Fatima je malá horská obec s drobnými rozptýlenými osadami a usedlostmi asi 100 km na sever od Lisabonu v Portugalsku.
Děti pocházely z prostých chudých rodin a v době zjevení byly zcela negramotné, protože nikdo z nich dosud nechodil do školy.
Nevěděly, co je kalendář.
Proto některé události nedokázaly správně časově zařadit.
Přesto však už měly základní náboženské vzdělání, které jim vštěpovala zejména Luciina maminka.
Klanění Eucharistii a podruhé jim podal Tělo a Krev Páně.
Panna Maria se jim zjevovala na jednom vzdáleném místě zvaném Cova da Iria, kam někdy společně chodily pást ovce.
Svatá Panna se jim zjevila celkem šestkrát, vždy třináctého každého měsíce.
Poprvé to bylo 13. května 1917, naposledy 13.
Panna Maria - podobně jako dříve na jiných místech, např. v r. 1846 v La Salette a v r. náležité eucharistické úctě a k modlitbě svatého růžence, který Jí je nejdražší a který je v rukou věřícího člověka tou nejúčinnější zbraní proti zlu.
Ve Fatimě Svatá Panna svěřila dětem závažné "Tajemství", které sestává ze tří částí.
První částí je vidění pekla a pekelných muk; modernímu člověku má důrazně připomenout, že ďábel a peklo skutečně existují, že to nejsou pouhé pohádkové představy pro děti.
Druhá část pozůstává z proroctví o vývoji událostí po první světové válce, o Rusku a o druhé světové válce; byla zveřejněna papežem Piem XII. v r. 1942.
zveřejněná až teprve nyní, 13. května 2000 papežem Janem Pavlem II., obsahuje vizi konečného pronásledování Církve před druhým Kristovým příchodem, papežovo utrpení a smrt, utrpení a smrt církevních hodnostářů a řeholních osob, zároveň ale i přínos jejich oběti života za spásu lidstva.
- Protože sestra Lucie Santosová požadovala zveřejnění "Třetího tajemství" do r. 1960, mnozí se domnívají, že toto tajemství je již vyplněno a že vize hovořila o utrpení křesťanů za totalitních komunistických režimů a o atentátu na papeže, který se stal 13. května 1981 na Svatopetrském náměstí v Římě.
Podobně to oznamuje kardinál Angelo Sodano v oficiálním prohlášení státního sekretáře Svatého otce ze 13. května 2000 (viz níže).

Zde se také uvádí, že střela, která měla zabít papeže, byla mateřskou rukou vedena neobvyklou dráhou mimo srdce, a uvízla ve stěně džípu.
potom biskup z Leira-Fátimy umístil na připomínku a jako projev vděčnosti papeže do koruny sochy Panny Marie ve Fatimě.
Papež pak vykonal děkovnou pouť v r. 1982 a 1991; při obou příležitostech byla pozvána na setkání i sestra Lucie.
Sourozenci Martovi brzy po zjeveních (v r. 1920) zemřeli na následky tehdejší těžké chřipkové epidemie.
Vlastní poslání tak zůstalo na nejstarší Lucii; vstoupila do kláštera, všechno sepsala a postarala se, aby všechna tři tajemství byla správně odevzdána.
Hyacinta a Fracesco byli v r.
Sestra Lucie žije dodnes v karmelitánském klášteře v Coimbře v Portugalsku.
V r. 1967 byla k padesátiletému výročí zjevení pozvána papežem Pavlem VI. na pouť do Fatimy a tam jím byla před dvěma miliony přítomných poutníků slavnostně uvedena na hlavní tribunu.
V r. 1935 byly ostatky malé Jacinty převezeny na hřbitov do Fatimy; když byla rakev otevřena, úřední komise shledala, že Jacintin obličej nepodlehl rozkladu a zůstal úplně neporušený - jako za živá.
- Fatimský biskup José da Silva poslal fotografii exhumované Jacinty sestře Lucii a požádal ji, aby napsala, co ví o jejím životě.
A tak nyní existují celkem čtyři sešity vzpomínek, které v r. 1967 rozhodl fatimský biskup vydat tiskem, a to i česky[2].
Zde budeme citovat v plném rozsahu text Kongregace pro nauku víry "Fatimské poselství" ze dne 13.5.2000 včetně úvodu, komentáře a kopií originálních dokumentů.
Na přechodu z druhého do třetího tisíciletí se Jan Pavel II. Po dramatických a krutých událostech XX. Dějiny jsou protkány zjeveními a nadpřirozenými znameními, která přímo vstupují do lidského života, provázejí putování světa a překvapují věřící i nevěřící.
se mu zcela oddali se synovskou důvěrou.
Mezi moderními zjeveními je Fatima bezpochyby zjevením nejvíce prorockým.
První a druhá část ,tajemství', (která je pro úplnost uvedena v dokumentaci), se týká především úděsného vidění pekla, úcty k Neposkvrněnému Srdci P. Marie, druhé světové války a pak předpovědí nesmírných škod, které Rusko způsobí lidstvu svým odpadem od křesťanské víry a přilnutím ke křímtotalitarismu.
V roce 1917 by si to všechno nikdo nedokázal představit: tři pastorinhos, malí pastýři z Fatimy, vidí, poslouchají, zapamatovávají si, a Lucie, svědkyně, která přežila, na základě příkazu od biskupa z Leirie a dovolení Naší Paní, vše sepíše.
Co se týká popisu prvních dvou částí ,tajemství', které už ostatně byly zveřejněny a jsou proto známé, byl vybrán text napsaný sestrou Lucií ve třetí vzpomínce z 31. srpna 1941; ve čtvrté vzpomínce z 8. prosince 1941 k němu pak přidává několik poznámek.
Třetí část ,tajemství' byla napsána 3. Existuje jediný rukopis, který přinášíme ve fotostatické reprodukci.
Zapečetěnou obálku uchovával nejprve biskup z Leirie. Pro lepší ochranu tajemství byla obálka předána 4. dubna 1957 do tajného archívu Svatého stolce.
Biskup o tom informoval sestru Lucii.
Podle záznamů archivu komisař Svatého stolce P. Pierre Paul Philip O. P., se souhlasem kardinála Alfreda Ottavianiho, zanesl obálku s třetím fatimským tajemstvím Janu XXIII.
Ten pak po značném váhání řekl: "Počkáme. Budu se modlit. Ve skutečnosti Jan XXIII. Pavel VI. četl obsah obálky se substitutem kardinálem Angelem dell'Acqua 27. Jan Pavel II. si vyžádal obálku s třetí částí ,tajemství' po atentátu 13. května 1981.
Kardinál Franjo Seper, prefekt Kongregace, předal tehdejšímu substitutu státního sekretariátu Mons. Eduardu Martinez Somalovi 18. července 1981 dvě obálky: jednu bílou s původním textem sestry Lucie, psaným v portugalštině; druhou oranžovou s překladem ,tajemství' do italštiny.
11. srpna pak vrátil Mons. Jak je známo, myslel Jan Pavel II. hned na zasvěcení světa Neposkvrněnému Srdci P. modlitbu, kterou definoval ,úkon odevzdání'.
Úkon proběhl v bazilice Santa Maria Maggiore 7. června 1981 o slavnosti Letnic; tento den byl zvolen pro vzpomínku 1600. výročí prvního koncilu v Cařihradu a 1550. výročí koncilu v Efezu.
Svatý otec se události nemohl zúčastnit, a proto byla jeho promluva přenášena ze záznamu.
"O, Matko lidí a národů, Ty znáš všechno lidské utrpení a všechny lidské naděje, Ty s mateřskou láskou pozoruješ všechny boje mezi dobrem a zlem, světlem a tmou, které otřásají světem. Přijmi naše volání, kterým se v Duchu svatém obracíme přímo k Tvému srdci, a obejmi láskou Matky a Služebnice Páně ty, kteří nejvíce touží po tomto objetí, a současně i ty, od nichž projev odevzdání zvlášť očekáváš."
Pokračování textu popisuje, jak Svatý otec dále rozpracoval text zasvěcení během Svatého roku vykoupení a jak ritualizoval své rozhodnutí k zasvěcení.
Podle dokumentace byla modlitba zasvěcení Panně Marii a obětování zemí a národů posvěcena v následných letech, a to i ve Fatimě, kdy Jan Pavel II. veřejně vyjádřil vděčnost za ochranu a sílu víry.
V dokumentaci, která je k dispozici, se k rukopisům sestry Lucie připojují další čtyři rukopisy: 1) dopis Svatého otce sestře Lucii datovaný 19. dubna 2000; 2) popis rozhovoru se sestrou Lucií ze dne 27. dubna 2000; 3) sdělení, které z pověření Svatého otce přečetl 13. května t. r. Sestra Lucie předložila Svatému otci v dopise z 12. května 1982 ukazatele pro vysvětlení třetí část ,tajemství'.
"Třetí část tajemství se vztahuje ke slovům Naší Paní: Jestliže ne, (Rusko) rozšíří své bludy do světa a podnítí války a pronásledování církve. Dobří lidé budou mučeni a Svatý otec bude muset mnoho trpět, mnohé národy budou zničeny (13. 7. 1917).
Od chvíle, kdy jsme nepřikládali váhu této výzvě, zjišťujeme, že se naplnila; Rusko zaplavilo svět svými bludy.
potom biskup z Leiria-Fátima umístil na připomínku a jako projev vděčnosti papeže do koruny sochy Panny Marie ve Fatimě.
V dokumentaci se popisuje i období Svatého Otce Jana Pavla II. a jeho zvolání k zasvěcení světa Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, včetně potvrzení, že proces proběhl a byl přijat různými církevními autoritami.
ŠOKUJÍCÍ: Třetí Fatimské proroctví už začalo
Fatimské poselství vyzývá k pokání, modlitbě a oběti za hříšníky; je to poselství, které ukazuje důležitost odčinění a modlitby za obrácení světa.
V dnešních textech se objevují shrnutí, že Fatima je prorockým zjevením, které poukazuje na boje mezi dobrem a zlem a na roli bezprostředních zásahů pro spásu lidstva.
Podle některých názorů je třetí tajemství symbolické; klíčové je celkové poselství o modlitbě, kajícném obrácení a důvěře v Boží vůli.
Naše poutě a modlitby jsou vyzvány k účasti na národní pouti do Fatimy a k spojení s ní i pro ty, kdo se nemohou zúčastnit fyzicky.
Fatimské zjevení se tak stává historickou součástí katolické víry, která nadále vyzdvihuje potřebu modlitby, pokání a lásky k Bohu a k bližnímu.