Filipským, kapitoly 1-2, 21 (v různých překladech číslované podle struktury listu) představují hluboké svědectví o jednotě, vytrvalosti ve víře a službě Kristovi v kontextu vězení Apoštola Pavla. Texty českých liturgických a ekumenických překladů ukazují, jak se tradiční perikopy mohou interpretovat v moderní liturgické praxi a jakou roli hraje překladatelství pro srozumitelnost věřících.
Hlavní témata a jejich význam v různých překladech
Filipským 1:1-2 uvádí Pavla a Timotea jako služebníky Krista Ježíše a zdraví bratry ve Filipech, spolu s biskupy a jáhnami, připomínaje jednotu církve. V různých překladech se objevují mírně odlišné formulace, které ale vystihují stejný záměr: milost a pokoj od Boha Otce a Pána Ježíše Krista.
V dopise Pavel vyznává radost z účasti Filipecké obce na evangelijním díle, i když je sám ve vězení. Tento paradoxs hledí na Boží milost, která i skrze utrpení udržuje komunitu ve víře a jednotě. České překlady často zdůrazňují slova o důvěře v Boží přítomnost a o tom, že Bůh je svědkem touhy po vzájemné službě v Kristu Ježíši.
V kapitole 1.9-11 Pavel modlí, aby se láska Filipečanů dále rozhojňovala v poznání a hluboké vnímavosti, aby byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův a plnili ovoce spravedlnosti skrze moc Ježíše Krista ke slávě Boží. Překlady pak často kladou důraz na praktickou stránku etiky křesťanského života - máme usilovat o sounáležitost, pravdivost a pokoru jako vzor pro ostatní věřící.
Filipským 1:12-18 ukazují, že Pavelova věznění slouží k prospěchu evangelia; vláčení okovů se stává příležitostí pro větší šíření Slova Boží. Někteří kazatelé ve Filipzech vnímají tuto pasáž jako potvrzení, že univerzální radost a pokoj v Kristu zůstávají i tváří v tvář tlaku protivníků.
Kapitulo 1.27-30 vybízí k žití „dle evangelia“, k životu hodnému Kristova evangelia a k jednání „v jednom Duchu“ se všemi. Důraz na napřimování mysli k věrnému vyznání víry a k odolnosti vůči pronásledování se objevuje ve všech hlavních překladech, a to i s ohledem na dynamiku církevních úřadů - biskupové a jáhni v diskurzích o jejich rolích v době 50-60 po Kr.
Filipským 2 se věnuje Hymnu o Kristu, který se zřekl svého božství a vzal na sebe podobu služebníka, aby byl poslušen až k smrti na kříži. Překlady opět zdůrazňují pokoru a následování Kristova příkladu. Následná etika Pavla v 2:12-18 podtrhuje, že křesťanská existence má být „napodobována“ a že Boží moc působí skrze Ducha, aby lidé žili v souladu s Kristovou vůlí.
V kontextu liturgických překladů je důležité poznamenat, že v některých textech se objevují poznámky k Biskupům a jáhnům a k jejich úlohám v tehdejší církevní správě. Překlady často uvádějí, že struktura úřadů a služeb byla v období 50-60 po Kr. jasně doložena, i když rozdíly v rozsahu a terminologii existovaly mezi jednotlivými komunami.
Různé české překlady a jejich charakteristiky
Liturgický překlad je čtivý a v pavlovských pasážích bývá méně přesný, což vede k výzvě porovnání s Ekumenickým a Jeruzalémským překladem. Ekumenický překlad bývá přesnější jazykově, ale často používá archaický styl a postrádá poznámky pod čarou, které usnadňují výklad. Jeruzalémská Bible se vyznačuje archaickým jazykem s výklady a poznámkami pod čarou, což je plus pro hlubší kontext. Nový překlad Pro 21. století nabízí živý současný jazyk, avšak autorství a biblistická erudice mohou být považovány za méně zajištěné.
V rámci České liturgické tradice existuje důležité upozornění, že nejlepší praxí je mít více překladů a porovnávat je kvůli porozumění textu. Pro začátečníky se doporučuje Matoušovo, Lukášovo, Janovo evangelium, Efezanům a Filipanům, dále listy Korinťanům a Janovy listy; ze Starého zákona žalmy a moudroslovná literatura jako Přísloví, Sírachovec a Moudrost.
Současné projekty obnovy liturgického překladu a jeho integrace do elektronických aplikací zajišťují, že texty budou revidovány a doplňovány. V rámci portálů a aplikací Liturgie.cz byla připravena nová Bible - Český liturgický překlad - jako soubor, který má v budoucnu nahradit předchozí verze a nabídnout jednotný, koherentní text Písma pro liturgické využití.
Praktická významnost pro liturgii a studium
Filipským 1-2 slouží jako vzor jednoty, pokoje a duchovního zápasu uvnitř církevní komunity. Perikopy vybrané pro liturgii a jejich možnosti použití v římskokatolické i ekumenické praxi mohou inspirovat k modlitbě a k reflexi nad tím, jak se s textem pracuje ve shromáždění i v soukromém čtení.
V souvislosti s moderními nástroji lze využít aplikace, která umožňuje offline čtení, vyhledávání veršů a kopírování. Základem textu je liturgický překlad Václava Bognera a spolupracovníků z 70. a 80. let 20. století, s revizí od roku 2017 pod názvem Český liturgický překlad.
V závěru lze říci, že spojení liturgických tradic a ekumenických přístupů nabízí bohatou půdu pro poznání a praktickou aplikaci biblických textů v současné české církevní praxi.
tags: #filipanum #liturgicky #preklad