Frýdek-Místek-Skalice - Malebná obec na levém břehu Morávky dnes územně přísluší k Frýdku-Místku. Do roku 1980 však byla samostatným útvarem a její doložená historie je stará více jak 700 let.
Osadníků postupně přibývalo, a tak se ve skalických lomech těžit vápenec a lámal kámen pro výstavbu frýdeckého zámku. Tak postupně vznikla osada, která podle zdejších skal dostala název Skalice. Již v roce 1305 byl název Skalicza nalezen v listině, pořízené na rozkaz vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna, která obsahovala seznam všech vsí, povinných odevzdávat desátky kostelní. Existuje však domněnka, že Skalice vznikla již mnohem dříve jako osada ochránců hranic panství.
Její jedinečný krajinný reliéf se utvářel v době mladších třetihor, kdy se usazovaly jednotlivé geologické vrstvy, ze kterých se po generace těžilo nerostné bohatství. Názvy místních částí Skalické hůrky, nebo Strážnice zase napovídají, že se tady vartovalo, neboli hlídalo, neboť pohled na někdejší jantarovou stezku byl jedinečný, takže se dal monitorovat jakýkoliv pohyb.
Kostel svatého Martina ve Skalici
Farní kostel sv. Kostel z roku 1617 je pozdně renesanční stavbou na tradičním půdorysu. Římskokatolický kostel svatého Martina ve Skalici (Frýdek-Místek) je stavba v renesančním slohu vybudovaná v letech 1612 až 1617. Kostel byl vybudovaný v letech 1612 až 1617 na místě původní lesní kaple a to na popud majitele frýdeckého panství hraběte Bruntálského z Vrbna. Zadní oltářní část (zřejmě pozůstatek původní kaple) a navazující prostřední část byly postaveny v letech 1612 - 1617. Jsou tvořeny obdélnou lodí opatřenou zvenčí mohutnými opěráky a zakončenou polygonálním presbytářem. Nad oltářem se tyčí sanktusník se zvonem z roku 1774.
Z tohoto období, přesněji z roku 1617, pochází i místní kostel sv. Martina původně s dřevěnou zvonicí a dvěma zvony. V roce 1774 byl ukován zvon, který je součástí sanktusníku. V roce 1848 byla provedena jeho přestavba a zároveň přístavba pavlače, kůru a zděné věže. Během rozšíření v roce 1848 byla doplněna přední část, k bokům přístavby byly přiřazeny kaple s oratořemi a byla vybudována mohutná věž se zvonem nad vchodem kostela. V roce 1884 byl kostel rozšířen v klasicistně-empírovém slohu, takže budova je nakonec směsicí tří odlišných stylů. V roce 1884 byl kostel rozšířen do nové podoby s mohutnou věží nad předním vchodem. Prostor kostela tvoří trojlodí.
Kostel dodnes pevně stojí na svém místě a tvoří dominantu obce zvláště z pravého břehu Morávky. Při hloubení základů byly obavy, aby nebyl kostel poddolován štolami po těžbě rudy. U této příležitostí je dobré připomenout pověst o velkém drakovi, který sídlí pod kostelem, a ten se pohne a propadne, až bude lidmi nehodnými naplněn.
Farnost, správa a církevní život
Skalice patřila pod těšínské knížectví, a pak plných 182 let hradnímu hejtmanovi z Frýdku. Roku 1581 prodal Jiří z Lohova frýdecké panství, které vlastnil s bratrem Matyášem od roku 1573, biskupovi Stanislavu Pavlovskému, po něm přišel Bartoloměj z Vrbna. Vrbenští drželi Frýdecko do roku 1636, kdy přichází známý rod Pražmů. V roce 1797 se stává majitelkou panství Marie Terezie Habsburská, tím se panství dostává do područí rodu Habsburků.
V roce 1850 přešla obec pod světskou správu okresního soudu ve Frýdku a krajského hejtmanství v Těšíně, od roku 1902 pak patřila hejtmanství Frýdeckému. Dalších 100 let anály mlčí, až v roce 1785 se ve slezských pramenech objevují zápisy o zřízení samostatné fary ve Skalici.
Nedílnou součástí financování církve i jejích dobročinných aktivit je spoluúčast věřících. Nástrojem spoluúčasti věřících na financování mezd duchovních je od března 2026 Fond MOST. Každá farnost má svůj určený příspěvek (v závislosti na počtu dospělých farníků a zisku z hospodářské činnosti). Doporučená výše příspěvku na dospělého farníka činí 60 Kč / měsíčně = 720 Kč / ročně. „Pomyslná jedna káva měsíčně může výrazně pomoci vaší farnosti a celé diecézi. Mnohokrát děkujeme za vaši podporu pastoraci v diecézi,“ zmiňuje koordinátor projektu v diecézi P. Samozřejmostí je vystavení potvrzení o daru pro daňové účely.
Škola, spolky a veřejný život
Velmi dlouhou historii má také skalická škola. Její počátky sahají do roku 1650. Není pochyb, že v té době šlo o školu církevní. Tenkrát se vyučovalo v malinké budově, zvané Kaplanka. Nová škola vznikla v roce v roce 1800 z fondu Náboženské matice a byla spádová pro obce Raškovice, Janovice, Krásná, Baška a Skalice. Roku 1875 vzniká nová škola v místě hostince U Strážnice, a ta nejnovější, nesoucí název Jubilejní, byla postavena k 10. výročí založení republiky. V té se vyučuje dodnes.
V obci bývala bohatá spolková činnost. Hned v prvním roce 20. století je založen spolek knihovní, o rok později vzniká Kampelička. U příležitosti vzniku požární jednotky v roce 1914 napsal Petr Bezruč báseň „Hasič“, v témže roce zahajuje činnost Skalický smíšený pěvecký sbor. V letech 1920 až 1921 vznikají postupně Sokol, DTJ a Orel a současně Spolek zahrádkářů. V době okupace (1941) fotbalový klub s honosným názvem SK Slezská Sparta Skalice.
Pamětní místa a muzeum
Mnoho zajímavého z historie obce a přímo hmatatelné důkazy lze zhlédnout v obecním muzeu (otevřeno první neděli v měsíci od 13 hodin). Můžete zde spatřit třeba dveře z dřevěným zámkem z roku 1358, staré domácí nářadí, ale především celou řadu historických písemností. Z archu pro sčítání lidu z roku 1888 se dozvíte, že tam byla i kolonka o tělesné vadě občana s možnosti slepý, hluchý, choromyslný a blbý, nebo spatříte legionářský kroj, historický prapor sociálních demokratů. Všechno to pečlivě střeží zapálený historik a sběratel Miroslav Melichařík, jinak zaměstnanec Hutního projektu.
Na pískovcovém sloupu je umístěna plastika Panny Marie Frýdecké ze stejného materiálu. Mariánský sloup nechal vytvořit bývalý majitel usedlosti č. Pomník obětem I. a II. Nachází se v zahradě před budovou základní školy. Pomník je tvořen dvěma mramorovými deskami na žulovém podstavci. Na první desce z roku 1934 jsou jména padlých v I.
Významné osobnosti pocházející ze Skalice
Slavných občanů a rodáků je celá řada. Připomeňme alespoň Karla Russinu, učitele, varhaníka a od roku 1922 prvního kronikáře, vlastenecky založeného faráře Josefa Onderka, nebo Ludvíka Maršálka, vlastivědného pracovníka a sběratele historie. Každý, kdo se zajímá o historii a lidovou tvořivost, jistě zná jméno Jaroslav Ludvík Mikoláš a každý fanda sportu ví, kdo je Josef Mikoláš, někdejší hokejový brankář Vítkovic a národního mužstva, mistr Evropy z roku 1961 (narozen v roce 1938 ve Skalici).
Příroda a okolí
Pramen a horní tok řeky Morávky leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, ve střední části byla vyhlášena Národní přírodní památka Skalická Morávka a nad městem Frýdek - Místek se nachází Přírodní památka Profil Morávky.
Historické záznamy a prameny
Postupné informace z dějin obce zaznamenaly zejména gruntovní knihy. První pochází z roku 1606 až 1739, dochovaly se také urbáře frýdeckého panství z let 1580, 1636, a 1664. Z těchto pramenů a zápisů lze rekonstruovat správní a společenský vývoj obce.
| Rok / období | Událost |
|---|---|
| 1305 | Nálezy názvu Skalicza v listině biskupa Jindřicha z Vrbna |
| 1612-1617 | Výstavba kostela sv. Martina |
| 1650 | První zmínky o školství (školní počátky) |
| 1785 | Zřízení samostatné fary ve Skalici |
| 1848 | Přestavba kostela: přístavba pavlače, kůru a věže |
| 1875 | Nová škola u hostince U Strážnice |
| 1900-1920 | Vznik spolků: knihovní spolek, Kampelička, Sokol, DTJ, Orel |
| 1980 | Územní začlenění k Frýdku-Místku |
Prodej rodinného domu, Frýdek-Místek - Skalice
Skaličtí občané nikdy nezapřeli svůj vlastenecký postoj a národní hrdost. Kultovním místem se stala Lipka na Skalické hůrce. Tady se scházeli v dobách nesvobody, tady se scházely tábory lidu, zde se zapalovaly vatry na počest výročí. Ačkoliv podle pověsti zde stávala stará hruška, byla zde v roce 1869 skalickým kaplanem Antonínem Poledníkem zasazena lipka, symbol české státnosti. Je jen škoda, že dnes je toto místo poněkud zapomenuté a slouží jen k nahodilým procházkám.