Historie kostela a jeho proměny
Postaven byl v roce 1739 na místě původního dřevěného kostela zasvěceného sv. Mikuláši. První zmínka o tomto kostelu pochází z roku 1360. Po reformaci v roce 1654 byl kostel odebrán protestantům a přidělen jako filiální k farnímu kostelu v Zebrzydowicích. Dřevěný kostel zasvěcený Nanebevstoupení Páně si dodnes zachoval původní architekturu a nedávno prošel rozsáhlou rekonstrukcí v rámci revitalizace, která zahrnovala výměnu poškozených dřevěných prvků, zpevnění základů a opravu krovové konstrukce. Kostel je považován za významnou kulturní památku obce a jeden z nejhezčích a nejlépe zachovaných dřevěných kostelů v Horním Slezsku.
Vnější podoba objektu je velmi zajímavá - jednolodní dřevěná roubená stavba má ze strany pětiboké kněžiště s venkovními schody na oratoř, které jsou otevřené do presbyteria. Schodiště je výjimečným stavebním prvkem, který se na jiných stavbách v okolí nevyskytuje. Kostel má v západním průčelí čtyřbokou věž s kvadratickou zvonicí zakončenou bání; pod věží je předsíň se schodištěm na kruchtu a ochozem. Veřejnost je často okouzlena tímto netradičním uspořádáním, které potvrzuje historický charakter stavby.
Interiér a nástěnné malby
V interiéru kostela jsou unikátní nástěnné malby s květinovými motivy a stylizovanými vázami. Plocha stropu presbytáře je pokryta řadami drobných kvítků, které zdobí i další volné plochy na stěnách lodi. Výzdoba tohoto druhu je v dřevěných kostelech vzácností. Kostel je dobře udržován jako cenný doklad lidového umění.
Zvony a liturgické惯
Na počátku století měl kostel tři zvony. Dva větší padly na vojenské účely během první světové války. V roce 1922 byly nahrazeny novými, které byly opět zabrány ve druhé světové válce. V roce 1964 pak byly do věže kostela osazeny nové zvony, kterými zvoní dodnes. Mše se slouží jak v českém, tak v polském jazyce, což odráží sousední kulturní a jazykovou tradici regionu.
Obnova a rekonstrukce Dolních Marklovic
V Dolních Marklovicích byla loni provedena celková obnova cenného dřevěného památkově chráněného svatostánku z 18. století. Celková revitalizace proběhla v souladu s požadavky památkové péče podle projektu TESAREM, s. r. o., pod vedením Jaroslava Paláta a Pavla Juráně. Akce zahrnovala snížení terénu kolem stavby, zpevnění kamenných základů, výměnu poškozených dřevěných prvků a ochranu proti dřevokaznému hmyzu. Dále byl repasován vrcholový kříž věže, okenní a dveřní otvory s výplněmi a zhotovena nová makovice, šindelová krytina a dřevěná podlaha.
Součástí prací byla také obnova těsnění spár roubení z provazců trávy ostřice třeslicovité. Došlo i na novou elektroinstalaci, zabezpečovací a protipožární zařízení. V sakristii a presbytáři bylo doplněno mobiliářem a v expozici prezentována je dějiny svatostánku. Při rekonstrukci byla objevena v prostoru pod presbytářem zděná krypta s klenbou. Celkové náklady na obnovu činily téměř 20 milionů korun; z Integrovaného regionálního operačního programu bylo poskytnuto 15,2 milionu korun, Moravskoslezský kraj přidal tři miliony a obec Petrovice u Karviné přispěla jedním milionem.
Historie a souvislosti s okolními památkami
V Dolních Marklovicích také existuje pomník sv. Václava, který nebyl státem uznávanou kulturní památkou, ale má význam v kulturních tradicích obce. Slavnost položení základního kamene k pomníku proběhla 28. září 1929 na oslavu tisíciletého výročí smrti sv. Václava. Pomník je dílem akademického sochaře Julia Pelikána z Olomouce a na podstavci je vytesána prosba: „Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím!“
Další kapitolu tvoří kaple sv. Jana Nepomuckého na Závadě. Kaple byla postavena okolo roku 1862 a původně byla zasvěcena Marii. Generální oprava kapličky proběhla v roce 1996 ve spolupráci obce Petrovice u Karviné a Římskokatolické farnosti. Kaple prošla restaurátorskými pracemi na oltáři, sochách a kříži, byla osazena novými lavicemi a vymalována, elektrické rozvody byly nově provedeny.
V Prstné se nachází Empirový zámek, jehož dominantou byl na konci 18. století. Zámeček byl v minulosti sídlem Vojtěcha Gusnnara a později majitelem hrabě Jindřich Larisch Mönnich. V roce 1927 obdržela zámek i s přilehlým parkem Sokolská župa Těšínská. V období druhé světové války byl zámek obehnán ostnatým drátem a užíván jako internační tábor pro vysídlené Poláky ze Slezska. Restaurován byl od roku 1978 a v roce 1999 byl vydán restituentům; od té doby zde fungují stylová vinárna se salónkem a velkým hodovním sálem.
Inventář a detaily staveb
Podrobnosti o stavebních prvcích popisují mimo jiné tesařské práce a barokní výmalbu; kostel má z vnější strany věž s kvadratickou zvoničkou, která je zakončena cibulovitou helmicí a pětiboké presbytářové kněžiště s vyústěnou schodišťovou rampou. Loď má obdélníkový tvar, presbytář je ukončen pětibokým polygonem orientovaným na východ; hlavní vstup je v průčelí a severní strana obsahuje sakristii. Střecha kostela je šindelová, plášť věže a sakristie je rovněž pokryt šindelem. Výzdobu doplňuje rokoková a barokní malba na stěnách a stropu, které dotvářejí jedinečnou atmosféru této sakrální stavby.
Současný význam a dostupnost pro návštěvníky
Kostel Nanebevstoupení Páně a okolní sakrální památky tvoří významný bod kulturní krajiny Slezska a blízkého Polska. Z důvodu ochrany památky a rekonstrukcí je možné navštívit kostel v rámci vybraných dní a programů; expozice a doplňkové prameny slouží k lepšímu pochopení historie kostela i regionu.
