sepsaly a sečetly. Musely mít nejen církevní svěcení, ale i fundátora, který se za takovou sakrální památku zaručil - tedy příběh nebyl dobrovolný, ale opět - jiným způsobem - moderovaný. Nesporně přinesl i do církevní pokladny nějaké peníze, čímž se stal příběh i tak trochu nuceným. Poválečná léta minulého století zase uvedla všechny takové stavby do zapomnění. Některé kříže či některá Boží muka zanikly, protože se při kolektivizaci zemědělství v krajině nehodily a překážely. Zatímco jsme do té doby byli evropsky pružní, stali jsme se vyhraněně národním státem a socialistická budoucnost tedy cíleně ničila vše německé či obecně cizí.
Dnes jsme na cestě do Evropy, kde ještě stále mentálně nejsme. Proto se vracejí příběhy a tím i některé objekty na svá místa. Zvláště v našem okolí, na Litomyšlsku a Svitavsku se obnovovaly německé kaple ve Vysokém lese, jež byly provázány s německými rodinami a jejich příběhy. Pokud se vydáte na sváteční procházku, zkuste číst krajinu ještě jinak - i s jejími zastaveními.
Boží muka / Fráňa Šrámek
Nad hříšnými peřinami lukkošilatý oblak pluje, zdvižený prst božích muk přísně za ním ukazuje: Zase jeden a krom záletů na jiné to myslí stěží. Větrem být, je z nebe zametu. Já musím stát. Proč oni běží? Připutují a hned z luk vstříc jim širá náruč duje. A tu u mne, u těch božích muk každým se jen pokřižuje.
(Nechal jsem se v některých bodech svého psaní inspirovat nejenom Fráňou Šrámkem. Kaplan v Léčebném a rehabilitačním středisku ve Chvalech a Sněmovní kaplan v Parlamentu ČR. Původně fotograf a grafik. Po stážích v chemičce a v technických službách jsem v roce 1985 nastoupil jako kazatel Církve bratrské v Děčíně a sloužil od Chomutova až po Rybniště, poté jsem byl v Náchodě, v Říčanech a v Litomyšli. Máme s manželkou čtyři dospělé děti. Památkově chráněná boží muka. Kamenná sloupková boží muka bílé barvy; na širší základně se nachází hranolový sloupek se zkosenými hranami, nesoucí na čelní straně drobný rytý kříž a pod ním rytý obdélný rámeček s iniciálami BB a níže letopočet 1674. Sloupek je zakončený římsou nesoucí čtyřbokou kaplici, prolomenou na přední straně půlkruhově zaklenutou nikou, v níž se nachází malba na plechu znázorňující patrně scénu Korunování Panny Marie. Rejstř. č. Boží muka byla v roce 1959 poškozena následkem jejich povalení. Poškozen byl především sloupek. Díky paní Boženě Homolkové, jehnické kronikářce, byla v roce 1960 restaurována a poškozená část byla nahrazena sloupkem betonovým. Původní torzo božích muk je od roku 2011 umístěno v parčíku na náměstí 3. Blanenská 0/01 - raně barokní boží muka umístěná u silnice vedoucí z Jehnic směrem na Vranov vyobrazená Emanuelem Koupým v 30. letech 20. století. Zdroj: Šicha Václav a kolektiv, Jehnice od minulosti k dnešku: sborník statí k výročí 720 let: 1292-2012, s. 101. Brno 2012. Blanenská 0/01 - raně barokní boží muka umístěná u silnice vedoucí z Jehnic směrem na Vranov. Rok 1944. Zdroj: NPÚ v Brně, Starý fotoarchiv, inv. č. 30578. Blanenská 0/01 - raně barokní boží muka umístěná u silnice vedoucí z Jehnic směrem na Vranov, kolem roku 1950. Zdroj: NPÚ v Brně, Starý fotoarchiv, inv. č. 36419. Blanenská 0/01 - raně barokní boží muka umístěná u silnice vedoucí z Jehnic směrem na Vranov, pohled zezadu. Zdroj: Šicha Václav a kolektiv, Jehnice od minulosti k dnešku: sborník statí k výročí 720 let: 1292-2012, s. 109. Brno 2012. Blanenská 0/01 - raně barokní boží muka umístěná u silnice vedoucí z Jehnic směrem na Vranov.. Foto PeDro, září 2022. Blanenská 0/01 - detail lucerny božích muk. Foto PeDro, září 2022. Blanenská 0/01 - raně barokní boží muka umístěná u silnice vedoucí z Jehnic směrem na Vranov. Foto PeDro, září 2022. Blanenská 0/01 - nápis na sloupku božích muk. Foto PeDro, září 2022. Nahoru • Zpět • Tisk • Aktualizováno: 09. 04.
