Kostel svatého Matěje v Dejvicích je nevelký římskokatolický farní kostel postavený roku 1771 v barokním slohu. Nachází se i s přilehlým hřbitovem na návrší nad Šáreckým údolím v Praze 6-Dejvicích a tvoří dominantu dolní Šárky.
Tradice svatomatějského perníkového betlému sahá až do roku 1972. Historie perníkových figurek začala, když akademická malířka Helena Horálková o vánočních svátcích přinesla místnímu duchovnímu správci Janu Machačovi několik malovaných perníkových postaviček jako pozornost. Otci Machačovi se zalíbily natolik, že je nechal vystavit v kostele, aby je mohli obdivovat návštěvníci. Zdobení nebylo náhodné; Horálková postavičky oblékla do lidových krojů, čímž betlém umožňuje seznámit se s kroji všech regionů naší země.
V roce 2002 předala Helena Horálková, známá pod přezdívkou Perníková Helenka, tradici pečení a zdobení betléma Danielu Zítkovi. Ten musí stejně jako ona začít s výrobou již v říjnu, aby se do Vánoc vše stihlo. Každým rokem je tak celá kolekce čerstvá, perník dobře vypadá a hezky voní. Perníkový betlém se stal takovou atrakcí, že do kostela svatého Matěje přichází každý rok tisíce návštěvníků.
Zpřístupnění pražského unikátu zajišťují místní farníci ve svém volném čase. Kostel sv. Matěje, jehož současná podoba sahá do 2. poloviny 18. století, stojí na místě prehistorického sídliště nad Šáreckým údolím a slouží jako dominanta dolní Šárky. V kronikách se objevují dávné záznamy o kostele již z roku 971, kdy podle pověsti kníže Boleslav II. nechal z vděčnosti za záchranu svatým Matějem postavit chrám. Zmíněná pověst byla známa z Kroniky české Václava Hájka z Libočan, ačkoliv nejstarší spolehlivé údaje pocházejí z roku 1404.
V druhé polovině 18. století byl starý kostel nahrazen novým, který byl v roce 1771 benedikován a vystavěn na témže místě. Kostel prošel mnoha nájezdy: byl vyloupen několikrát, 1840 byla zničena zvonice po zásahu blesku a následném požáru, a některé zvony byly následně zrekvírovány ve válkách. Interiér byl v průběhu let vyzdoben rokokovým oltářem s obrazem sv. Matěje, který vznikl kolem roku 1699 a pravděpodobně jej namaloval Kristián Dittmann. Nad oltářem visí rokokový obraz sv. Matěje s výjevem pověsti o založení kostela a siluetou Hradčan; do kazatelny byla instalována sochařská výzdoba a další historické prvky, včetně rokokové mříže oddělující kněžiště od lodi.
V posledních desetiletích 20. století prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí a úpravami, z nichž nejvýznamnější byla obnova a znovuzprovoznění duchovní správy a zpřístupnění památek včetně perníkového betlému. Tradice perníkových jesliček se však neustále obnovuje: drobné postavičky jsou každoročně pečeny a některé z nich jsou konzervovány už od roku 1980, aby se udržela vizuální i chuťová kvalita betlémů pro návštěvníky.
V rámci kulturního dědictví Dejvic hraje kostel svatého Matěje důležitou roli při poutích a náboženských slavnostech. První zmínka o poutích ke kostelu sv. Matěje je z roku 1595, a od té doby se poutní tradice rozvíjela až do období husitských válek; v určitém období byla poutní akce považována za nejvýznamnější jarní pouť v Praze. Během první republiky se účastnilo poutě až čtvrt milionu lidí. V souvislosti s výstavbou dalších budov ČVUT v Dejvicích byla zábavní část poutě přesunuta do parku Juli Fučíka (dnešní Výstaviště), ale svatomatějská poutní tradice pokračuje a dnes se slaví třebas v původní formě a datuje zpět ke svatému Matěji.
Farnost Dejvice prošla různými změnami v rámci pražských vikariátů. V roce 1403 byla zřízena farnost u kostela, která v období husitských válek zanikla. Obnovena byla k 1. lednu 1771 a od té doby prošla řadou správních reorganizací napříč vikariáty až do 90. let 20. století, kdy byla zařazena do II. pražského vikariátu. Během doby působnosti farářů a duchovních sprav byla budova fary různě využívána; až do roku 1827 zde byla škola a byt učitele, a dnes je farářství součástí správy kostela sv. Matěje a jeho blízkého okolí.
- Historie kostela a jeho rekonstrukce v 18. století, včetně architektonických detailů a výzdoby.
- Počátky a vývoj svatomatějského betléma, jeho tradiční krojování a roli Heleny Horálkové a Daniela Zítky.
- Kulturní význam poutí a jejich proměny v průběhu času, včetně změn v důsledku urbanistických změn Dejvic.
- Současný provoz, správa farnosti a přístup návštěvníkům k betlému během Vánoc.
Archeologie a kroniky
Na místě nad Šáreckým údolím se nachází vysoký ostroh s osídlením již v době bronzové; podle pověstí a kronik se první farnost a kostel spojují s rokem 971 a s postavou Boleslava II., který zřejmě zde projevoval vděčnost Matěji. Z historických pramenů vychází, že nejstarší spolehlivý údaj o kostele pochází z roku 1404 a že našem místě původní rotunda či kaple byla nahrazena novým kostelem v 18. století. Předměty v interiéru, jako obraz sv. Matěje a krucifix, se během let měnily v návaznosti na historické události, a jejich výzdoba i restaurování je důsledkem bohaté místní tradice a bohaté sakrální historie této farnosti.
Perličky perníkového betlému
Tradice perníkových jesliček, které jsou vystavovány během Vánoc, začala v roce 1972. Z původních asi třiceti postaviček se časem vyvinulo velké mužstvo téměř čtyř stovek figurek. Postavičky bývají oblékány do lidových krojů, které reprezentují jednotlivé regiony naší země, čímž se betlém stává obrazem české lidové kultury. Každoroční pečení je zajišťováno s ohledem na čerstvost a kvalitu surovin; některé figurky se od konce 80. let konzervují, aby si zachovaly vzhled a vůni pro návštěvníky i po uplynutí zimního období.
Současnost a návštěvnost
Farníci Dejvic zajišťují přístupnost betlému pro co největší počet návštěvníků během návštěvního období a tím zůstává perníkový betlém velkou atrakcí české kultury a architektury. Kostel svatého Matěje nad Šárkou slouží nejen jako duchovní centrum, ale i jako významný kulturní bod, který každoročně přitahuje tisíce lidí z České republiky i zahraničí.
Stavební dění kolem kostela a jeho architektury odráží evropské baroko s charakteristickými rysy - sálová loď, volutový oltář a nádherná ornamentika; hlavní oltář, rokokový obraz sv. Matěje a dalších děl spolu s historií zvonů posilují důraz na bohatou kulturní hodnotu tohoto místa.
Podrobný popis orientačních údajů o kostele, farnosti a jejich správě naleznete ve farních záznamech a kronikách, které se během let doplnily a rozšířily o související historické kapitoly a personální změny. Již samotná existence perníkových betlémů poskytuje návštěvníkům vhled do lidové kultury, zatímco architektonické prvky kostela ukazují na proměnu baroka v české prostředí a na důležitost místní komunity pro udržení těchto tradic.
V období první republiky byla svatomatějská pouť jedním z nejpopulárnějších zařízení kulturního a náboženského života, a její význam je dodnes spojován s jarními slavnostmi a s tradicí první jarní pouti v Praze. Postupně však došlo k přesunu zábavy a masových atrakcí do novějších míst, zejména v souvislosti se stavbou a rozšířením ČVUT v Dejvicích; přesto zůstává svatý Matěj významnou duchovní i kulturní ikonou.