Stěžejní dílo moderní alchymie zasvěcuje do hermetické tradice prostřednictvím symboliky sakrálních staveb. Překlad z původního francouzského vydání, s třemi předmluvami Eugéna Canselieta, F. C. H. Tento produkt není skladem. Zboží jsem prověřil a jeho reálný stav i kompletnost nafotil. Náklady na dopravu jsou viditelné u každého produktu v záložce “Cena dopravy”. Lze, ale nedoporučuji to a dělám to nerad, protože to prodlouží / zkomplikuje dodání zboží k vám. Samozřejmě. Pokud nebudete se zbožím spokojeni, můžete zboží vrátit. Záruku ode mě samozřejmě máte. Pro nové zboží je to 24 měsíců od převzetí. Pro rozbalené, použité nebo jinak nenové zboží je to 12 měsíců od převzetí. Tak určitě 🙂... Nakladatelství Trigon nedávno vydalo druhé vydání Fulcanelliho Tajemství katedrál.
Nakladatelství a knihkupectví Trigon je dílem Vladislava Zadrobílka, který v roce 1990 navázal na svou samizdatovou činnost a začal vydávat základní hermetické, mystické a alchymické spisy. Na místě je třeba vyzdvihnout, že jsou to díla zásadní, ze kterých čerpali a čerpají všichni vážní zájemci o hermetické vědy. Každá doba z různých důvodů ale vždy bezpečně odsunuje literaturu takto specializovanou na okraj. Z jejich obálek na nás nejukají a jukat nebudou usměvavé tváře duchovních zasvěcenců, nenajdeme v nich jednoduché návody a stručné poučky, jak zlepšit běh vlastního života.
Knihy z Trigonu používají jazyk symbolů, analogií, alegorií k tomu, aby co nejvěrněji popsaly proces duchovního hledání, alchymické proměny, vztah s kosmem a tajemství života. Vezmeme-li knihu do ruky, už její váha nás donutí se při jejím prolistování uvelebit nejlépe do rohu knihkupectví a v tichu se začíst. Pohmatově příjemná pevná vazba a střízlivá grafika navazuje na tradici knih, které vydrží časté čtení.
Pozornost upoutá bohatá obrazová výbava fotografií E. Canselieta, F.C.H. Neznalý čtenář, netuše, kdo je Fulcanelli, je na tom stejně jako ten, který má všechny Fulcanelliho knihy v knihovně. Ani on totiž neví, kdo se skrývá za podpisem Fulcanelli. Existuje mnoho dohadů, ale průkazný důkaz o tom, kdo je Fulcanelli, není. Už tato informace nás může nalákat k tomu, zvědět víc.
Ve světě, kde se tajemství a magie vytrácejí z běžného života, se s nimi můžeme alespoň na chvíli spojit a poznat, co takový vztah nabízí. Naše paměť si jistě vybaví vzpomínku podobnou té, kterou zmiňuje autor na prvních stranách knihy, kdy jsme stáli poprvé u nějakého velkého chrámu, katedrály ať zde či v cizině, a poprvé pozorovali onu pozoruhodnou stavbu. Notre-Dame, Paříž, Portál Panny. Katedrály jsou symboly nového času.
Uvažme, že jejich stavitelé nosili plány celé stavby jen ve své představě, která velebila Boha, ale i veškerý nabytý lidský um. Vždyť právě na při stavbách katedrál se uplatňovaly nejnovější technické a technologické postupy. Fantazie stavitelů v nich sváděla zápas s možnostmi dostupných materiálů a překračovala dosavadní zkušenosti. Vzpomeňme na to, jak jsme obdivovali jejich vnitřní i vnější výzdobu. Kolikrát nám padlo oko na nějaký výjev, plastiku či sochu, která upoutala naši mysl a nutila ji zpozornět.
Nenapadla nás nikdy otázka po původu divokých výrazů všech chrličů, po tom, proč jsou na zdech vyobrazena podivná zvířata, proč zde najdeme psa a jinde pelikána, proč spící postavy a proč zas jinde různé výjevy z pracovních činností? Jakmile známe abecedu, dokážeme číst. Jakmile se dokážeme vcítit do druhého, dokážeme číst i mezi řádky. Podobně na tom byl či byli ti, kteří pod jménem Fulcanelli sepsali Tajemství katedrál.
Stránky knihy nás postupně provázejí nejdůležitějšími symboly, které nesou francouzské katedrály a spirituálně významná místa. Chvíli popisný jazyk nás nutí vnímat symbolické výjevy a zorientovat se v jejich škálách a charakterech. Poté nás Fulcanelli vybídne, abychom si začali skládat jeden obraz k druhému, aby v zápětí poetickou formou navodil stav, ve kterém se rozezní naše duše, a my si budeme muset znovu uvědomovat obsah toho, co čteme. Slova jsou symboly a dokáží s naším vědomím rozehrát hru o nevědomé obsahy.
Nad jednotlivými Fulcanelliho popisy si můžeme popřemýšlet a nechat je v sobě působit stejně tak, jako na sebe necháváme působit geometrii půdorysu katedrály. V jejích útrobách se s námi rozehrává tajemná hra s naším vnímáním a my pociťujeme nepatrnost vlastní tělesnosti a zároveň i nekonečnost možností otevřeného vědomí a sounáležitosti s druhými lidmi. Je-li pohled na katedrálu inspirativní, pak sdílení myšlenek a souvislostí, které Fulcanelli našel v jejích zdech, může pustotu našeho ducha proměnit v zářivě plné poznání krásy jazyka a světa. Kniha je ukázkou přenosu významů.
V duchu P. Ricouera bychom mohli napsat, že je hermeneutickým pokusem o spojení času objektivního kosmologického s časem subjektivním psychologickým. Navíc si musíme uvědomit, že je rozbuškou, která strhla lavinu dalších interpretací a vedla k odhalování opomenutých souvislostí. Notre-Dame, Paříž, Portál Panny.
CITACE z Tajemství katedrál str. Ve středu tympanonu nás zaujme sarkofág na prostřední římse, patřící k výjevům ze života Krista; je zde sedm kruhů, symbolizujících sedm planetárních kovů. Podoba centrálního kruhu je co do výzdoby jedinečná zatímco ze šesti ostatních se vždy dva a dva opakují - což v čistě dekorativních motivech gotiky je naprosto neobvyklé. Navíc tato symetričnost postupuje od středu ke krajům tak, jak to učí Cosmopolita. „Pohleď na nebe a na sféry planet,“ říká tento autor, „uvidíš, že Saturn stojí nejvýš ze všech; následuje Jupiter, potom Mars, Slunce, Venuše, Merkur a nakonec Luna. Povšimni si, že síly planet se nezvyšují, ale že ubývají; zkušenost nás dokonce učí, že se snadno přeměňuje Mars ve Venuši, nikoliv Venuše, náležející do nižší sféry, v Mars. Jupiter se proto snadno proměňuje v Merkura, protože stojí výš než Merkur; onen je druhý po obloze, tento je druhý nad zemí; Saturn je nejvyšší, Luna nejnižší; Slunce se mísí se všemi, ale nikdy není zlepšeno nižšími. A co víc! Jestliže analyzujeme tuto zvláštní řadu, v níž se zdají být kruhy obvodů růžic vzájemně spojeny, spatříme, že je tvořena posloupností čtyř křížů a tří berel, z nichž jedna má jednoduchý závit a zbylé dvě dvojitý.
Jinotaj, který se nese Fulcanelliho textem, se střetává s tím, co známe z textů Alexandra Rupertiho a Dane Rudhyara. Základní (vprostřed stojící) Slunce ve spojení s (nejvyšším) Saturnem a (nejnižší) Lunou tvoří trojici, kterou v humanistické astrologii spojujeme s funkcemi umožňujícími bytí jako takové. Právě tato „svatá“ trojice tvoří Ego a dává slovu psychologický význam. Funkce strukturující (Saturn), životní síla-náboj (Slunce) a funkce adaptace-vnímání (Luna) spolu neustále a znovu utvářejí identitu v čase (Judith Butler).
Jupiter symbol funkce expanzivní se „snadno proměňuje“ v Merkura funkci vnitřního a vnějšího dorozumívání. Jupiter související se všemi tendencemi k růstu a instinktivnímu rozšiřování všeho, co Egu jakkoliv poslouží, potřebuje jít v ruku s Merkurem a mít možnost vztahovat se a dorozumět se s tím, co láká jeho představivost. Merkur, symbol komunikace schopné se dorozumět s kýmkoliv, podporuje jupiterskou odpovědnost sobě samému, vlastním pravidlům, osobní spravedlnosti.
A tak dál a dál si můžeme hrát s obrazem, předloženým nám v obrazu katedrály Notre-Dame v Paříži. SlovenskoZasílání na Slovensko: je možné do výdejních míst Zásilkovny (Packeta) za stejnou cenu jako v ČR. K dispozici je něco přes 3000 výdejních míst. Pro ceny v eurech přepněte prosím měnu v horním řádku vpravo. esoterický výklad hermetických symbolů Velkého Díla ( 221 str. Stejně jako má lidská duše své tajné záhyby, také katedrála má své skryté chodby. Klikatí se pod chrámovou podlahou a tvoří kryptu.Tam dole, v místě vlhkém a chladném, zakouší pozorovatel podivný pocit vnucený tichem: pocit mocné jednoty temnot. Stejně jako má lidská duše své tajné záhyby, také katedrála má své skryté chodby. Klikatí se pod chrámovou podlahou a tvoří kryptu.Tam dole, v místě vlhkém a chladném, zakouší pozorovatel podivný pocit vnucený tichem: pocit mocné jednoty temnot.
GOTICKÁ ARCHITEKTURA V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ
Tady jsme v útočišti mrtvých, v bazilice Saint-Denis, nekropoli proslulých osobností, stejně jako v římských katakombách, pohřebišti křesťanů. Kamenné dlaždice, mramorová mauzolea, hroby, tříšť dějin, fragmenty minulosti. Tíživé ponuré ticho zaplňuje klenuté prostory. Tisíce vnějších hluků, marných ozvěn světa, k nám nedoléhá. Vcházíme do jeskyně Kyklopů? Stojíme na prahu dantovského pekla nebo v podzemních galeriích, pohostinně přijímajících první mučedníky?
- V této temné jeskyni je vše mystériem, úzkostí, obavou... Na širokých náhlavníkových základech se tyčí množství obrovských masivních a často zdvojených pilířů, které nás obstupují. Krátké, spoře přečnívající hlavice, střízlivé, zavalité. Syrové, věkem zašlé tvary dávají přednost důkladnosti před elegancí a bohatstvím. Tlusté svaly stažené námahou, které se bez ochabnutí dělí o obdivuhodnou tíhu celé stavby. Noční, němá, ztuhlá vůle, vzepjatá ve věčném odporu, aby nebyla rozdrcena. Hmotná síla, kterou stavitel uměl řídit a rozdělit, dávaje všem jejím archaickým údům vzhled stáda fosilních tlustokožců navzájem sjednocených, zakulativ jejich kostnatá záda, zastrčiv ohromná břicha, povolující pod tlakem nadměrného břemene. Síla, skutečná, ale skrytá, trvající v tajemství, se rozvíjí ve stínu, bez oddechu působí v hlubině základů díla. Takový dojem ovládne návštěvníka, procházejícího galeriemi gotických krypt…
Struktury a symboly katedrál tak odhalují evoluci hermetické symboliky v prostoru. Žádný jednoduchý návod, ale cesta čtení obrazů, slov a myšlenek, která vede k pochopení vztahu člověka, času a vesmíru skrze liturgické prostory a jejich skryté významy.