Na konci pracovního týdne jí dal za pravdu Obvodní soud pro Prahu 1. Soud dospěl k názoru, že jsou splněny všechny podmínky pro vydání obrazu, uvedla soudkyně Andrea Veselá.
Národní galerie však s rozhodnutím soudu nesouhlasí. V žádném případě se nechceme bránit narovnání křivd způsobených totalitními režimy. Jako správce státního majetku je však Národní galerie povinována nechat v případě pochybností rozhodnout nezávislý soud, oznámila mluvčí galerie Tereza Ježková. Doda,la, že galerie pravděpodobně podá proti rozsudku odvolání. Nejspíš budeme mít zájem nechat přezkoumat závěry soudu v odvolacím řízení, dodala Ježková.
Podle Národní galerie totiž gotický obraz nespadá pod zákon o restitucích, který se vztahuje k nespravedlnostem způsobeným komunistickým režimem mezi lety 1948 až 1989. Madona z Veveří byla podle ní ve vlastnictví státu již předtím.
Farář ve Veverské Bítýšce Marek Hlávka uvedl, že zatím nemá farnost s obrazem žádné plány. Počká, až bude výsledek definitivní. Až podle toho se poradíme s právníkem a učiníme další kroky. Samozřejmě nás těší, že soud dal za pravdu našim argumentům, sdělil Hlávka.
Kam se obraz přesune, pokud rozsudek nabude právní moci, tak zatím nikdo netuší. Řešit, kam dílo případně poputuje, je zatím předčasné. Musíme počkat, až bude vše konečné, podotkla mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.
Žádaný unikát. Zájem o dílo z dílny malíře z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře by však měla řada galerií i muzeí. Záleží teď na církvi, jak bude chtít s obrazem naložit. Pokud ale přijde nabídka, abychom ho vystavovali u nás, určitě ji pečlivě zvážíme, řekla mluvčí brněnské Moravské galerie Michaela Banzetová.
O vystavení by stálo i Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Je to unikátní záležitost, takže myslím, že bychom určitě zájem měli. Tematicky i dobově se sem dílo hodí, informoval Rovnost mluvčí muzea Jaroslav Bielesz. Podle něj by však bylo ideální obraz nadále vystavovat v Národní galerii v Praze. Osobně si myslím, že by se farnost měla domluvit s Národní galerií, kde je o obraz dobře postaráno. Navíc je tam o něj velký zájem návštěvníků, dodal Bielesz.
O podobné řešení se však církev pokoušela ještě před zahájením soudního řízení. Navrhovala bezplatnou půjčku obrazu Národní galerii na padesát let, pokud uzná jeho vlastnictví církvi. Galerie ale nabídku odmítla. Madonu z Veveří totiž spravuje už od konce padesátých let minulého století, kdy ji převzala od ministerstva zemědělství.
Významný právní i kulturní kontext tohoto případu spočívá v otázce, zda restituční zákony platí i pro díla, která byla po léta součástí státního sběrného fondu a zda samotný status vlastnictví může být změněn soudní cestou. Zájmy farnosti a církevních institucí se střetávají s požadavky národní galerie, která hájí zájem veřejnosti a správu státního majetku.
V praxi to znamená, že případ vyvolává debatu o tom, jak v budoucnu zacházet s díly, jejichž vlastnictví nebylo jednoznačně vyřešeno a která jsou historicky spojena s různými režimy či obdobími. Odborníci upozorňují na nutnost jasné právní struktury pro takové případy a na potřebu transparentnosti při rozhodování o zařazení a umístění děl do veřejných sbírek.
Na závěr je třeba připomenout, že samotná existence obrazu a jeho historická hodnota násobí význam jeho správného posouzení a případného vystavení veřejnosti. Zájmy věřících, sběratelů, muzeí a státní správy musí být vyvážené tak, aby se zachovala autentičnost díla a zároveň respektovaly právní rámce a mravní stanoviska společnosti.