Málo který z krupských občanů dnes ví, že kromě dosud stojících kostelů stával v horní části Krupky ještě jeden kostel a to dokonce spolu s klášterem. Byl to kostel Všech svatých založený údajně kolem roku 1400, a s ním spojený klášter minoritů. Stával na levé straně Husitské ulice a to v její horní části, tam kde dnes stojí domy čp. 126, 243, 231 a 347. Historický záznam udává že zde byl a kázal slavný Jan Kapistrán. Mohlo to být snad v roce 1452.
Poslední z rodu Koldiců, pánů na hradě Krupka, Timo V. obdařil klášter mnoha výsadami a když v roce 1479 klášter vyhořel přispěl na jeho obnovu. Pamětní deska připomínající tuto událost byla k vidění v klášterních ruinách ještě před první sv. válkou. Požár postihl klášter znovu v roce 1527 a jak se uvádí zahynul při něm jeden z mnichů. Po tomto požáru byla budova kláštera obnovena a spolu s klášterním kostelem byla prý chloubou města.
Také přišel čas ztrát a nejistot: zlé časy přišly do kláštera s příchodem protestantismu, kdy bylo mnoho katolických far opuštěno. V roce 1567 byl klášter opuštěn a část klášterní zahrady se proměnila ve hřbitov. Kostel byl sice ještě udržován, ale střídání majitelů mu jistě neprospělo. Až po tom co se dostal do držení jezuitského řádu v roce 1587 bylo započato s opravami a v roce 1589 byl kostel znovu vysvěcen.
V 17. století v době Třicetileté války, byl v roce 1633 vypálen městský kostel a klášterní kostel Všech svatých se stal farním kostelem pro Krupku, zůstal jím až do roku 1672, kdy byl městský kostel opraven. V roce 1677 připadl kostel i klášter do správy jezuitům z Bohosudova, kostel byl tehdy ve velmi špatném stavu a klášter byl opuštěný, bývalo však ještě zvykem zahajovat výroční trhy bohoslužbou v klášterním kostele. Jezuitský řád udržoval kostel až do svého zrušení v roce 1773.
Od té doby kostel chátral a nakonec ho vykoupilo město, které jej po částech rozprodalo jako stavební materiál a na pozemcích byly vystavěny domky, dřevo z kláštera pak bylo využito k pálení vápna. Ve františkánském klášteře se také nacházela hrobka rodu Vřesovců, kteří vládli na nedaleké Doubravské hoře a v 16. století i na Krupském hradě. Byl zde též náhrobek Sabiny z Vřesovic (zemřela v roce 1518), který byl později v roce 1813 přenesen na hrad Krupka, zde sloužil k zakrytí dveří sklepa, kde měli měšťané ukryté své cennosti. Dnes se tento náhrobek nachází v Bohosudovském kostele.
Ulici v plném rozsahu popisuje období, kdy stávala napříč Husitskou ulicí, v místech horního konce dnešního kostela Sv. Ducha a protějším domem - dřívější spořitelnou. Brána byla stržena roku 1851/56??. Horní městská brána stávala v horní části Husitské ulice, pod tehdejší hájovnou, před dnešní točnou. Dřevěná i kamenná architektura této doby zapadala do vývoje města a připomínala ducha dávných historických časů.
Mezitím se na mapu Teplic a okolí promítlasy i další stavby: špitál, kaple u školy na Hamrech, sirotčí boží muka a další sakrální objekty spjaté s místní historií. Kostel sv. Pána a další kostely tvoří důležité kameny v mozaice teplické architektury, která prošla mnoha změnami od gotiky po novobaroko a secese.
V kontextu širšího regionu Krušných hor stojí za zmínku i velkolepé změny ve farní infrastruktuře Krupky a Teplic. Kostel sv. Původně gotický kostel postavený kolem roku 1350, přestavěn empírově byl počátkem 19. století. Když se díváme na architekturu a stavební materiály, vidíme, jak se místní sakrální architektura vyvíjela napříč epochami.
Moderní období přineslo ztráty: budova kostela Všech svatých a kláštera prošla v 19. až 20. století výraznými změnami, včetně rozprodání stavebního materiálu a následného zániku. I přes opuštění a demolice zůstávají v paměti a ve sbírkách regionálního muzea fragmenty původní podoby a inspirativní příběhy o propojení městského a klášterního života.
Historické a archeologické souvislosti fojtovické oblasti a Krušných hor
V jádru regionu Krupka vynikají historicky cenné stavby: pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie na místě staršího kostela a další sakrální objekty jako kostel sv. Anny či sv. Ducha z období před polovinou 15. století. Úbočí Krušných hor kolem Krupky je svědkem rudného těžby; svahy hor nabízejí krajinné stopy po dolování i po povrchových pracích.
Na hřbetu Krušných hor stojí barokní kaple sv. Wolfganga a v podhůří dominuje městský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. V jádru pozdně gotický kostel vznikl na místě původního kostela z doby před rokem 1352, který zanikl během požáru. Mezi dalšími sakrálními stavbami lze připomenout kostel sv. Anny z počátku 16. století a kostel sv. Ducha, které pocházejí patrně z doby před polovinou 15. stol.
Koněpruské jeskyně a další geologické i historické zajímavosti doplňují obraz regionu; Krušné hory a Teplice dávají dohromady bohatou krajinu plnou hornické a sakrální historie. Dnešní návštěvník tak nachází nejen architekturu, ale i staletí vývoje, kdy umění, náboženství a průmysl sdílely společný prostor.
