Kostel sv. Filiální kostel sv. Anny stojí poblíž holešovského zámku, kdysi byl součástí rozsáhlého předzámeckého areálu. Původně zde stávala bratrská modlitebna vystavěná tehdejší vrchností. V říjnu roku 1615 povolal jezuité do Holešova majitel panství Ladislav Popel mladší z Lobkovic, a proto musel následně správce sboru opustit faru. Jezuité přeměnili modlitebnu na katolický kostel a zasvětili ho sv. Anně. V květnu roku 1616 přijel kardinál František z Dietrichsteina do Holešova, aby kostel vysvětil, a při této příležitosti uvedl osobně Jana Sarkandra holešovským knězem. Po více než sto letech nechal František Antonín hrabě z Rottalu v letech 1742-1748 zpustlý kostel přestavět. Slavnostní vysvěcení kostela a uvedení trinitářů se konalo 26. 7. Řád působil v Holešově do roku 1783, kdy byl zrušen v rámci reforem císaře Josefa II. v celé habsburské monarchii. Farní úřad se přičinil, aby byl v roce 1882 zpustlý kostel znovu opraven. Důkladná renovace vnitřku a vnějšku kostela proběhla v letech 1963-1974.
Architektura a hlavní oltář
Stavba kostela sv. Anny má hlavní oltář zasvěcený sv. Anně. Oltářní obraz představuje sv. Annu, která v přítomnosti svého manžela svatého Jáchyma vyučuje Pannu Marii. Obraz namaloval akademický malíř Antonín František Palko (1717-1766) a je považován za jedno z jeho nejlepších děl s náboženskou tematikou na Moravě. V kostele je dále vybudováno pět bočních oltářů, jejichž obrazy namaloval olomoucký malíř Josef Pilz (1711-1797).
Sochařskou výzdobu v kostele provedl z větší části Ondřej Zahner. Proti vstupu do sakristie byla vybudována v letech 1752-1754 boční kaple svatého Famiána (dnes obyčejně označovaná jako kaple svatého Kosmy a svatého Damiána). Hlavní oltář (naproti vstupu) byl původně zasvěcen svatému Famiánovi. Dnes je zde umístěn obraz Panny Marie Pomocné. Po stranách oltáře se nacházejí štukové sochy svatého Kosmy a svatého Damiána, odtud dnešní pojmenování kaple. Výzdoba je od neznámého autora.
Historie a proměny areálu
Text: Mgr. Rynek vznikl za Jana mladšího ze Šternberka (majitele holešovského panství), který roku 1524 v privilegiu Jednotě bratrské povolil v tehdejším předzámčí poblíž židovského ghetta vystaviti „dům pod zámkem ležící“ a bratrskou školu. Ta sloužila i jako fara a naproti ní zbudována zděná modlitebna. Začátkem 17.století do města přišli jezuité, usadili se v objektech po Jednotě bratrské a zahájili rekatolizaci. Modlitebna byla přestavěna na kostel zasvěcený sv.Anně a k němu ze dvou stran přiléhající křídla kláštera Trinitářů. Po odchodu jezuitů z Holešova byl chrám využíván jen občas a chátral, honosné barokní přestavby se dočkal až v polovině 18.století.
Po třicetileté válce vznikl v těsné blízkosti hlavního holešovského náměstí uzavřený areál barokních masných krámů, v nichž měli své prodejny všichni řezníci města. Krámky byly původně dřevěné a stály u ohradní zdi se dvěma bránami. V půli 18.století přestavny na zděné a mezi nimi vedla ulička. Za vlády císaře Josefa II. byl trinitářský klášter zrušen a poblíž masných krámů vystavěna tereziánská kasárna. Dům s průjezdem na dnešní náměstí Dr.E.Beneše býval od poloviny 19.století radnicí.
Náměstí sv.Anny se rozkládá u stejnojmenného kostela a je nepravidelného protáhlého tvaru o délce 100 m a největší šířce jen o málo větší jak 20 metrů. Město Holešov začalo usilovat o jeho proměnu na odpočinkové a společenské centrum, ale před vlastní realizací bylo nutno vyřešit složité majetkové stavy. V roce 2020 na prostranství před kostelem sv.Anny vyrostl kovový Strom Smíření mající symbolizovat smír mezi katolickou, protestantskou a židovskou církví. Jeho autorem se stal akad. sochař Ondřej Oliva.
Pověsti, poutní místo a barokní bohatství
Koncem 15. století na poli v místech dnešního kostela vyoral jistý občan jménem Křečka sošku sv. Anna asi půl lokte dlouhou z tmavého dřeva. Odnesl si ji domů, očistil a zamkl do truhly. Soška se však po třikrát vracela na původní místo. Kvůli stoupajícímu věhlasu bylo založeno Bratrstvo sv. Anny. Největší slávu přinesli Trauttmansdorffové, kteří vlastnili panství od roku 1623 do 1945. Kněžna Anna Marie z Trauttmansdorffu nechala na své náklady postavit kapli Božího hrobu a Křížovou cestu, a dále zřídila domy pro údržbu areálu.
Jižně od areálu nechala Trauttmansdorffova rodina vybudovat obytné stavení, které sloužilo správě. Po roce 1945 areál chátral a vandalové poničili mobiliář a dokonce došlo k vykradení hrobky. Dnes je kostel zcela uzavřen. Navštívit ho lze jen při mších ke svátku sv. Anny v červenci, případně během velké bitvy skupinou Samotáři z Horšovského Týna.
Okolní areál a památková ochrana
V polovině 16. století vznikl na části předzámčí u holešovského rynku a v sousedství židovského ghetta areál bratrské modlitebny a školy, který byl po rekatolizaci přeměněn na kostel sv. Anny a klášter Trinitářů. Po třicetileté válce vznikl v jeho blízkosti uzavřený komplex barokních masných krámů a kasárna. V 20. století byly masné krámy opuštěny a část areálu zchátrala; náměstí sv. Anny bylo také neudržované. Předměstský komplex byl začleněn do rekonstrukčních plánů města, které od počátku 21. století vedlo k obnově a zpřístupnění historických stop. Památník Smíření se stal vrcholem rekonstrukce: kovový strom na horním náměstí a Pamětní síň sv. Jana Sarkandra v oratoři kostela.
Kulturní památkou je již od 3. 5. 1958, tedy od účinnosti starého památkového zákona, areál kostela sv. Anny a domů č. p. 985, 1212, 8 a 182. Dominantou místa je poutní kostel sv. Anny stojící v krajině parku a obklopený kapličkami křížové cesty.
Charakteristika a současnost
Dominantou místa je pozdně barokní poutní kostel sv. Anny stojící ve volné krajině parkově upravené části lesa. Vedle něj působí několik kaplí a soch, které dotvářejí barokní atmosféru místa. Z hlediska architektury disponuje kostel s hlavním oltářem, pěti bočními oltáři a bohatou sochařskou výzdobou. Po rekonstrukcích zůstávají v kostele cenná díla Josefa Pilze a dalších sochařů z období baroka.
