Kostel sv. Kříže v Praze, stojící na rohu ulic Na Příkopě a Panská, vznikl v letech 1816-1824 jako součást gymnaziálního a konviktového komplexu piaristů a dnes patří mezi pozdně klasicistní sakrální stavby s výrazným empírovým průčelím. Stavbu navrhli architekti Jiří Fischer a Heinrich Hausknecht a průčelí je zdobeno pilastry a mohutnými sloupy íónského řádu, čímž vznikla impozantní fasáda orientovaná do Na Příkopě. Předzvěstí slavnostního aktu byl vysvěcený základní kámen a kříž nad vstupním portálem, které si vyžádalo zpoždění způsobené zprostředkovaným průběhem prací.
Historie a architektonické souvislosti
Historie kostela je úzce spojena s piaristy, kteří do Prahy přišli roku 1752 a zahájili vyučování v Celetné ulici. Po roce 1758 získali dvě spáleniště na Na Příkopě a zahájili výstavbu konviktu a kostela, jejichž projekty kombinovaly návrhy pražského stavebního ředitelství J. Zobela a Georga Fischera. Gymnázium s průčelím do Na Příkopě bylo zprovozněno v roce 1814 a stavba kostela byla dokončena až po nové císařské urgence v roce 1819, která urychlila výstavbu natolik, že vysvěcení proběhlo krátce po císařově návštěvě Prahy v květnu 1824.
V období první poloviny 19. století patřila stavba k významným empírovým a klasicistním dílům pražské architektury: na exteriéru se projevil důraz na antické vzory a na interiéru na čistou, světlou plochu s jemnými ornamenty. Průčelí v lodi Na Příkopě je třídílné a vyplňuje ho velký obdélný vchod, nad nímž dominuje nápis AVE CRUX SPES UNICA - Buď zdráv kříži, jediná spáso. Vnitřní prostor je jednolodní, s čtvercovými poli placek a s polokruhovým presbytářem zakončeným konchou, který je oddělený od lodi dvojicemi pilastrů s jónskými hlavicemi a triumfálním obloukem.
Architektura a významné detaily
Fasádu zdobí výrazné pilastry a mohutné sloupy, čímž vznikl monumentální antependium empírové provenience. Interiér zůstává poměrně strohý a světlý, s klasicistní prostou estetikou a stejně jako exteriér v sobě snoubí prvky antického vlivu. Nad římsou průčelí se tyčí stylizovaný kříž, který symbolicky zdůrazňuje duchovní význam budovy ve středu rušného centra města.
Kostra stavby a její vznik jsou spojeny s původní misí piaristů: jejich činnost byla roku 1869 ukončena školským zákonem a novoměstské gymnázium bylo předáno státu, později získalo název Akademické gymnázium a v konviktu vznikl učitelský ústav. Poslední piaristé budovy opustili v roce 1912. Po různých obdobích změn se objekt dostal do řízení Salesiánů Dona Boska, kteří zde doprovází bohoslužby i mše v italštině. V roce 1990 se Salesiáni vrátili do duchovní správy kostela.
Turínské plátno a kulturní význam
Na severní stěně lodi je ve skutečné velikosti zavěšena fotokopie Turínského plátna, která připomíná historickou tradici ukřižovaného Ježíše a doplňuje bohatý kulturní kontext kostela. Kostel Sv. Kříže patří mezi pozdně klasicistní sakrální stavby v Praze a svůj význam si udržuje i v dnešních dnech. Venkovní i vnitřní architektura odráží snahu o harmonii between tradičním klasicismem a empírovou elegancí, která byla v období vzestupu pražské architektury často prosazována.
Současnost a návaznost na okolí
Kostel je součástí historického jádra Nového Města a leží v přímo rušném prostoru Na Příkopě, který propojuje historickou urbanistickou strukturu s moderním městským životem. Z hlediska duchovní služby pokračují bohoslužby a duchovní aktivity, a to i v rámci mezinárodního kontextu, kdy se v interiéru konají mše v italštině pro komunitu setrvalou kolem piaristických tradic.
